355/2002 Sb. Art. 21Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení.

Ministr:

RNDr. Kužvart v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 355/2002 Sb.

PŘEHLED ČINNOSTÍ

Pojem činnost používaný v této příloze zahrnuje rovněž čištění zařízení, avšak nezahrnuje čištění výrobků, pokud není uvedeno jinak.

1. Polygrafická činnost

Procesy a operace reprodukování textu či obrazů, ve kterých se využívá tisková forma obrazu či textu a kde jsou barvy přenášeny na jakýkoli typ povrchů. Proces zahrnuje rovněž související postupy, výrobu tiskové formy a její přenos, lakování, laminování či natírání. Do působnosti této přílohy spadají následující tiskařské procesy

a) tepelný ofset, ofsetový rotační tisk,

b) hlubotisk (tiskařský polygrafický proces), publikační hlubotisk,

c) knihtisk,

d) flexografie - gumotisk,

e) sítotisk - válcový filmový tisk, rotační válcový sítotisk, rotační sítotisk na textil a lepenku,

f) laminování spojené s tištěním,

g) lakování.

2. Odmašťování a čištění povrchů

Jakákoli činnost čištění, s výjimkou chemického čištění, kde jsou organická rozpouštědla užívána k odstranění znečištění z povrchu materiálů včetně odmaštění. Tato činnost se vztahuje rovněž na čištění povrchů výrobků, nikoli však na čištění procesního zařízení.

3. Chemické čištění oděvů a oděvních doplňků

Jakákoli průmyslová nebo komerční činnost využívající těkavých organických látek v určitém zařízení k čištění oděvů, vybavení bytů a malých spotřebních předmětů s výjimkou ručního odstraňování skvrn a znečištěných míst v textilním a oděvním průmyslu.

4. Aplikace nátěrových hmot (natírání)

Jakákoli činnost zahrnující jednoduchou nebo vícenásobnou aplikaci spojitého nátěrového filmu na

a) nové automobily,

b) kabiny nákladních automobilů,

c) dodávky a nákladní automobily,

d) autobusy, trolejbusy

e) vlečné vozy (přívěsy, trailery),

f) kovové a plastické povrchy, včetně povrchů a dílů kolejových vozidel, letadel, lodí, konstrukcí apod.,

g) dřevěné povrchy,

h) povrchy textilní, tkaninové, skleněné, filmové a papírové a jiné s výjimkou polygrafie,

i) kůže.

5. Přestříkávání vozidel - autoopravárenství

Jakákoli činnost zahrnující jednoduchou nebo vícenásobnou aplikaci spojitého nátěrového filmu a související operace odmašťování, kterými se provádí

a) nanášení nátěrů na silniční vozidla nebo na jejich části prováděné jako součást oprav, konzervace nebo dekorace vozidla mimo původní výrobní zařízení,

b) nanášení originálních nátěrů na silniční vozidla nebo na jejich části prováděné jako součást přelakovávání vozidel, které je prováděno mimo původní výrobní zařízení,

c) nanášení nátěrů na přívěsy (včetně polopřívěsů).

Pokud aplikace nátěrových hmot zahrnuje operaci, při které je tentýž výrobek potiskován jakoukoli tiskařskou technologií, je tato tiskařská operace považována za součást natírání. Samostatné tiskařské činnosti však do těchto činností zahrnuty nejsou.

6. Navalování - nátěry a lakování pásových a svitkových materiálů

Jakákoli činnost, při níž je na svitky, pásy a dráty kovových a jiných materiálů nanášen souvislý film nátěrové hmoty, nebo laminování v kontinuálním procesu.

7. Adhesivní nátěr

Jakákoli činnost zahrnující aplikaci adhesivních materiálů na povrchy, s výjimkou adhesivních nátěrů a laminování v polygrafii.

Pokud aplikace nátěrových hmot zahrnuje operaci, při které je tentýž výrobek potiskován jakoukoli tiskařskou technologií, je tato tiskařská operace považována za součást natírání. Samostatné tiskařské činnosti však do těchto činností zahrnuty nejsou.

8. Impregnace dřeva

Jakákoli činnost zavádějící ochranné prostředky do dřeva.

9. Laminování dřeva, kovu, textilu, vláken a plastů

Jakákoli činnost spojování vrstev dřeva, kovu, textilu, vláken a plastů k výrobě laminátů.

10. Výroba nátěrových hmot, přípravků, laků, adhesivních materiálů a tiskařských barev

Výroba výše uvedených konečných výrobků nebo meziproduktů vyráběných ve stejném místě mísením pigmentů, pryskyřic a adhesivních materiálů s organickými rozpouštědly nebo s jinými nosiči, včetně procesu dispergování a přípravných predispergačních aktivit, včetně úprav viskozity nebo odstínu a operací plnění konečného produktu do jeho obalů.

11. Výroba obuvi a dalších oděvních doplňků

Jakákoli činnost výroby obuvi, ponožek, punčoch, rukavic, případně dalších oděvních doplňků a jejich částí.

12. Výroba farmaceutických přípravků

Chemická syntéza, fermentace, extrakce, skladba a dokončení farmaceutických produktů a v případech, kdy jsou vyráběny ve stejném místě, i výroba meziproduktů.

13. Zpracování kaučuku, výroba pryže

Operace plastikace kaučuku a sestavování kaučukových směsí mísením, hnětením, kalandrováním, drcením, mletím, barvením, operace zpracování kaučukových směsí vytlačováním (extruzí), lisováním, vstřikovacím lisováním, operace vulkanizace a jakékoliv další pomocné operace, které jsou součástí procesu přeměny přírodního či syntetického kaučuku do konečného pryžového výrobku.

14. Extrakce rostlinných olejů a živočišných tuků a rafinace rostlinných olejů

Extrakce rostlinných olejů ze semen nebo z jiných rostlinných materiálů, zpracování suchých (vyextrahovaných) zbytků rostlin na krmivo pro zvířata, přečišťování tuků a olejů získaných ze semen, z rostlinných nebo z živočišných materiálů.

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 355/2002 Sb.

PODMÍNKY PROVOZU, PRAHOVÉ SPOTŘEBY ROZPOUŠTĚDEL A EMISNÍ LIMITY VYBRANÝCH ZDROJŮ ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ

Pro účely této přílohy se užívá pojmu

1. přípravek, jímž je směs nebo roztok složený ze dvou či z více látek,

2. nátěrová hmota, kterou je jakýkoli přípravek včetně transparentních laků, včetně organických rozpouštědel a složek nezbytných pro jeho správnou aplikaci, který se používá k dosažení dekoračních, ochranných nebo jiných funkčních účinků na určitém povrchu,

3. adhesivní materiál, kterým je jakýkoli přípravek včetně organických rozpouštědel a včetně složek nezbytných pro jeho správnou aplikaci, který je použit ke spojování oddělených částí vyráběných výrobků nebo k vyplňování dutin a nerovností jejich povrchu,

4. tiskařská barva, kterou je jakýkoli přípravek obsahující organická rozpouštědla, včetně složek nezbytných pro jeho správnou aplikaci, který se používá v procesu reprodukce textu či obrazu,

5. lakování, kterým se rozumí aplikace a další úpravy nátěrových hmot (různých forem a skupenství) na různé materiály různým způsobem (zejména elektroforetickými a chemickými postupy, stříkáním, máčením, navalováním, poléváním, ale i dalšími způsoby).

a) Všechny emisní limity uvedené v této příloze jako hmotnostní koncentrace znečišťující látky ve vlhkém odpadním plynu jsou vyjádřeny při normálních stavových podmínkách.

b) Celkový obsah organických rozpouštědel a obsah celkového organického uhlíku jsou u komerčních přípravků uvedeny na štítku a průvodní dokumentaci - viz příloha č. 5 k této vyhlášce.

c) Všechny níže uvedené vybrané zdroje znečišťování ovzduší - činnosti a procesy spojené s užíváním organických rozpouštědel ve vybraných zařízeních jsou kategorizovány dle závažnosti procesů a celkové roční spotřeby organických rozpouštědel na zvláště velké, velké, střední a malé zdroje.

d) Zvláště velkými zdroji znečišťování jsou všechna zařízení pro povrchovou úpravu látek, předmětů nebo výrobků používající organická rozpouštědla, zejména provádějící apreturu, potisk, pokovení, odmaštění, nepromokavou úpravu, úpravu rozměrů, čištění nebo impregnaci, která zpracovávají více než 150 kg organických rozpouštědel za hodinu nebo mají projektovanou spotřebu organických rozpouštědel větší než 200 tun za rok.

Činnosti a procesy spojené s užíváním organických rozpouštědel při činnostech uvedených v příloze č. 1 ve vybraných zařízeních

1. Polygrafická činnost

Zahrnuje činnosti a operace uvedené v příloze č. 1 k této vyhlášce.

1.1 Tiskárna s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel menší než 0,6 tuny je malý zdroj znečišťování ovzduší.

Prahové spotřeby rozpouštědla a emisní limity nejsou touto vyhláškou stanoveny, orgán obce však může v odůvodněných případech limit stanovit ( § 50 odst. 1 písm. f) a i) , zákona ).

1.2 Tiskárna s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel v rozsahu od 0,6 tuny do 5 tun je střední zdroj znečišťování ovzduší.

Prahové spotřeby rozpouštědla a emisní limity jsou stanoveny v následující tabulce.

1.3 Tiskárna s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel větší než 5 tun je velký zdroj znečišťování ovzduší.

Prahové spotřeby rozpouštědla a emisní limity jsou stanoveny v následující tabulce.

1.4 Tiskárna splňující definici § 2 písm. c) je zvláště velkým zdrojem znečišťování ovzduší.

Prahové spotřeby rozpouštědla a emisní limity

činnost prahová spotřeba rozpouštědla emisní limit TOC A) emisní limit fugitivních emisí B) emisní limit TZL C) zvláštní ustanovení t/rok mg/m 3 % mg/m 3 tepelný ofset 0,6 až 5 50 30 10 pozn. 1 > 5 až 15 50 30 10 pozn. 1 > 15 až 25 20 30 10 pozn. 1 >25 20 30 10 pozn. 1 publikační hlubotisk > 0,6 až 5 > 5 až 15 > 15 až 25 >25 50 10 10 pozn. 2 publikační hlubotisk > 0,6 > 5 až 15 > 15 až 25 >25 50 15 10 pozn. 3 knihtisk >0,6 50 15 10 pozn.2 >0,6 50 20 10 pozn. 3 jiné tiskařské postupy - rotační sítotisk na textil a na lepenku > 0,6 až 5 50 25 10 >5 až 15 50 25 10 >15 až 30 50 25 10 >30 50 20 10 jiné tiskařské postupy – rotační válcový sítotisk, gumotisk, hlubotisk, laminovací či lakovací jednotky > 0,6 až 5 50 25 10 >5 až 15 50 25 10 >15 až 25 50 25 10 >25 50 20 10 ostatní činnosti > 0,6 50 20 nestanoven

2. Odmašťování, čištění a snímání povlaků

V této příloze jsou použity následující pojmy

Odmašťování

Technologický proces, v němž dochází k odmaštění, případně čištění výrobních polotovarů a produktů pro následné technologické operace. Odmaštění je aplikováno jako mezioperační krok, případně jako odmaštění pro následné technologické procesy (zejména povrchové úpravy, ale i jiné procesy).

Čištění

Technologický proces, v němž dochází k čištění produktu pro další technologie, případně ke snímání povlaků (například odlakovávání); jedná se hlavně o čištění před demontáží, repasemi apod., od nečistot vzniklých provozováním dílů, případně jejich užíváním. Nezahrnuje procesy čištění pracovních prostorů ani čištění zařízení, pokud není uvedeno jinak.

Odmašťovna

Technická zařízení a technologie pro odmašťování kovů a nekovových materiálů odmašťovacími prostředky s obsahem organických rozpouštědel. Zařízení je tvořeno uzavřeným prostorem s odsáváním odpadního plynu, případně je odmaštění prováděno v prostoru pro nástřik nátěrových hmot (stříkacích lakovacích kabinách). Pro takto konstruované odmašťovny je nutno dodržovat předepsané emisní limity.

Odmašťování mimo prostory odmašťoven (lakoven)

Odmašťovací procesy, které se uskutečňují mimo prostory odmašťoven (lakoven), jsou provozovány tak, aby emise těkavých organických látek byly minimalizovány. Odmašťování smí být provozováno ve vymezených prostorách s využitím odmašťovacích stolů nebo podobných zařízení. Použitá rozpouštědla jsou shromažďována, uchovávána a předávána k regeneraci či řízené likvidaci, případně jinak využita v jiném technologickém procesu. Odmašťování rozměrných dílů na volném prostranství lze provádět pouze na základě povolení orgánu obce, který stanoví podmínky aplikace ( § 50 odst. 1 písm. f) a i) a odst. 2 písm. a) zákona ).

Odmašťování a čištění dále zahrnuje činnosti a operace uvedené v příloze č. 1 k této vyhlášce. Hodnoty prahové spotřeby rozpouštědla a emisní limity těchto činností jsou určeny typem použitých rozpouštědel.

2.1 Odmašťování a čištění povrchu kovů, elektrosoučástek a jiných materiálů a výrobků organickými rozpouštědly obsahujícími látky karcinogenní, mutagenní a toxické pro reprodukci podle § 3 písm. a) a halogenovanými organickými rozpouštědly podle § 3 písm. b) této vyhlášky

2.1.1 Odmašťování a čištění povrchu kovů, elektrosoučástek a jiných materiálů a výrobků organickými rozpouštědly s látkami karcinogenními, mutagenními a toxickými pro reprodukci podle § 3 písm. a) a halogenovanými organickými rozpouštědly podle § 3 písm. b) nesmí být prováděno mimo uzavřený prostor s odsáváním odpadního plynu. Tato zařízení jsou provozována jako uzavřený technologický systém za dodržení podmínek uvedených v následující tabulce.

2.1.2 Odmašťovna s roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel podle § 3 písm. a) této vyhlášky menší než 1 tuna a organických rozpouštědel podle podle § 3 písm. b) této vyhlášky menší než 5 tun je střední zdroj. Pokud je celková roční spotřeba uvedených rozpouštědel menší než 100 kg není emisní limit touto vyhláškou stanoven, inspekce však může v odůvodněných případech limit stanovit ( § 17 odst. 2 písm. f zákona ).

2.1.3 Odmašťovna s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel s látkami karcinogenními, mutagenními a toxickými pro reprodukci podle § 3 písm. a) nad 1 tunu a organických rozpouštědel podle § 3 písm. b) nad 5 tun je velký zdroj.

Prahové spotřeby rozpouštědla a emisní limit jsou stanoveny v následující tabulce.

činnost prahová spotřeba rozpouštědla emisní limit VOC A) emisní limit fugitivních emisí B) t/rok mg/m 3 % Odmašťování a čištění povrchů halogenovanými organickými rozpouštědly podle § 3 písm. b) , případně s použitím látek podle § 3 písm. a) 0,1 až 5 20 (2) C) 15 > 5 20 (2) C) 10

2.2 Odmašťování a čištění povrchu kovů, elektrosoučástek a jiných materiálů a výrobků ostatními organickými rozpouštědly podle § 3 písm. c)

2.2.1 Odmašťovna s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel menší než 0,6 tuny je malý zdroj.

Emisní limit není touto vyhláškou stanoven, orgán obce však může v odůvodněných případech limit stanovit ( § 50 odst.1 písm. f) a i) a odst. 2 písm. a) zákona ).

2.2.2 Odmašťovna s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel v rozsahu od 0,6 tuny do 5 tun je střední zdroj.

Emisní limit je stanoven v následující tabulce. Inspekce může povolit výjimku z povinnosti dodržovat uvedené limity, pokud průměrný hmotnostní obsah organických rozpouštědel ve všech spotřebovaných přípravcích je menší než 20 %.

2.2.3 Odmašťovna s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel v rozsahu nad 5 tun je velký zdroj.

Emisní limit je stanoven v následující tabulce.

2.2.4 Odmašťovna splňující definici § 2 písm. c) je zvláště velkým zdrojem znečišťování ovzduší.

2.2.5 Odmašťování mimo prostory odmašťoven (lakoven) s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel do 0,6 tuny je malý zdroj. Povolení k této činnosti uděluje orgán obce, který stanoví i emisní limit pro fugitivní emise ( § 50 odst. 1 písm. f) a i) a odst. 2 písm. a) zákona ).

činnost prahová spotřeba rozpouštědla emisní limit TOC A) emisní limit fugitivních emisí B) t/rok mg/m 3 % odmašťování a čištění povrchů organickými rozpouštědly > 0,6 až 5 75 20 > 5 až 10 50 20 > 10 50 15

3. Chemické čištění oděvů

Zahrnuje činnosti a operace uvedené v příloze č. 1 k této vyhlášce.

3.1 Všechna zařízení pro chemické čištění oděvů jsou velké zdroje znečišťování ovzduší. Emisní limity těchto činností jsou uvedeny v následující tabulce. Tato zařízení jsou vybavena systémem záchytu par s úplnou recyklací organických rozpouštědel. Emisní limity uvedené v § 8 odst. 2 se pro tato zařízení nepoužívají. Zařízení splňující definici § 2 písm. c) jsou zvláště velkým zdrojem znečišťování ovzduší.

činnost prahová spotřeba rozpouštědla emisní limit TOC A) měrná výrobní emise celkových emisí B) t/rok mg/m 3 g/kg chemické čištění oděvů > 0 nestanoven 20

4. Aplikace nátěrových hmot

V této příloze jsou použity následující pojmy

Lakování Je aplikace a další úpravy nátěrových hmot (různých forem a skupenství) na různé materiály různým způsobem (zejména stříkáním, máčením, navalováním, poléváním, ale i jinými způsoby). Lakování se provádí v lakovnách. Ve výjimečných případech lze lakování provádět mimo lakovny.

Lakování mimo lakovny Aplikace nátěrových hmot na stacionární objekty (zejména mostní konstrukce, stožáry, ocelové konstrukce, vozovky, fasády budov a vnitřní plochy, ale i jiné objekty) a výjimečně i na nadměrně velké výrobky na volných prostranstvích.

Lakovna Je soubor stacionárních zařízení a technologií určených pro lakování.

Lakovací, vytěkací, sušicí a vypalovací prostor Část lakovny, kde se provádí nanášení, vytěkání a sušení (popř. tepelné zpracování) nátěrových hmot. Tento prostor je vybaven příslušným vzduchotechnickým zařízením s filtrací, případně i přívodním vzduchotechnickým zařízením, pro odvádění odpadních plynů.

Lakovací prostor Lakovací prostor je technicky vymezený prostor, v němž se provádí nanášení nátěrových hmot. Tento prostor je vybaven příslušným vzduchotechnickým zařízením s filtrací, případně i přívodním vzduchotechnickým zařízením, pro odvádění odpadních plynů.

Vytěkací prostor, kabina, box, tunel V tomto prostoru dochází k vytěkání rozpouštědel z nátěrové hmoty před konečnou fází sušení naneseného povlaku.

Prostor je vybaven příslušným vzduchotechnickým zařízením s filtrací, případně i přívodním vzduchotechnickým zařízením, pro odvádění odpadních plynů.

Sušicí a vypalovací prostor V těchto prostorech dochází k sušení, vypalování nebo jiné tepelné úpravě naneseného povlaku. Prostor je vybaven příslušným vzduchotechnickým zařízením s filtrací, případně i přívodním vzduchotechnickým zařízením, pro odvádění odpadních plynů.

Kombinovaný prostor, kabina, box, tunel V tomto prostoru se postupně provádí nanášení nátěrových hmot, vytěkání a sušení naneseného povlaku. Prostor je vybaven příslušným vzduchotechnickým zařízením s filtrací, případně i přívodním vzduchotechnickým zařízením, pro odvádění odpadních plynů.

Celková spotřeba organických rozpouštědel Celková množství organických rozpouštědel obsažených ve spotřebovaných nátěrových hmotách, organických rozpouštědel použitých k ředění nátěrových hmot a organických rozpouštědel použitých při čištění zařízení lakoven.

4.1 Obecné požadavky na provoz zařízení pro aplikaci nátěrových hmot

K omezení emisí těkavých organických látek jsou použity nejlepší dostupné technologie a technické prostředky.

Pro účely stanovení emisních limitů lakoven se za zařízení považuje technologický celek pro aplikaci jednoho (technologického) systému nátěrových hmot. V případě, že se na pracovišti současně provádí odmašťování výrobků, na které se následně aplikují nátěrové hmoty, platí emisní limity pro odmašťování.

4.2 Průmyslová aplikace nátěrových hmot (neplatí pro výrobu a opravy automobilů)

Zahrnuje činnosti a operace uvedené v příloze č. 1 k této vyhlášce.

4.2.1 Lakování s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel menší než 0,6 tuny je malý zdroj znečišťování ovzduší.

Emisní limit není touto vyhláškou stanoven, orgán obce však může v odůvodněných případech limit stanovit ( § 50 odst. 1 písm. f) a i) a odst. 2 písm. a) zákona ).

4.2.2 Lakování s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel v rozsahu od 0,6 tuny do 5 tun je střední zdroj znečišťování ovzduší.

Emisní limit je stanoven v následující tabulce.

4.2.3 Lakování s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel větší než 5 tun je velký zdroj znečišťování ovzduší.

Emisní limit je stanoven v následující tabulce.

4.2.4 Lakování s hromadnou či kontinuální výrobou a s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel větší než 5 tun je velký zdroj znečišťování ovzduší.

Emisní limit je stanoven v následující tabulce.

4.2.5 Lakování s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel splňující definici § 2 písm. c) je zvláště velkým zdrojem znečišťování ovzduší.

4.2.6 Lakování rozměrných dílů mimo prostory lakoven v areálu závodu lze provádět pouze na základě povolení orgánu obce. Pro tyto případy jsou na základě rozboru dané situace stanoveny podmínky provozu a emisní limity formou limitní hodnoty podílu množství fugitivních emisí a vstupního množství rozpouštědel nebo jiným emisním limitem uvedeným v odst. 2 úvodního ustanovení této přílohy. Takto stanovené podmínky provozu a emisní limity se vztahují pro jednorázové činnosti provedené na celém natíraném dílu. Toto ustanovení platí pro případy této činnosti, kdy celková spotřeba organických rozpouštědel na jednorázovou činnost je větší než 0,1 tuny. Pro případy této činnosti, kdy je celková spotřeba organických rozpouštědel na jednorázovou činnost menší než 0,1 tuny, uvedené podmínky neplatí. Na plochách mimo prostor lakovny jsou nátěrové hmoty nanášeny štětcem nebo válečkováním. Při použití jiných metod, jako je například metoda stříkáním, je třeba omezit únik tuhých znečišťujících látek.

4.2.6.1 Lakování na vnitřních nebo venkovních plochách (konstrukce, budovy, stožáry apod.) lze provádět pouze na základě povolení příslušného orgánu obce. Pro tyto případy jsou na základě rozboru dané situace stanoveny podmínky provozu a emisní limity formou limitní hodnoty podílu množství fugitivních emisí a vstupního množství rozpouštědel nebo jiným emisním limitem uvedeným v odst. 2 úvodního ustanovení této přílohy. Takto stanovené podmínky provozu a emisní limity se vztahují na jednorázové činnosti provedené na celém natíraném dílu. Toto ustanovení platí pro případy této činnosti, kdy celková spotřeba organických rozpouštědel na jednorázovou činnost je větší než 0,6 tuny. Pro případy této činnosti, kdy celková spotřeba organických rozpouštědel na jednorázovou činnost je menší než 0,6 tuny, uvedené podmínky neplatí. Nátěrové hmoty jsou nanášeny válečkováním. Při použití metody stříkáním je třeba omezit emise tuhých látek hermetizací či obdobnými prostředky k jejich omezení.

4.2.7 Lakovny s občasným provozem, tzn. s maximální roční dobou provozu 500 hodin a s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel větší než 0,6 tuny

4.2.7.1 Toto zařízení je střední zdroj znečišťování ovzduší. Povolení provozu tohoto zařízení, stanovení emisních limitů nebo limitní hodnoty podílu množství fugitivních emisí a vstupního množství rozpouštědel na základě rozboru dané situace může vydat inspekce.

4.2.8 Nanášení práškových nátěrových hmot

4.2.8.1 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou práškových plastů menší než 1 tuna je malý zdroj znečišťování ovzduší. Emisní limit není touto vyhláškou stanoven, orgán obce však může v odůvodněných případech limit stanovit ( § 50 odst. 1 písm. f) a i) a odst. 2 písm. a) zákona ).

4.2.8.2 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou práškových plastů v rozsahu od 1 tuny do 50 tun je střední zdroj znečišťování ovzduší. Emisní limit je stanoven v následující tabulce.

4.2.8.3 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou práškové barvy větší než 50 tun je střední zdroj znečišťování ovzduší. Emisní limit je stanoven v následující tabulce.

činnost prahová spotřeba rozpouštědla limitní měrná výrobní emise TOC A) emisní limit TOC B) emisní limit fugitivních emisí C) emisní limit TZL D) zvláštní ustanovení t/rok g/m 2 mg/m 3 % mg/m 3 nanášení nátěrových hmot 0,6 - 5 90 50 20 3 pozn. 1 , 2 , 3 , 5 nanášení nátěrových hmot > 5 60 50 20 3 pozn. 1 , 2 , 3 , 5 nanášení nátěrových hmot - hromadné či kontinuální > 5 45 50 20 3 pozn. 1 , 2 , 3 , 5 nanášení práškových plastů nestanovena nestanoven 50 nestanoven 3 pozn. 4 , 5

4.2.9 Nátěry dřevěných povrchů

4.2.9.1 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel menší než 0,6 tuny je malý zdroj znečišťování ovzduší.

Emisní limit není touto vyhláškou stanoven, orgán obce však může v odůvodněných případech limit stanovit ( § 50 odst. 1 písm. f) a i) a odst. 2 písm. a) zákona ).

4.2.9.2 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel v rozsahu od 0,6 tuny do 5 tun je střední zdroj znečišťování ovzduší.

Emisní limit je stanoven v následující tabulce.

4.2.9.3 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel větší než 5 tun je velký zdroj znečišťování ovzduší.

Emisní limit je stanoven v následující tabulce.

4.2.9.4 Zařízení splňující definici § 2 písm. c) jsou zvláště velkým zdrojem znečišťování ovzduší.

činnost prahová spotřeba rozpouštědla limitní měrná výrobní emise TOC A) emisní limit TOC B) emisní limit fugitivních emisí C) emisní limit TZL D) zvláštní ustanovení t/rok g/m 2 mg/m 3 % mg/m 3 nanášení nátěrových hmot na dřevo > 0,6 až 5 nestanoven 100 25 3 > 5 až 15 nestanoven 50/75 20 3 pozn. 1 pozn. 2 > 15 až 25 >25 nestanoven 50/75 20 3 pozn. 2

4.2.10 Nátěry kůže

4.2.10.1 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel menší než 0,6 tuny je malý zdroj znečišťování ovzduší.

Emisní limit není touto vyhláškou stanoven, orgán obce však může v odůvodněných případech limit stanovit ( § 50 odst. 1 písm. f) a i) a odst. 2 písm. a) zákona ).

4.2.10.2 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel v rozsahu od 0,6 tuny do 5 tun je střední zdroj znečišťování ovzduší.

Emisní limit je stanoven v následující tabulce.

4.2.10.3 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel větší než 5 tun je velký zdroj znečišťování ovzduší.

Emisní limit je stanoven v následující tabulce.

4.2.10.4 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel splňující definici § 2 písm. c) je zvláště velkým zdrojem znečišťování ovzduší.

činnost prahová spotřeba rozpouštědla limitní měrná výrobní emise A) emisní limit TZL C) zvláštní ustanovení t/rok g/m 2 mg/m 3 nátěry kůže 0,6 až 5 85 3 > 5 až 10 75 3 > 10 až 25 75 3 >25 75 3 > 0,6 150 3 pozn. B

4.3 Průmyslová aplikace nátěrových hmot - výroba nových automobilů

4.3.1 Velikost povrchu opatřeného nátěrem je v případech výrobků uvedených v této části definována jako

a) plocha povrchu vypočtená jako součet celkové velikosti povrchu opatřené elektroforeticky nanášenou vrstvou nátěrové hmoty a velikostí povrchů všech částí připojených k výrobku v dalších fázích výroby, které jsou natírány stejným nátěrovým systémem

b) nebo jako celková velikost povrchu výrobku opatřeného nátěrovými hmotami v daném zařízení.

Velikost povrchu opatřené elektroforeticky nanášenou vrstvou nátěrové hmoty se vypočítává ze vztahu:

2 ∙ h m o t n o s t k a r o s é r i e p r ů m ě r n á t l o u š ť k a p l e c h u ∙ h u s t o t a m a t e r i á l u p l e c h u

K výpočtu velikosti povrchu připojených výrobků nebo k určení celkové velikosti povrchu výrobku opatřovaného v daném zařízení vrstvou nátěrové hmoty lze rovněž využít softwarových systémů CAD (computer aided design) nebo jiných ekvivalentních metod.

4.3.2 Limitní měrné výrobní emise celkových emisí těkavých organických látek uvedené v tabulce se vztahují na všechny fáze procesu provozovaného ve stejném zařízení elektroforetickým nanášením nebo jakýmkoli jiným typem procesu aplikace nátěrových hmot, včetně konečné konzervace voskem a leštění vrchního nátěru, včetně použití rozpouštědel k čištění provozního zařízení, a to během doby produkce i mimo tuto dobu. Limitní měrné výrobní emise celkových emisí se vyjadřují v gramech emitovaných těkavých organických látek na m 2 povrchu automobilu.

4.3.3 Údaje uvedené v následující tabulce platí pro lakovny s projektovanou prahovou spotřebou rozpouštědel větší než 15 t/rok. Tato zařízení jsou velký zdroj znečišťování ovzduší.

4.3.4 Pro lakovny automobilů s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel menší než 15 tun platí požadavky stanovené pro činnost uvedenou v bodu 5 této přílohy - Průmyslová aplikace nátěrových hmot - opravy automobilů a přestříkávání vozidel.

4.3.5 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel splňující definici § 2 písm. c) je zvláště velkým zdrojem znečišťování ovzduší.

činnost roční produkce limitní měrná výrobní emise VOC A) emisní limit TZL B) zvláštní ustanovení ks g/m 2 mg/m 3 nátěry nových osobních automobilů > 5000 35 3 pozn.3 ≤ 5000 karosérií nebo > 3500 podvozků 60 3 pozn. 3 nátěry nových kabin nákladních automobilů a dodávek ≤ 5000 65 3 pozn. 1 pozn. 3 60 3 pozn. 2 pozn. 3 > 5000 55 3 pozn. 1 pozn. 3 60 3 pozn. 2 pozn. 3 nátěry nových nákladních automobilů ≤ 2500 90 3 pozn. 1 pozn. 3 120 3 pozn. 2 pozn. 3 > 2500 70 3 pozn. 1 pozn. 3 90 3 pozn. 2 pozn.3 nátěry nových autobusů, trolejbusů a kolejových vozidel ≤ 2000 90 3 pozn. 1 pozn. 3 120 3 pozn. 2 pozn. 3 > 2000 70 3 pozn. 1 pozn. 3 90 3 pozn. 2 pozn. 3

5. Průmyslová aplikace nátěrových hmot - opravy automobilů a přestříkávání vozidel

Zahrnuje činnosti a operace uvedené v příloze č. 1 . Zařízení s prahovou spotřebou rozpouštědla větší než 0,6 t/rok jsou velké zdroje znečišťování ovzduší. Emisní limity těchto činností jsou uvedeny v následující tabulce. Ostatní zařízení jsou malými zdroji. Emisní limit pro malé zdroje není touto vyhláškou stanoven, orgán obce však může v odůvodněných případech limit stanovit ( § 50 odst. 1 písm. f) a i) a odst. 2 písm. a) zákona ).

činnost prahová spotřeba rozpouštědla t/rok emisní limit TOC A) Emisní limit fugitivních emisí B) emisní limit TZL C) mg/m 3 % mg/m 3 opravy a přestříkávání automobilů > 0,6 50 25 3

6. Navalování (nátěry) pásů, svitků a drátů

Zahrnuje činnosti a operace uvedené v příloze č. 1 k této vyhlášce.

6.1 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel menší než 0,6 tuny je malý zdroj znečišťování ovzduší.

Emisní limit není touto vyhláškou stanoven, orgán obce však může v odůvodněných případech limit stanovit ( § 50 odst. 1 písm. f) a i) a odst. 2 písm. a) zákona ).

6.2 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel v rozsahu od 0,6 tuny do 5 tun je střední zdroj znečišťování ovzduší.

Emisní limit je stanoven v následující tabulce.

6.3 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel větší než 5 tun je velký zdroj znečišťování ovzduší.

Emisní limit je stanoven v následující tabulce.

6.4 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel splňující definici § 2 písm. c) je zvláště velkým zdrojem znečišťování ovzduší.

6.5 Nátěry pásů a svitků

činnost prahová spotřeba rozpouštědla emisní limit TOC A) emisní limit fugitivních emisí B) emisní limit TZL C) zvláštní ustanovení t/rok mg/m 3 % mg/m 3 nátěry pásů a svitků >0,6 50 5 3 pozn. 1 >0,6 50 10 3 pozn. 2 >0,6 150 5 3 pozn. 1 , 3 >0,6 150 10 3 pozn. 2 , 3

6.6 Nátěry drátů

činnost prahová spotřeba rozpouštědla měrná výrobní emise celkových emisi A) emisní limit TZL B) zvláštní ustanovení t/rok g/kg mg/m 3 nátěry drátů > 0,6 až 5 10 3 pozn. 1 > 0,6 až 5 5 3 pozn. 2 > 5 10 3 pozn. 1 > 5 5 3 pozn. 2

7. Adhesivní nátěry

Zahrnuje činnosti a operace uvedené v příloze č. 1 k této vyhlášce.

7.1 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel menší než 0,6 tuny je malý zdroj znečišťování ovzduší.

Emisní limit není touto vyhláškou stanoven, orgán obce však může v odůvodněných případech limit stanovit ( § 50 odst. 1 písm. f) a i) a odst. 2 písm. a) , zákona ).

7.2 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel v rozsahu od 0,6 tuny do 5 tun je střední zdroj znečišťování ovzduší.

Emisní limit je stanoven v následující tabulce.

7.3 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel větší než 5 tun je velký zdroj znečišťování ovzduší.

Emisní limit je stanoven v následující tabulce.

7.4 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel splňující definici § 2 písm. c) je zvláště velkým zdrojem znečišťování ovzduší.

činnost prahová spotřeba rozpouštědla emisní limit TOC A) emisní limit fugitivních emisí B) zvláštní ustanovení t/rok mg/m 3 % adhesivní nátěry 0,6 až 5 50 25 0,6 až 5 150 25 pozn. 1 > 5 až 15 50 20 > 5 až 15 150 20 pozn. 1 > 15 50 20 > 15 150 20 pozn. 1

8. Impregnace dřeva

Zahrnuje činnosti a operace uvedené v příloze č. 1 k této vyhlášce.

8.1 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel menší než 0,6 tuny je malý zdroj znečišťování ovzduší.

Emisní limit není touto vyhláškou stanoven, orgán obce však může v odůvodněných případech limit stanovit ( § 50 odst. 1 písm. f) a i) a odst. 2 písm. a) zákona ).

8.2 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 0,6 tuny až 5 tun je střední zdroj znečišťování ovzduší.

Emisní limit není touto vyhláškou stanoven, orgán obce však může v odůvodněných případech limit stanovit ( § 50 odst. 1 písm. f) a i) a odst. 2 písm. a) zákona ).

8.3 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel větší než 5 tun je velký zdroj znečišťování ovzduší.

Emisní limit je stanoven v následující tabulce.

8.4 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel splňující definici § 2 písm. c) je zvláště velkým zdrojem znečišťování ovzduší.

činnost prahová spotřeba rozpouštědla emisní limit TOC A) emisní limit fugitivních emisí B) měrná výrobní emise celkových emisí C) zvláštní ustanovení t/rok mg/m 3 % kg/m 3 impregnace dřeva > 0,6 až 5 100 45 11 pozn. 1 >5 až 25 100 45 11 pozn. 1 >25 100 45 11 pozn. 1

9. Laminování dřeva, kovu, textilu, vláken a plastů

Zahrnuje činnosti a operace uvedené v příloze č. 1 k této vyhlášce.

9.1 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel menší než 0,6 tuny je malý zdroj znečišťování ovzduší.

Emisní limit není touto vyhláškou stanoven, orgán obce však může v odůvodněných případech limit stanovit ( § 50 odst. 1 písm. f) a i) a odst. 2 písm. a) zákona ).

9.2 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 0,6 tuny až 5 tun je střední zdroj znečišťování ovzduší.

Emisní limit není touto vyhláškou stanoven, inspekce však může v odůvodněných případech limit stanovit ( § 46 odst 1 písm. l) a m) a odst. 2 písm c) zákona ).

9.3 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel větší než 5 tun je velký zdroj znečišťování ovzduší.

Emisní limit je stanoven v následující tabulce.

9.4. Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel splňující definici § 2 písm. c) je zvláště velkým zdrojem znečišťování ovzduší.

činnost prahová spotřeba rozpouštědla měrná výrobní emise celkových emisí A) t/rok g/m 2 laminování dřeva a plastů > 5 30

10. Výroba nátěrových hmot, přípravků, adhesivních materiálů a tiskařských barev

Zahrnuje činnosti a operace uvedené v příloze č. 1 k této vyhlášce.

10.1 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel menší než 5 tun je malý zdroj znečišťování ovzduší.

Emisní limit není touto vyhláškou stanoven, inspekce však může v odůvodněných případech limit stanovit ( § 46 odst. 1 písm. l) a m) a odst. 2 písm. c) zákona ).

10.2 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel v rozsahu od 5 tun do 100 tun je střední zdroj znečišťování ovzduší.

Emisní limit je stanoven v následující tabulce.

10.3 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel větší než 100 tun je velký zdroj znečišťování ovzduší.

Emisní limit je stanoven v následující tabulce.

10.4 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel splňující definici § 2 písm. c) je zvláště velkým zdrojem znečišťování ovzduší.

činnost prahová spotřeba rozpouštědla emisní limit' TOC A) emisní limit fugitivních emisí B) emisní limit celkových emisí C) zvláštní ustanovení t/rok mg/m 3 % % Výroba nátěrových hmot, přípravků, adhesivních materiálů a tiskařských barev 5 až 100 150 5 5 pozn. 1 > 100 až 1000 150 3 3 pozn. 1 > 1000 150 3 3 pozn. 1

11. Výroba obuvi a dalších oděvních doplňků

Zahrnuje činnosti a operace uvedené v příloze č. 1 k této vyhlášce.

11.1 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel menší než 0,6 tuny je malý zdroj znečišťování ovzduší.

Emisní limit není touto vyhláškou stanoven, orgán obce však může v odůvodněných případech limit stanovit ( § 50 odst. 1 písm. f) a i) a odst. 2 písm. a) zákona ).

11.2 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 0,6 tuny až 5 tun je střední zdroj znečišťování ovzduší.

Emisní limit není touto vyhláškou stanoven, inspekce však může v odůvodněných případech limit ( § 46 odst. 1 písm. l) a m) a odst. 2 písm. c) zákona ).

11.3 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel větší než 5 tun je velký zdroj znečišťování ovzduší.

Emisní limit je stanoven v následující tabulce.

11.4 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel splňující definici § 2 písm. c) je zvláště velkým zdrojem znečišťování ovzduší.

činnost prahová spotřeba rozpouštědla měrná výrobní emise celkových emisí A) t/rok g/pár výroba obuvi a dalších oděvních doplňků > 5 25

12. Výroba farmaceutických přípravků

Zahrnuje činnosti a operace uvedené v příloze č. 1 k této vyhlášce.

12.1 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel menší než 0,6 tuny je malý zdroj znečišťování ovzduší.

Emisní limit není touto vyhláškou stanoven, orgán obce však může v odůvodněných případech limit stanovit ( § 50 odst. 1 písm. f) a i) a odst. 2 písm. a) zákona ).

12.2 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 0,6 tuny až 5 tun je střední zdroj znečišťování ovzduší.

Emisní limit není touto vyhláškou stanoven, inspekce však může v odůvodněných případech limit stanovit ( § 46 odst. 1 písm. l) a m) a odst. 2 písm. c) zákona ).

12.3 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel větší než 5 tun je velký zdroj znečišťování ovzduší.

Emisní limit je stanoven v následující tabulce.

12.4 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel splňující definici § 2 písm. c) je zvláště velkým zdrojem znečišťování ovzduší.

činnost prahová spotřeba rozpouštědla emisní limit TOC A) emisní limit fugitivních emisí B) emisní limit celkových emisí C) zvláštní ustanovení t/rok mg/m 3 % % výroba farmaceutických přípravků > 5 20 5 5 pozn. 1 > 5 20 10 10 pozn. 2 > 5 150 5 5 pozn. 1 , 3 > 5 150 10 10 pozn. 2 , 3 > 50 20 5 5 pozn. 1 > 50 20 10 10 pozn. 2 > 50 150 5 5 pozn. 1 , 3 > 50 150 10 10 pozn. 2 , 3

13. Zpracování kaučuku, výroba pryže

Zahrnuje činnosti a operace uvedené v příloze č. 1 k této vyhlášce.

13.1 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel menší než 0,6 tuny je malý zdroj znečišťování ovzduší.

Emisní limit není touto vyhláškou stanoven, orgán obce však může v odůvodněných případech limit stanovit ( § 50 odst. 1 písm. f) a i) a odst. 2 písm. a) zákona ).

13.2 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 0,6 tuny až 5 tun je střední zdroj znečišťování ovzduší.

Emisní limit není touto vyhláškou stanoven, inspekce však může v odůvodněných případech limit stanovit ( § 46 odst. 1 písm. l) a m) a odst. 2 písm. c) zákona ).

13.3 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel větší než 5 tun je velký zdroj znečišťování ovzduší.

Emisní limit je stanoven v následující tabulce.

13.4 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel splňující definici § 2 písm. c) je zvláště velkým zdrojem znečišťování ovzduší.

činnost prahová spotřeba rozpouštědla emisní limit TOC A) emisní limit fugitivních emisí B) emisní limit celkových emisí C) zvláštní ustanovení t/rok mg/m 3 % % konverze - přepracování pryže > 5 až 10 20 25 25 > 5 až 10 150 25 25 pozn. 1 > 10 až 15 20 25 25 > 10 až 15 150 25 25 pozn. 1 > 15 20 25 25 > 15 150 25 25 pozn. 1

14. Extrakce rostlinných olejů a živočišných tuků a rafinace rostlinných olejů

Zahrnuje činnosti a operace uvedené v příloze č. 1 k této vyhlášce.

K omezení emisí těkavých organických látek jsou splněny následující požadavky na konstrukci, vybavení a provoz technologického procesu:

a) vzduch znečištěný parami extrakčních činidel z procesu extrakce je před vypuštěním do atmosféry veden do regenerační jednotky. Pokud nelze regenerací odpadních plynů dosáhnout splnění emisního limitu, je nutné použít jako druhý stupeň termického rozkladu nebo katalytického spalování;

b) v zásobnících na suroviny, meziprodukty a výsledné produkty je udržován stálý podtlak proti okolnímu ovzduší;

c) pro zajištění cirkulace extrakčních činidel jsou používána tlaková čerpadla, armatury a potrubí, u nichž nedochází ke vzniku fugitivních emisí.

14.1 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel menší než 0,6 tuny je malý zdroj znečišťování ovzduší.

Emisní limit není touto vyhláškou stanoven, orgán obce však může v odůvodněných případech limit stanovit ( § 50 odst. 1 písm. f) a i) a odst. 2 písm. a) zákona ).

14.2 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel od 0,6 tuny až 10 tun je střední zdroj znečišťování ovzduší.

Emisní limit není touto vyhláškou stanoven, inspekce však může v odůvodněných případech limit stanovit ( § 46 odst. 1 písm. l) a m) a odst. 2 písm. c) zákona ).

14.3 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel větší než 10 tun je velký zdroj znečišťování ovzduší.

Emisní limit je stanoven v následující tabulce.

14.4 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel splňující definici § 2 písm. c) je zvláště velkým zdrojem znečišťování ovzduší.

činnost prahová spotřeba rozpouštědla limitní měrná výrobní emise celkových emisí A) získávání rostlinných olejů, živočišných tuků a rafinace rostlinných olejů z materiálů t/rok kg/t živočišný tuk > 10 15 ricin > 10 3 řepková semena > 10 1 slunečnicová semena > 10 1 sojové boby - normální drť > 10 0,8 sojové boby - bílé vločky > 10 1,2 ostatní semena a jiný rostlinný materiál > 10 3 procesy frakcionace vyjma odstraňování klovatiny či pryskyřic z olejů > 10 1,5 odstraňování klovatiny či pryskyřic z olejů > 10 4

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 355/2002 Sb.

REDUKČNÍ PLÁN

Podstata redukčního plánu

Redukční plán je soubor technických a organizačních opatření pro snížení emisí těkavých organických látek speciálně vytvořený pro určité zařízení. Tento plán umožňuje provozovateli zařízení snížit emise v ekvivalentní míře, jaké by bylo dosaženo uplatněním emisních limitů stanovených v příloze č. 2 k této vyhlášce.

Při vypracování redukčního plánu se vychází z následujících skutečností

a) v případech, kdy materiály nahrazující dosud používaná organická rozpouštědla (tj. náhražky obsahující snížený nebo nulový obsah rozpouštědel) jsou stále ještě ve stavu vývoje, je provozovateli zařízení poskytnuta prodloužená doba pro implementaci jeho specifického redukčního plánu,

b) východiskem přípravy redukčního plánu by mělo být množství emisí těkavých organických látek za podmínek, kdy by tyto emise nebyly nijak omezovány.

Návod ke zpracování redukčního plánu

V případě aplikace nátěrových hmot, adhesivních nátěrů nebo tiskařských barev lze využít následujícího redukčního plánu. Tento redukční plán je určen pro aplikaci v zařízeních, v nichž lze předpokládat konstantní obsah netěkavých látek ve výrobku, který může být využit k definici vztažného bodu pro redukční plán.

a) Provozovatel zařízení předloží redukční plán, který zahrne zejména snížení průměrného obsahu rozpouštědel v jejich celkovém vstupu nebo zvýšení účinnosti využití netěkavých látek v nátěrových hmotách, které povede ke snížení celkových emisí těkavých organických látek ze zařízení, a to až na úroveň cílových emisí. Při tomto snižování emisí je dodržen následující harmonogram:

určené časové období maximální přípustné celkové roční emise pro nová zařízení pro stávající zařízení do 1. dubna 2003 do 31. října 2005 1,5násobek velikosti cílových emisí do 1. ledna 2005 k datu uvedenému v § 54 odst. 9 písm. a) zákona cílové emise

b) Cílové emise se vypočtou ze vztahu:

cílové emise = celkové množství netěkavých látek ve spotřebovaných materiálech • K 1 • K 2

Hodnota faktoru K 1 je pro některé činnosti uvedena v následující tabulce. Inspekce však může v odůvodněných případech velikost faktoru stanovit pro jednotlivé zařízení tak, aby bylo dosaženo vyšší účinnosti využití pevných složek nátěrových hmot, adhesivních materiálů a tiskařských barev.

činnost faktor K 1 polygrafie: rotační hlubotisk, flexografie, laminování, lakování 4 aplikace nátěrových hmot na: dřevo, textil, tkaniny, filmy, fólie a papír 4 adhesivní nátěry 3 nátěry a lakování pásových a svitkových materiálů 3 přestříkávání vozidel - opravy automobilů 3 aplikace nátěrových hmot na: ostatní materiály 1,5 polygrafie: sítotisk 1,5

Hodnota faktoru K 2 se určuje z hodnoty emisního limitu pro fugitivní emise takto:

K 2 = e m i s n í l i m i t f u g i t i v n í c h e m i s í + 15 100

pro zařízení uvedená v bodu 5 a dále v bodu 4.2 položky 4.2.2 a 4.2.9 přílohy č. 2 k této vyhlášce

nebo

K 2 = e m i s n í l i m i t f u g i t i v n í c h e m i s í + 5 100

pro všechna ostatní zařízení.

c) Redukční plán je splněn, jestliže množství celkových emisí těkavých organických látek stanovené s využitím bilance rozpouštědel je menší nebo rovno stanovené velikosti cílové emise. Metodikou výpočtu roční hmotnostní bilance je příloha č. 4 k této vyhlášce.

Příloha č. 4 k vyhlášce č. 355/2002 Sb.

ROČNÍ HMOTNOSTNÍ BILANCE ROZPOUŠTĚDEL

1. Úvod

K celkovému posouzení dodržování emisních limitů je kromě výsledků měření emisí nutná znalost řady údajů vypočtených ze spotřeby organických rozpouštědel. Tyto údaje lze spolehlivě určit pouze na základě bilančních výpočtů. Tato příloha uvádí návod a metodiku výpočtu roční hmotnostní bilance organických rozpouštědel a některých emisních ukazatelů, které slouží ke kontrole dodržování stanovených požadavků a k vypracování redukčního plánu podle přílohy č. 3. k této vyhlášce.

2. Roční hmotnostní bilance organických rozpouštědel slouží k splnění následujících úkolů:

a) kontrola dodržování požadavků této vyhlášky uvedených v § 10 ,

b) zjištění dalších možností snižování emisí znečišťujících látek,

c) informování veřejnosti o spotřebě rozpouštědel, o emisích těkavých organických látek a o plnění požadavků této vyhlášky.

3. Veličiny hmotnostní bilance rozpouštědel

vstupy organických rozpouštědel (I) I 1 celková hmotnost organických rozpouštědel včetně jejich obsahu v přípravcích, které jsou zakoupeny a použity jako vstupy do procesů v časovém rámci, ve kterém je vypočítávána tato hmotnostní bilance I 2 celková hmotnost organických rozpouštědel včetně jejich obsahu v přípravcích, které jsou regenerovány a znovu (recyklovaně) použity jako vstupy do procesů v časovém rámci, ve kterém je vypočítávána tato hmotnostní bilance (recyklované rozpouštědlo se započítává pokaždé, kdy je využito pro danou činnost) výstupy organických rozpouštědel (O) O 1 hmotnost organických rozpouštědel v odpadním plynu (v emisích) O 2 hmotnost organických rozpouštědel obsažených v odpadní vodě; v některých případech je vhodné při výpočtu veličiny O 5 brát v úvahu i způsob zpracování odpadních vod O 3 hmotnost organických rozpouštědel obsažených jako rezidua v expedovaných produktech O 4 hmotnost nezachycených organických rozpouštědel uvolněných do ovzduší vlivem větrání místností, kdy je pracovní ovzduší vypouštěno do atmosféry okny, dveřmi, ventilačními otvory apod. O 5 hmotnost organických rozpouštědel spotřebovaných v průběhu chemických a fyzikálních procesů, například spalováním, sorpcí apod., pokud tato hmotnost nebyla započtena do veličin O 6 , O 7 a O 8 O 6 hmotnost organických rozpouštědel obsažených ve shromážděných odpadech O 7 hmotnost organických rozpouštědel a hmotnost organických rozpouštědel obsažených v přípravcích expedovaných jako komerční produkt O 8 hmotnost organických rozpouštědel obsažených v přípravcích a regenerovaných k opětovnému použití, pokud již nebyla započtena do položky O 7 O 9 hmotnost organických rozpouštědel uvolněných do životního prostředí jiným způsobem

4. Základní bilanční výpočty organických rozpouštědel

a) Celková spotřeba organických rozpouštědel C se vypočítá ze vztahu:

C = I 1 - O 8

b) Celkové množství netěkavých látek N obsažených v materiálech s organickými rozpouštědly se vypočítá ze vztahu:

N = celková roční spotřeba materiálu • obsah netěkavých látek v materiálu

Obsah netěkavých látek v materiálu je uveden na štítku a v průvodní dokumentaci.

c) Fugitivní emise F se vypočtou podle některé z následujících rovnic:

F = I 1 - O 1 - O 5 - O 6 - O 7 - O 8 nebo F = O 2 + O 3 + O 4 + O 9

d) Celkové emise E se vypočtou ze vztahu:

E = F + O 1

e) Měrná výrobní emise fugitivních emisí se vypočte jako podíl množství fugitivních emisí a množství nebo velikosti produkce (uvádí se v g/kg nebo v g/m 2 ).

f) Měrná výrobní emise celkových emisí se vypočte jako podíl množství celkových emisí a množství nebo velikosti produkce (uvádí se v g/kg nebo v g/m 2 ).

g) Měrná výrobní emise fugitivních emisí se vypočte jako podíl množství fugitivních emisí a vstupního množství rozpouštědel I, kde I = I 1 + I 2 (uvádí se v %).

h) Emisní limit celkových emisí se vypočte jako podíl množství celkových emisí a vstupního množství rozpouštědel (uvádí se v %).

Vyplněný bilanční list uživatele rozpouštědel se předává každoročně za předcházející rok příslušnému orgánu ochrany ovzduší k 15. únoru.

Příloha č. 5 k vyhlášce č. 355/2002 Sb.

ZNAČENÍ PRODUKTŮ S OBSAHEM ORGANICKÝCH ROZPOUŠTĚDEL (definovaných v § 2 písm. i) této vyhlášky)

Technické listy produktů s obsahem organických rozpouštědel (průvodní technická dokumentace)

1. Pro stanovení prahové spotřeby organických rozpouštědel a pro přepočet hmotnostní koncentrace jejich složek na hmotnostní koncentraci celkového organického uhlíku v jednotlivých zařízeních (například lakovnách, tiskárnách apod.) jsou všechny produkty obsahující organická rozpouštědla opatřeny základními technickými údaji

2. Tyto technické údaje jsou uvedeny na štítku a dále jsou uvedeny v průvodní technické dokumentaci dodávek těchto produktů podle § 3 odst. 3 zákona .

3. Štítky a průvodní technická dokumentace obsahuje mimo jiné technické údaje uvedené v tabulce:

charakteristika jednotka hustota produktu g/cm 3 obsah organických rozpouštědel vyjádřený hmotnostním zlomkem kg/kg produktu obsah celkového organického uhlíku kg/kg produktu obsah netěkavých látek vyjádřený objemovým % % objemové

4. V následující tabulce je jako příklad uveden soubor údajů, které obsahuje štítek, a průvodní technická dokumentace nátěrové hmoty.

název nebo označení nátěrové hmoty hustota produktu g/cm 3 obsah netěkavých látek - sušiny % objemové obsah organických rozpouštědel kg/kg produktu objemová sušina směsi u dvoukomponentních nátěrových hmot % objemové obsah celkového organického uhlíku kg/kg produktu

5. V následující tabulce je jako příklad uveden soubor údajů, které obsahuje štítek, a průvodní technická dokumentace ředidla, tvrdidla, tmelu, tužidla, katalyzátoru apod. pro nátěrové hmoty a jiné přípravky.

název nebo označení ředidla, tvrdidla (aj.) hustota produktu g/cm 3 obsah celkového organického uhlíku kg/kg produktu

Příloha č. 6 k vyhlášce č. 355/2002 Sb.

OZNAMOVACÍ LIST UŽIVATELE ORGANICKÝCH ROZPOUŠTĚDEL

(podle § 2 písm. i) této vyhlášky)

TĚKAVÝCH ORGANICKÝCH LÁTEK A PRODUKTŮ S JEJICH OBSAHEM

Podle § 3 odst. 11 a § 12 odst. 1 písm. c) zákona podávají toto oznámení všichni provozovatelé zvláště velkých, velkých a středních zdrojů a dále provozovatelé malých zdrojů užívající organická rozpouštědla a další produkty s obsahem těkavých organických látek uvedených v § 3 písm. c) s celkovou roční projektovanou spotřebou těchto organických látek vyšší než 400 kg a s celkovou jednorázovou roční spotřebou těchto organických látek vyšší než 600 kg. Toto oznámení dále podávají všichni provozovatelé zdrojů užívající organická halogenovaná rozpouštědla uvedená v § 3 písm. b) a další produkty s obsahem halogenovaných organických sloučenin s celkovou roční projektovanou spotřebou těchto organických látek vyšší než 100 kg/rok a všichni provozovatelé zdrojů užívající organická rozpouštědla uvedená v § 3 písm. a) a další produkty s obsahem těchto organických sloučenin s celkovou roční projektovanou spotřebou těchto organických látek vyšší než 10 kg/rok.

Provozovatelé všech uvedených zdrojů každoročně předávají vyplněný tiskopis podle této přílohy vždy řádně doložený vyplněným bilančním listem podle přílohy č. 4 za uplynulý rok příslušnému orgánu ochrany ovzduší do 15. února.

Příloha č. 7 k vyhlášce č. 355/2002 Sb.

OZNAMOVACÍ LIST VÝROBCŮ A DOVOZCŮ/VÝVOZCŮ ORGANICKÝCH ROZPOUŠTĚDEL

(podle § 2 písm. i) této vyhlášky)

těkavých organických látek a produktů s jejich obsahem

(netýká se benzinu)

Podle § 3 odst. 3 a 11 zákona podávají oznámení všichni výrobci a dovozci/vývozci organických rozpouštědel a dalších produktů s obsahem těkavých organických látek uvedených v § 3 písm. c) s celkovou roční produkcí, vývozem nebo dovozem těchto látek vyšším než 1000 kg/rok. Toto oznámení dále podávají všichni výrobci, vývozci nebo dovozci organických halogenovaných rozpouštědel uvedených v § 3 písm. b) a dalších produktů s obsahem halogenovaných organických sloučenin s celkovou roční produkcí, vývozem nebo dovozem těchto látek vyšším než 100 kg/rok a všichni výrobci, vývozci nebo dovozci organických rozpouštědel uvedených v § 3 písm. a) a dalších produktů s obsahem těchto organických látek s celkovou roční produkcí, vývozem nebo dovozem těchto látek vyšším než 10 kg/rok.

Příloha č. 8 k vyhlášce č. 355/2002 Sb.

POŽADAVKY NA SKLADOVACÍ ZAŘÍZENÍ TERMINÁLŮ

1. Střecha a vnější stěny nádrží nad úrovní terénu jsou opatřeny reflexním nátěrem s celkovou odrazivostí sálavé tepelné energie nejméně 70 %. Obnovu nátěru lze naplánovat tak, aby byla prováděna jako součást obvyklých tříletých cyklů údržby nádrží. Inspekce může z tohoto požadavku udělit výjimku, pokud je to v zájmu ochrany krajiny. Toto ustanovení se nevztahuje na nádrže napojené na jednotku omezování emisí par, která splňuje požadavky uvedené v § 19 této vyhlášky.

2. Nádrže s vnějšími plovoucími střechami jsou vybaveny primárním těsněním pro zakrytí prstencového prostoru mezi stěnou nádrže a vnějším obvodem plovoucí střechy a sekundárním těsněním umístěným nad primárním těsněním. Tato těsnění jsou provedena tak, aby účinnost záchytu par benzinu činila nejméně 95 % ve srovnání s podobnou nádrží s pevnou střechou bez řízeného záchytu par benzinu (tzn. nádrž s pevnou střechou s pojistným ventilem).

3. Všechna nová skladovací zařízení v terminálech, kde je vyžadována opatření k omezování emisí benzinových par podle odst. 1 přílohy č. 9 k této vyhlášce, jsou tvořena

a) buď nádržemi s pevnou střechou napojenými na jednotku omezování emisí par, která splňuje požadavky uvedené v § 17 této vyhlášky vlády,

b) nebo nádržemi s plovoucí střechou, vnější nebo vnitřní, vybavenými primárním a sekundárním těsněním, která splňují požadavky uvedené v odst. 2 této přílohy.

4. Stávající nádrže s pevnou střechou jsou

a) buď napojeny na jednotku omezování emisí par, která splňuje požadavky uvedené v § 19 této vyhlášky,

b) nebo vybaveny vnitřní plovoucí střechou s primárním těsněním konstruovaným tak, aby účinnost záchytu par činila nejméně 90 % ve srovnání s podobnou nádrží s pevnou střechou bez řízeného záchytu par benzinu (tzn. nádrž s pevnou střechou s pojistným ventilem).

5. Požadavky na omezení úniku par benzinu uvedené v odst. 3 a 4 se nevztahují na nádrže s pevnou střechou v terminálech, kde je povoleno meziskladování par podle přílohy č. 9 odst. 2 této vyhlášky.

Příloha č. 9 k vyhlášce č. 355/2002 Sb.

POŽADAVKY NA ZAŘÍZENÍ PRO PLNĚNÍ A STÁČENÍ

Pro účely této přílohy vyhlášky se užívá označení mezisklad par jako prostor v nádrži s pevnou střechou, v němž jsou shromažďovány páry benzinu pro účely pozdější přepravy k jednotce omezování emisí par v jiném terminálu. Přeprava těchto par mezi jednotlivými skladovacími zařízeními v terminálu se nepovažuje za meziskladování par ve smyslu této vyhlášky.

1. Páry vytěsněné z plněných mobilních kontejnerů jsou vedeny parotěsným potrubím do jednotky omezování emisí par terminálu.

Toto ustanovení se nevztahuje na mobilní kontejnery s horním plněním po dobu platnosti povolení tohoto plnicího systému.

V terminálech, kde se plní benzin do plavidel, může být jednotka omezování emisí par benzinu nahrazena jednotkou pro spalování par, pokud zpětné získávání par není bezpečné nebo technicky není možné vzhledem k objemu vytěsněných par. Emisní limity pro tyto spalovací jednotky se shodují s emisními limity platnými pro jednotky omezování emisí par - viz § 19 této vyhlášky.

V terminálech, kde je prosazení menší než 25 000 tun/rok, může být jednotka omezování emisí par v terminálu nahrazena meziskladem par.

2. V terminálech, kde je jednotka omezování emisí par benzinu nahrazena meziskladem par, jsou vytěsněné páry benzinu vedeny plynotěsným potrubím do meziskladu par terminálu s účinností nejméně 99 %. Operace plnění mobilního kontejneru benzinem nesmí být zahájena, dokud nejsou obě nádrže řádně propojeny potrubím pro odvod par a dokud není zajištěna řádná funkce systému přečerpání par.

3. V případě úniku par benzinu je stáčení neprodleně zastaveno. Na plnicí lávce terminálu je umístěn ovladač, kterým lze stáčení kdykoli zastavit.

4. Provozovatel zařízení pravidelně kontroluje těsnost potrubí, potrubních spojů a dalších částí a zařízení.

5. Při plnění mobilních kontejnerů s horním plněním je plnicí rameno zajištěno tak, aby jeho ústí bylo u dna kontejneru a zamezilo se rozstřiku benzinu.

Příloha č. 10 k vyhlášce č. 355/2002 Sb.

POŽADAVKY NA ZAŘÍZENÍ PRO SPODNÍ PLNĚNÍ, SBĚR PAR A OCHRANU PŘED PŘEPLNĚNÍM SILNIČNÍCH CISTERNOVÝCH VOZIDEL

1. Potrubní spojky

a) Rychlospojky pro stáčení benzinu na plnicím rameni a na vozidle odpovídají ustanovení směrnice API Recommended Practice 1004, sedmé vydání, listopad 1988: „Spodní plnění a zpětné získávání par u cisternových silničních vozidel MC-306“, část 2.1.1.1 - Typ potrubní spojky pro spodní plnění.

b) Rychlospojky potrubí pro sběr par benzinu na plnicí lávce a na vozidle odpovídají ustanovení směrnice API Recommended Practice 1004, sedmé vydání, listopad 1988: „Spodní plnění a zpětné získávání par u cisternových silničních vozidel MC-306“, část 4.1.1.2 - Přípojka pro odvod par.

2. Plnění

a) Obvyklý průtok benzinu jedním ramenem při plnění je 2 300 l/min, maximální povolený průtok je 2 500 l/min.

b) Při nejvyšším zatížení terminálu se připouští v místě přípojky na vozidle maximální přetlak par 5,5 kPa.

c) Všechna schválená vozidla se spodním plněním jsou opatřena kovovým identifikačním štítkem, na němž je uveden nejvyšší povolený počet plnicích ramen, která mohou být provozována současně tak, aby nedošlo k úniku par pojistnými ventily při maximálním povoleném přetlaku 5,5 kPa.

3. Připojení signalizace uzemnění a přeplnění

Plnicí lávka je vybavena řídicí jednotkou pro signalizaci přeplnění. Pokud tato jednotka po připojení k vozidlu neindikuje naplnění cisterny, vyšle signál umožňující plnění cisterny.

a) Vozidlo se k řídicí jednotce na plnicí lávce připojuje běžným 10pólovým elektrickým konektorem. Desetikolíková vidlice (přívodka) je připojena k vozidlu a zásuvka na pohyblivém vedení (nástrčka) je připojena k řídicí jednotce na plnicí lávce.

b) Hladinové snímače na vozidle jsou buď dvouvodičová termistorová čidla, dvouvodičová optická čidla, pětivodičová optická čidla nebo jiná kompatibilní spolehlivá čidla.

c) Řídicí jednotka na plnicí lávce umožňuje propojení jak s dvouvodičovými, tak s pětivodičovými systémy vozidel.

d) Společný vodič hladinových snímačů je připojen ke kolíku 10 přívodky a dále k podvozku vozidla. Kolík 10 nástrčky je připojen ke krytu řídicí jednotky, který je připojen k zemnění plnicí lávky.

e) Všechna vozidla se spodním plněním jsou opatřena kovovým identifikačním štítkem - viz odst. 2, písm. c) této přílohy. Na tomto štítku je uveden typ hladinových spínačů (tj. dvouvodičové nebo pětivodičové) použitých na vozidle.

4. Umístění spojek

a) Konstrukce zařízení pro stáčení benzinu a sběr par na plnicí lávce splňuje následující požadavky

1. výška osy rychlospojky pro stáčení benzinu je maximálně 1,4 metru (nenaložené vozidlo) a nejméně 0,5 m (naložené vozidlo). Doporučená výška je 0,7 m až 1,0 m,

2. vodorovná mezera mezi rychlospojkami pro stáčení benzinu nesmí být menší než 0,25 m. Doporučená nejmenší velikost mezery je 0,3 m,

3. všechny rychlospojky pro stáčení benzinu jsou v prostoru, jehož délka nepřesahuje 2,5 m,

4. přípojka pro odvod par je umístěna pokud možno vpravo od rychlospojek pro stáčení benzinu ve výši nepřesahující 1,5 m (pro nenaložené vozidlo) a ne níže než 0,5 m (pro naložené vozidlo),

b) konektor signalizace uzemnění a přeplnění je umístěn vpravo od rychlospojek pro stáčení benzinu a odvod par ve výši nepřesahující 1,5 m (pro nenaložené vozidlo) a ne níže než 0,5 m (pro naložené vozidlo),

c) veškeré rychlospojky, přípojky a konektory jsou umístěny na jedné straně vozidla.

5. Bezpečnostní blokování

Signalizace uzemnění a přeplnění

a) plnění cisterny je zablokováno, dokud řídicí jednotka uzemnění a přeplnění nevyšle příslušný signál. V případě přeplnění nebo poruchy uzemnění vozidla je řídicí jednotka uzavřena uzavíracím ventilem na plnicí lávce.

Signalizace odvodu par

b) plnění cisterny je zablokováno, dokud není k vozidlu připojena hadice pro odvod par a dokud není zajištěn volný průchod těchto par do sběrného systému terminálu.

POŽADAVKY NA PLNICÍ A SKLADOVACÍ ZAŘÍZENÍ V ČERPACÍCH STANICÍCH A TERMINÁLECH, KDE SE PROVÁDÍ MEZISKLADOVÁNÍ PAR

Páry stáčeným benzinem vytlačované z plněných skladovacích zařízení v čerpacích stanicích a v nádržích s pevnou střechou používaných pro meziskladování par musí být vraceny potrubím s parotěsnými spoji do mobilní cisterny dodávající benzin. Operace nesmí být započata, dokud tyto systémy nejsou připraveny a dokud není zajištěna jejich správná funkce.

Příloha č. 11 k vyhlášce č. 355/2002 Sb.

POŽADAVKY NA STÁVAJÍCÍ STACIONÁRNÍ ZDROJE ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ Z HLEDISKA EMISNÍCH LIMITŮ A PODMÍNEK PROVOZU

(pokud pro tyto zdroje neplatí emisní limity a ustanovení této vyhlášky)

Tato příloha uvádí kategorizaci některých stávajících zdrojů emisí těkavých organických látek a určuje požadavky na konstrukci, vybavení a způsob provozování těchto zdrojů. Tato příloha dále určuje emisní limity a příslušné vztažné podmínky. Další požadavky a technické podmínky provozu těchto zdrojů jsou uvedeny v příslušných prováděcích předpisech k zákonu o ovzduší.

Pro účely této přílohy jsou limitní hmotnostní koncentrace znečišťujících látek ve vlhkém odpadním plynu vztaženy k teplotě a tlaku odpadního plynu za obvyklých podmínek provozu.

1. Lakovny

Zařízení a technologie určené pro nanášení kapalných nebo práškových hmot (zejména stříkáním, máčením, navalováním, poléváním, ale i jinými způsoby) na různé materiály (například kovy, plasty, kůži, dřevo apod.). Mezi činnosti prováděné v lakovnách patří rovněž adhesívní nátěry, aplikace nátěrových hmot (natírání), přestříkávání vozidel (autoopravárenství), navalování, včetně podskupin uvedených v příloze č. 1 k této vyhlášce a všechny fáze technologického procesu provozovaného ve stejném zařízení elektroforetickým nanášením nebo jakýmkoli jiným typem procesu aplikace nátěrových hmot, včetně konečné konzervace voskem a leštění vrchního nátěru a dále použití organických rozpouštědel k čištění provozního zařízení, a to během doby produkce i mimo tuto dobu.

1.1 Požadavky na konstrukci, vybavení a způsob provozování

K omezení emisí těkavých organických látek se použijí všechny technicky dostupné možnosti, především nátěrové hmoty s nízkým obsahem organických rozpouštědel, nanášení nátěrových hmot s vysokou účinností apod. Pro účely stanovení emisních limitů se za zařízení považuje technologický celek jednoho technologického systému nátěrových hmot.

1.2 Lakovny s celkovou roční projektovanou spotřebou nátěrových hmot větší než 0,6 tun a menší než 10 tun je střední zdroj znečišťování ovzduší

Emisním limitem je podle § 2 odst. e) zákona limitní hodnota hmotnostního toku těkavých organických látek uvedených v § 3 odst. c) této vyhlášky vyjádřených jako celkový organický uhlík (TOC) 1 kg/hod. Limitní hmotnostní koncentrace tuhých znečišťujících látek ve vlhkém odpadních plynech z prostorů nanášení, vytěkání, sušení a vypalování nátěrových hmot je 3 mg/m 3 .

1.3 Lakovny s celkovou roční projektovanou spotřebou nátěrových hmot větší než 10 tun je velký zdroj znečišťování ovzduší

Limitní hmotnostní koncentrace tuhých znečišťujících látek ve vlhkých odpadních plynech z prostorů nanášení, vytěkání, sušení a vypalování nátěrových hmot je 3 mg/m 3 .

a) Jednoúčelové lakovny pro sériovou (proudovou) výrobu s celkovou roční projektovanou spotřebou nátěrových hmot větší než 250 tun

Emisním limitem je specifická výrobní emise těkavých organických látek vyjádřená jako podíl hmotnosti celkových emisí těkavých organických látek uvedených v § 3 odst. c) této vyhlášky a celkové plochy opatřené nátěrem 35 g/m 2 .

Nelze-li této hodnoty dosáhnout, je emisním limitem limitní hmotnostní koncentrace těkavých organických látek uvedených v § 3 odst. c) této vyhlášky ve vlhkém odpadním plynu vyjádřených jako celkový organický uhlík (TOC) 50 mg/m 3 .

b) Ostatní lakovny s celkovou roční projektovanou spotřebou nátěrových hmot menší než 250 tun Emisním limitem je specifická výrobní emise těkavých organických látek vyjádřená jako podíl hmotnosti celkových emisí těkavých organických látek uvedených v § 3 odst. c) této vyhlášky a celkové plochy opatřené nátěrem

- 120 g/m 2 při nanášení nátěrových hmot s metalickým efektem,

- 60 g/m 2 při nanášení nátěrových hmot ve všech ostatních případech.

Současně je emisním limitem limitní hmotnostní koncentrace těkavých organických látek ve vlhkém odpadním plynu vyjádřených jako celkový organický uhlík (TOC) 50 mg/m 3 .

2. Polygrafie

Zařízení a technologie určené pro nanášení tiskových barev na papír, lepenku či materiály z nich vyrobené nebo použití obdobných nanášecích technik a materiálů včetně činností uvedených v příloze č. 1 k této vyhlášce.

K omezení emisí těkavých organických látek se použijí všechny technicky dostupné možnosti především tiskové barvy a přípravky s nízkým obsahem organických rozpouštědel, nanášení tiskových barev s vysokou účinností apod. Pro účely stanovení emisních limitů se za zařízení považuje technologický celek jednoho technologického systému polygrafické výroby.

Limitní hmotnostní koncentrace tuhých znečišťujících látek ve vlhkých odpadních plynech ze všech prostorů je 3 mg/m 3 . Současně je emisním limitem limitní hmotnostní koncentrace těkavých organických látek uvedených v § 3 odst. c) této vyhlášky ve vlhkém odpadním plynu z prostorů nanášení a sušení tiskových barev vyjádřených jako celkový organický uhlík (TOC) 50 mg/m 3 .

3. Odmašťování a čištění kovů a elektrosoučástek chlorovanými organickými rozpouštědly

Odpadní plyny vznikající při provozu těchto zařízení jsou odváděny nuceným odtahem. Pro odpadní plyny z technologií a zařízení pro odmašťování s celkovým objemem chlorovaných organických rozpouštědel větším než 5 litrů platí při překročení limitního hmotnostního toku těkavých organických sloučenin uvedených v § 3 odst. c) této vyhlášky 500 g/h emisní limit těchto látek vyjádřený limitní celkovou hmotnostní koncentrací těchto látek 50 mg/m 3 .

4. Chemické čištění textilií, kůží a kožešin organickými rozpouštědly

Odpadní plyny vznikající při provozu těchto zařízení jsou odváděny nuceným odtahem do zařízení pro kondenzaci par použitých organických rozpouštědel. Inspekce může v odůvodněných případech povolit i jiný způsob záchytu emisí v odpadních plynech, pokud je vyloučena přítomnost organických rozpouštědel podle § 3 písm. a) nebo b) této vyhlášky.

a) Pro odpadní plyny vycházející z těchto zařízení, ze sušáren a z pracovního prostředí platí, při překročení limitního hmotnostního toku těkavých organických sloučenin uvedených v § 3 odst. c) této vyhlášky 500 g/h, emisní limit vyjádřený limitní celkovou hmotnostní koncentrací těchto látek 50 mg/m 3 .

Dále platí emisní limit vyjádřený specifickou výrobní emisí 30 g organických rozpouštědel - těkavých organických sloučenin uvedených v § 3 odst. c) této vyhlášky na 1 kg čištěných textilií, kůží a oděvů. Specifická výrobní emise se zjišťuje výpočtem jako průměrná měsíční hodnota zahrnující všechny odpadní plyny ze zařízení.

b) Při čištění oděvů, kůží a kožešin technickým benzinem 150/200 či obdobnými alkanovými rozpouštědly patřícím mezi těkavé organické látky uvedené v § 3 odst. c) této vyhlášky platí emisní limit těchto látek vyjádřený limitní celkovou hmotnostní koncentrací těchto látek 6 g/m 3 .

Dále platí emisní limit vyjádřený specifickou výrobní emisí 150 g těchto organických rozpouštědel na 1 kg čištěných textilií, kůží a oděvů. Specifická výrobní emise se zjišťuje výpočtem jako průměrná měsíční hodnota zahrnující všechny odpadní plyny ze zařízení.

5. Výroba a zpracování tuků a olejů rostlinného i živočišného původu

a) Procesní zařízení, včetně skladů, u nichž lze předpokládat emise pachových látek, jsou umístěna v uzavřených prostorách.

b) Vzduch z těchto prostor je odsáván a veden do zařízení na omezení emisí znečišťujících látek nebo jsou učiněna jiná opatření pro snížení emisí.

c) Suroviny, produkty a meziprodukty, u kterých lze předpokládat emise pachových látek, se umísťují v uzavřených a chlazených nádobách.

6. Skladování, manipulace a distribuce benzinu

Při skladování, manipulaci a distribuci benzinu musí být využita všechna technicky dostupná opatření ke snížení úniků par do ovzduší.

6.1. Skladování a manipulace

6.1.1. Při skladování benzinu musí být skladovací zařízení o objemu nad 1000 m 3 , nebo skladovací zařízení s ročním obratem nad 10 000 m 3 uspořádána a vybavena takto:

a) skladovací zařízení s vnější plovoucí střechou opatřena účinným primárním a sekundárním těsněním okrajů střechy,

b) zařízení s pevnou střechou vybavena vnitřní plovoucí střechou s těsněním, které zajistí snížení emisí nejméně o 90 % ve srovnání s emisemi z nádrže s pevnou střechou bez jakýchkoli opatření nebo musí být u zařízení s pevnou střechou zajištěno zachycování, zpětné vracení a odstraňování par uvedených kapalin s účinností nejméně 99 %. K dosažení této účinnosti nesmí být použito spalování s výjimkou případů, kdy je zpětné zkapalňování par nebezpečné nebo technicky neproveditelné. Spalování smí být také použito jako druhý stupeň čištění,

c) střecha a vnější stěny nádrží nad úrovní terénu musí být opatřeny reflexním nátěrem s celkovou odrazivostí sálavé tepelné energie nejméně 70 %.

6.1.2. Pro skladovací nádrže o objemu do 1000 m 3 nebo pro zdroje s ročním obratem do 10 000 m 3 platí ustanovení bodu 6.1.1. v přiměřeném rozsahu.

6.1.3. Při přečerpávání benzinu a při jeho stáčení z mobilních kontejnerů nebo při plnění mobilních kontejnerů v terminálech musí být zajištěno zachycování, zpětné vracení a odstraňování par benzinu s účinností nejméně 99 %. Dále je nutné zajistit, aby

a) byla používána čerpadla bez úniku přečerpávaných látek, například s mechanickou ucpávkou,

b) alespoň jedno manipulační zařízení pro plnění mobilních zásobníků bylo uzpůsobeno k plnění silničních mobilních cisteren spodem,

c) při plnění mobilních kontejnerů s horním plněním bylo ústí plnicího ramena u dna kontejneru a zamezilo se rozstřiku benzinu.

6.1.4. Pro čerpací stanice a zařízení na dopravu a skladování benzinu se stanoví obecné emisní limity podle § 5 této vyhlášky.

6.2. Čerpací stanice

6.2.1. Pro čerpací stanice platí ustanovení § 18 a příloh č. 12 a 13 této vyhlášky.

7. Zařízení pro povrchovou úpravu látek, předmětů nebo výrobků používající organická rozpouštědla, zejména provádějící apreturu, potiskování, pokovování, odmašťování, nepromokavou úpravu, úpravu rozměrů, barvení, čištění nebo impregnaci

Uplatní se obecné emisní limity stanovené podle § 5 této vyhlášky. Při provozu zdrojů je třeba dodržovat požadavky § 8 až 13 a zásady a kategorizaci stanovené pro tyto činnosti přílohou č. 2 k této vyhlášce.

8. Výroba a zpracování tuků a olejů rostlinného a živočišného původu

Uplatní se obecné emisní limity stanovené podle § 5 této vyhlášky. Při provozu zdrojů je třeba dodržovat požadavky § 8 až 13 a zásady a kategorizaci stanovené přílohou č. 2 k této vyhlášce. Procesní zařízení, včetně skladů, u nichž lze předpokládat emise pachových látek, je třeba umístit v uzavřených prostorách.Vzduch z těchto prostorů je třeba odsávat a odvádět do zařízení na čištění odpadních plynů nebo je třeba učinit jiná opatření pro snížení emisí. Suroviny, produkty a meziprodukty, u kterých lze předpokládat emise pachových látek, se umísťují v uzavřených a chlazených nádobách.

9. Výroba klihu a lepidel

Uplatní se obecné emisní limity stanovené podle § 5 této vyhlášky. Při provozu zdrojů je třeba dodržovat požadavky § 8 až 13 a zásady a kategorizaci stanovené pro tuto činnost přílohou č. 2 k této vyhlášce.

10. Laminování dřeva, kovů, textilu, vláken a plastů

Uplatní se obecné emisní limity stanovené podle § 5 této vyhlášky. Při provozu zdrojů je třeba dodržovat požadavky § 8 až 13 a zásady a kategorizaci stanovené pro tuto činnost přílohou č. 2 k této vyhlášce.

Příloha č. 12 k vyhlášce č. 355/2002 Sb.

PODMÍNKY PROVOZU ČERPACÍCH STANIC

Tato příloha se nevztahuje na zařízení pro stáčení benzinu z mobilních kontejnerů do skladovacích nádrží čerpacích stanic a na zařízení pro výdej motorových paliv s výjimkou benzinu.

1. Podmínky provozu čerpacích stanic

Provozovatelé čerpacích stanic plní ustanovení zákona a zvláštních právních předpisů vydaných k jeho provedení.

Všechny stojany sloužící k výdeji benzinu je třeba vybavit zřetelným nápisem upozorňujícím zákazníky na nutnost úplného zasunutí výdejní pistole do plnicího hrdla nádrže motorového vozidla.

Kontrola funkčnosti zařízení (systému) pro zpětný odvod par u výdejních stojanů je prováděna obsluhou čerpací stanice v pravidelných intervalech, nejméně však 1x za směnu. U stojanů vybavených signalizací funkčnosti řídicí elektroniky vývěvy je touto obsluhou kontrolována funkčnost světelné signalizační kontrolky při výdeji benzinu. U výdejních stojanů, které nejsou vybaveny optickou signalizací správné funkce systému, je případný únik par zjišťován obsluhou smyslově.

Provádění kontrol správné funkce zařízení obsluha zaznamenává do provozního deníku čerpací stanice. V případě vzniku podezření na nefunkčnost zařízení nebo zjištění nefunkčnosti signalizace zaznamená tuto skutečnost, neprodleně a prokazatelně vyzve příslušnou oprávněnou osobu k provedení servisní kontroly a k odstranění závady a po provedení opravy nebo seřízení a proměření účinnosti odsávání par převezme od úkon provádějící osoby protokol dokladující funkčnost systému. Protokol archivuje pro případnou kontrolu orgánů ochrany ovzduší a dokumentuje jím plnění povinností, které mu jsou uloženy zákonem .

Pokud osoba provozovatele není zároveň vlastníkem čerpací stanice, zabezpečí vlastník splnění požadavků stanovených touto přílohou interními předpisy a smluvními podmínkami uvedenými v uzavřené smlouvě o pronájmu. Vlastník čerpací stanice garantuje vybavení této stanice rekuperací II. stupně.

2. Podmínky činnosti opravářských a servisních firem

Každá osoba, která zabezpečuje opravy, údržbu nebo servisní činnosti související s provozem výdejních stojanů benzinu podle této přílohy, sepisuje protokol o výsledcích této činnosti podle vzoru tiskopisu uvedeného v příloze č. 13 k této vyhlášce. Protokol pořizuje ve dvou vyhotoveních, z nichž jedno je jako doklad o provedeném zásahu uloženo na čerpací stanici a druhé je archivováno příslušnou servisní organizací.

3. Oprávnění k zásahu do zařízení

K zásahu do zařízení sloužícího ke zpětnému odvodu par vznikajících při plnění benzinu do mobilních kontejnerů plnící pistolí výdejního stojanu je oprávněna pouze osoba odborně způsobilá k takovýmto úkonům, tzn. že je držitelem platného certifikátu (registračního osvědčení) výrobce výdejních stojanů prokazatelně opravňujícího k zásahům této osoby do konkrétních systémů. Evidenční číslo osvědčení a jméno pracovníka, který opravu a seřízení provedl, je kromě dalších údajů uvedeno v protokolu o provedené zkoušce (vzor tiskopisu v příloze č. 13 k této vyhlášce).

4. Lhůty provádění kontrol a servisních úkonů

Kontrola účinnosti systému zpětného odvodu par podle § 18 odst. 1 této vyhlášky, případně jeho seřizování, se provádí nejméně jednou ročně a doba mezi dvěma kontrolami není kratší než 6 měsíců. Kontrola účinnosti se dále provádí vždy po takovém zásahu do výdejních stojanů, jakým je výměna výdejní pistole nebo provedený kontrolní odběr. Tuto povinnost zakotví vlastník čerpací stanice do smluvního vztahu s osobou zabezpečující servis výdejních stojanů nebo ji splní jiným, prokazatelným způsobem.

5. Účinnost zpětného odvodu par

Kontrolu účinnosti, opravu a seřízení systému zpětného odvodu par podle § 18 odst. 1 této vyhlášky provádí pouze pracovník s oprávněním podle bodu 3 této přílohy mající autorizaci od výrobce měřicího zařízení pro kontrolu účinnosti systému.

Měřicí zařízení pro kontrolu účinnosti systému zpětného odvodu par je schváleno, ověřováno a kalibrováno podle zvláštního právního předpisu 7 ) .

Pro měření účinnosti systému zpětného odvodu par podle § 18 odst. 1 této vyhlášky se používají dva postupy.

1. Postup pro výdejní stojany, kde je vývěva poháněna elektromotorem čerpadla bez elektronického řízení systému zpětného odvodu par. Zkouška se provádí při čerpání benzinu do vhodné odměrné nádoby při 50 % a při 100 % jmenovitého průtoku benzinu. Měření účinnosti tohoto systému zpětného odvodu par se provádí výhradně plynoměrem k tomuto účelu určeným 7 ) .

2. Postup pro výdejní stojany s elektronicky řízeným systémem zpětného odvodu par, který umožňuje provést zkoušku bez čerpání benzinu. U multiproduktových stojanů se měří a seřizuje vždy jen jedna strana výdejního stojanu. Zkouška se provádí přístrojem k tomuto účelu schváleným 7 ) .

Po skončení všech prací vyhotoví oprávněný pracovník příslušný protokol ve dvou vyhotoveních (viz příloha č. 13 k této vyhlášce).

Příloha č. 13 k vyhlášce č. 355/2002 Sb.

Protokol o kontrole účinnosti zpětného odvodu par

1 ) Směrnice Rady 1999/13/ES , o omezování emisí těkavých organických látek (VOC) vznikajících při užívání organických rozpouštědel při některých činnostech a v některých zařízeních. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/63/ES , o kontrole emisí těkavých organických látek (VOC) vznikajících při skladování benzinu a při jeho distribuci od terminálů k čerpacím stanicím. Směrnice Rady 96/61/ES , o integrované prevenci a omezování znečištění.

2 ) § 9 odst. 1 zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě , ve znění pozdějších předpisů.

3 ) Nařízení vlády č. 25/1999 Sb., kterým se stanoví postup hodnocení nebezpečnosti chemických látek a chemických přípravků, způsob jejich klasifikace a označování a vydává Seznam dosud klasifikovaných nebezpečných chemických látek , ve znění nařízení vlády č. 258/2001 Sb.

4 ) Vyhláška č. 356/2002 Sb., kterou se stanoví seznam znečišťujících látek, obecné emisní limity, způsob předávání zpráv a informací, zjišťování množství vypouštěných znečišťujících látek, tmavosti kouře, přípustné míry obtěžování zápachem a intenzity pachů, podmínky autorizace osob, požadavky na vedení provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší a podmínky jejich uplatňování .

5 ) Nařízení vlády č. 353/2002 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší .

6 ) Například zákon č. 56/2001 Sb. , o podmínkách provozu na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb.

7 ) Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii .