408/1990 Z. z. Art. 4Nejvyšší přípustné hodnoty ozáření a mezní úrovně pole

(1) Nejvyšší přípustné hodnoty ozáření pracovníků vystavených elektromagnetickému záření WEP , WHP nebo WSP jsou stanoveny pro pracovníky bez použití osobních ochranných pracovních prostředků a jsou to průměrné směnové hodnoty vypočítané ze zjištěného ozáření pracovníka v jednom pracovním cyklu (tj. zpravidla pětidenním pracovním týdnu)1) stanovené takto: a) v pásmu vf od 60 kHz do 3 MHz hodnotou 50 000 a 200 (při vyjádření efektivní hodnoty intenzity pole E ve voltech na metr a času t v hodinách vzorcem: WEP =E2 . t = 50 000 [(V/m)2 . h], popřípadě při vyjádření efektivní hodnoty intenzity pole H v ampérech na metr a času t v hodinách vzorcem: WHP =H2 . t = 200 [(A/m)2 . h], pokud E ≤ 500 V/m a H ≤ 50 A/m); b) v pásmu vf nad 3 MHz do 30 MHz hodnotou 7000 (při vyjádření efektivní hodnoty intenzity pole E ve voltech na metr a v času t v hodinách vzorcem: WEP =E2 . t = 7 000 [(V/m)2 . h], pokud E ≤ 300 V/m); c) v pásmu vf nad 30 MHz do 300 MHz hodnotou 800 (při vyjádření efektivní hodnoty intenzity pole E ve voltech na metr a v času t v hodinách vzorcem: WEP =E2 . t = 800 [(V/m)2 . h], pokud E ≤ 100 V/m); d) v pásmu vvf hodnotou 0,8 . K12) (při vyjádření střední výkonové hustoty S v miliwattech na centimetr čtvereční a v času t v hodinách vzorcem: WSP = S . t = 0,8 . K1 [mWh/cm2], pokud S = 2,65 mW/cm2).

(2) Při haváriích, nutných měřeních a opravách za provozu a v dalších výjimečných případech mohou být nejvyšší přípustné hodnoty ozáření uvedené v odstavci 1 překročeny, nejvýše však do výše desetinásobku, pokud hodnota S, E2 nebo H2 nepřekročí desetinásobek mezní úrovně S nebo desetinásobek druhé mocniny mezních úrovní E, popřípadě H stanovených v odstavci 1. Každé takové překročení nejvyšších přípustných hodnot ozáření musí však být provozovatelem zdroje vf nebo vvf ohlášeno příslušnému orgánu hygienické služby a musí být vyrovnáno směnami bez expozice tak, aby v denním průměru za dobu (zpravidla pracovní cyklus) stanovenou provozovatelem zdroje vf nebo vvf po projednání s příslušným orgánem hygienické služby nebyla překročena nejvyšší průměrná směnová hodnota ozáření.

(3) Nejvyšší přípustné hodnoty ozáření obyvatelstva WEO, WHO, popřípadě WSO3) jsou průměrné denní hodnoty vypočítané ze zjištěného ozáření jednotlivce v místech pobytu v jednom kalendářním týdnu, popřípadě ze zjištěného ozáření jednotlivce podle doby provozu zdroje ve stejném období a jsou stanoveny takto: a) v pásmu vf od 60 kHz do 3 MHz hodnotou 5000 a 20 (při vyjádření efektivní hodnoty intenzity pole E ve voltech na metr a v času t v hodinách vzorcem: WEO =E2 . t = 5000 [(V/m)2 . h], popřípadě při vyjádření efektivní hodnoty intenzity pole H v ampérech na metr a času t v hodinách vzorcem: WHO =H2 . t = 20 [(A/m)2 . h], pokud E ≤ 180 V/m a H ≤ 15 A/m); b) v pásmu vf nad 3 MHz do 30 MHz hodnotou 700 (při vyjádření efektivní hodnoty intenzity pole E ve voltech na metr a v času t v hodinách vzorcem: WEO =E2 . t = 700 [(V/m)2 . h], pokud E ≤ 80 V/m); c) v pásmu vf nad 30 MHz do 300 MHz hodnotou 100 (při vyjádření efektivní hodnoty intenzity pole E ve voltech na metr a v času t v hodinách vzorcem: WEO =E2 . t = 100 [(V/m)2 . h], pokud E ≤ 30 V/m); d) v pásmu vvf hodnotou 0,12 . K24) (při vyjádření střední výkonové hustoty S v miliwaTtech na centimetr čtvereční a v času t v hodinách vzorcem: WSO = S . t = 0,12 . K2 [mWh/cm2], pokud S ≤ 0,25 mW/cm2).

(4) Nejvyšší přípustné hodnoty ozáření a mezní úrovně pole stanovené podle odstavců 1 až 3 se nevztahují na ozařování nemocných při poskytování léčebně preventivní péče.