1663/1948 Ú. l. I Art. 240Účinnost.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dne 1. srpna 1948.

Týmž dnem pozbývají platnosti:

příloha č. 9, odd. I. , III. a IV. k vyhlášce Svazu č. 15/1945 ze dne 4. prosince 1945, č. 494 Ú. l. I ,

vyhláška Svazu č. 23/1946 ze dne 30. září 1946, č. 1817 Ú. l. I , ve znění vyhlášky Svazu č. 18/1947 ze dne 31. července 1947, č. 791 Ú. l. I , kterou se vydávají ustanovení pro hospodářský rok 1947/1948,

vyhláška Svazu ze dne 15. září 1947, č. 967 Ú. l. I , o zpracování pšenice a žita ve mzdě pro samozásobitele,

vyhláška Svazu ze dne 21. února 1948, č. 304 Ú. l. I , o zpracování pšenice ve mzdě pro samozásobitele, a

vyhláška Svazu ze dne 28. dubna 1948, č. 755 Ů. l. I , o rozdělování jedlých mlýnských výrobků.

Příloha č. 1.

(K první části, § 4, odst. 2 .)

Oblastní úřadovny Svazu a Společnosti, jejich sídla a obvody jejich působnosti.

Oblastní úřadovna Svazu pro hospodaření obilím a Výsadní obilní společnosti v Lounech, Benátky č. 276.

Přidělená oblast: správní okresy

Aš, Cheb, Kraslice, Sokolov nad Ohří, Nejdek, Loket, Mariánské Lázně, Planá, Tachov, Teplá, Karlovy Vary, Jáchymov, Vejprty, Kadaň, Žlutice, Kralovice, Stříbro, Horšovský Týn, Domažlice, Klatovy, Přeštice, Plzeň-město, Plzeň-venkov, Rokycany, Rakovník, Podbořany, Žatec, Louny, Chomutov, Most.

Oblastní úřadovna Svazu pro hospodaření obilím a Výsadní obilní společnosti v Lovosicích, U zdymadla č. 827.

Přidělená oblast: správní okresy

Teplice, Ústí nad Labem, Děčín, Šluknov, Rumburk, Varnsdorf, Jablonné v Podještědí, Česká Lípa, Litoměřice, Roudnice nad Labem, Dubá, Duchcov, Bílina.

Oblastní úřadovna Svazu pro hospodaření obilím a Výsadní obilní společnosti v Praze II., Bolzanova ul. č. 5.

Přidělená oblast: správní okresy

Slaný, Kralupy nad Vltavou, Mělník, Mnichovo Hradiště, Mladá Boleslav, Brandýs nad Labem, Nymburk, Praha-sever, Praha-jih, Velká Praha, Kladno, Beroun, Hořovice, Příbram, Sedlčany, Benešov, Jílové, Říčany, Český Brod, Poděbrady, Kolín, Kutná Hora, Čáslav, Vlašim, Ledeč nad Sázavou, Chotěboř, Havlíčkův Brod, Humpolec.

Oblastní úřadovna Svazu pro hospodaření obilím a Výsadní obilní společnosti v Českých Budějovicích, Husova tř. č. 5.

Přidělená oblast: správní okresy

Sušice, Blatná, Milevsko, Písek, Strakonice, Prachatice, Tábor, Týn nad Vltavou, České Budějovice, Český Krumlov, Kaplice, Pelhřimov, Kamenice nad Lipou, Jindřichův Hradec, Třeboň.

Oblastní úřadovna Svazu pro hospodaření obilím a Výsadní obilní společnosti v Hradci Králové, Máchova ul. č. 735.

Přidělená oblast: správní okresy

Frýdlant v Čechách, Liberec-město, Liberec-venkov, Jablonec nad Nisou, Turnov, Semily, Jilemnice, Vrchlabí, Trutnov, Broumov, Nová Paka, Jičín, Hořice, Nový Bydžov, Hradec Králové, Dvůr Králové nad Labem, Jaroměř, Náchod, Nové Město nad Metují, Dobruška, Rychnov nad Kněžnou, Pardubice, Chrudim, Vysoké Mýto, Žamberk, Ústí nad Orlicí, Litomyšl, Polička, Lanškroun.

Oblastní úřadovna Svazu pro hospodaření obilím a Výsadní obilní společnosti v Brně, Zámečnická ul. č. 2—6.

Přidělená oblast: správní okresy

Dačice, Jihlava, Nové Město na Moravě, Velké Meziříčí, Třebíč, Moravské Budějovice, Znojmo, Moravský Krumlov, Tišnov, Moravská Třebová, Boskovice, Brno-město, Brno-venkov, Vyškov, Hustopeče, Mikulov, Hodonín, Kyjov, Uherské Hradiště, Uherský Brod, Kroměříž, Zlín.

Oblastní úřadovna Svazu pro hospodaření obilím a Výsadní obilní společnosti v Olomouci, Mlýnská ul. č. 4.

Přidělená oblast: správní okresy

Šumperk, Zábřeh, Litovel, Olomouc-město, Olomouc-venkov, Prostějov, Rýmařov, Šternberk, Moravský Beroun, Hranice, Přerov, Holešov, Vsetín, Valašské Meziříčí.

Oblastní úřadovna Svazu pro hospodaření obilím a Výsadní obilní společnosti v Ostravě, ul. Čeňka Brandla č. 11.

Přidělená oblast: správní okresy

Jeseník, Bruntál, Krnov, Opava-město, Opava venkov, Hlučín, Bílovec, Ostrava, Nový Jičín, Místek, Fryštát, Český Těšín.

Příloha č. 2.

(K druhé části, § 13, odst. 1 .)

Vykupovači Společnosti.

A.

ČECHY.

(Hlavní komisionář: KOOPERATIVA, nákupní jednota hospodářských družstev, z. s. s r. o., PRAHA).

Firma: Sídlo: Evidenční místo pro správní okres: 1. Hospodářské družstvo skladištní a výrobní Bechyně 2. Hospodářské družstvo skladištní a výrobní Benešov Benešov 3. Hospodářské družstvo skladištní a výrobní Beroun Beroun 4. Hospodářské družstvo skladištní a výrobní Bělohrad Lázně 5. Hospodářské družstvo skladištní a výrobní Bílina Bílina, Duchcov 6. Hospodářské družstvo skladištní a výrobní Blatná Blatná 7. Hospodářské družstvo skladištní a výrobní Brandýs n. L. Brandýs n. L. 8. Hospodářské družstvo skladištní a výrobní Brod Český Český Brod 9. Rolnické družstvo skladištní a výrobní Brod Havlíčkův Havlíčkův Brod 10. Hospodářské družstvo skladištní a výrobní Brod Železný Jablonec n. N., Semily 11. Hospodářské družstvo skladištní a výrobní, Police n. Met., centrála Broumov Broumov 12. Hospodářské družstvo skladištní a výrobní Březnice 13. Hospodářské družstvo skladištní a výrobní Budějovice České Č. Budějovice 14. Hospodářské družstvo skladištní a výrobní Bydžov Nový Nový Bydžov 15. Hospodářské družstvo skladištní a výrobní Čáslav Čáslav 16. Hospodářské družstvo skladištní a výrobní Čejetičky Mladá Boleslav 17. Hospodářské družstvo skladištní a výrobní Děčín Děčín 18. Hospodářské družstvo skladištní a výrobní Dobruška Dobruška 19. Hospodářské družstvo skladištní a výrobní Domažlice Domažlice 20. Družstevní závody Dražice n. Jiz. Družstevní závody Dražice n. J., filiálka Chotětov Družstevní závody Dražice n. J., filiálka Lysá n. L. Družstevní závody Dražice n. J., filiálka Střížovice 21. Hospodářské družstvo skladištní a výrobní Dub Český 22. Hospodářské družstvo skladištní a výrobní Dubá Dubá Hospodářské družstvo skladištní a výrobní, Dubá, filiálka Okna Hospodářské družstvo skladištní a výrobní, Dubá, filiálka Štětí 23. Hospodářské družstvo skladištní a výrobní Dvůr Králové Dvůr Králové 24. Rolnické družstvo skladištní a výrobní Habry 25. Hospodářské družstvo skladištní a výrobní Hlinsko v Č. 26. Hospodářské družstvo skladištní a výrobní Hora Kutná Kutná Hora 27. Hospodářské družstvo skladištní a výrobní Hořice v Podkrkonoší Hořice v Podkrkonoší 28. Hospodářské družstvo skladištní a výrobní Hradec Jindřichův Jindřichův Hradec 29. Rolnické družstvo skladištní a výrobní Hradec Králové Hradec Králové 30. Hospodářské družstvo skladištní a výrobní Hradiště Mnichovo Mnichovo Hradiště 31. Hospodářské družstvo skladištní a výrobní Humpolec Humpolec 32. Hospodářské družstvo skladištní a výrobní Husinec Prachatice 33. Hospodářské družstvo skladištní a výrobní Cheb Aš, Cheb, Kraslice, Sokolov 34. Hospodářské družstvo skladištní a výrobní Chlumec n. C. Hospodářské družstvo skladištní a výrobní, Chlumec n. C., filiálka Káranice Hospodářské družstvo skladištní a výrobní, Chlumec n. C., filiálka Končice Hospodářské družstvo skladištní a výrobní, Chlumec n. C., filiálka Krakovany Hospodářské družstvo skladištní a výrobní, Chlumec n. C., filiálka Lužec 35. Hospodářské družstvo skladištní a výrobní Chomutov Chomutov, Vejprty 36. Hospodářské družstvo skladištní a výrobní Chotěboř Chotěboř 37. Hospodářské družstvo skladištní a výrobní Chrudim Chrudim 38. Hospodářské družstvo skladištní a výrobní Janovice Uhlířské 39. Hospodářské družstvo skladištní a výrobní Jaroměř Jaroměř 40. Rolnické družstevní podniky Jičín Jičín 41. Hospodářské družstvo skladištní a výrobní Kadaň Kadaň 42. Hospodářské družstvo skladištní a výrobní Kamenice nad Lipou Kamenice nad Lipou 43. Hospodářské družstvo skladištní a výrobní Kaplice Kaplice 44. Hospodářské družstvo skladištní a výrobní Karlín Praha-venkov-sever Hospodářské družstvo skladištní a výrobní, Karlín, filiálka Čakovice Hospodářské družstvo skladištní a výrobní, Karlín, filiálka Karlín Hospodářské družstvo skladištní a výrobní, Karlín, filiálka Klecany Hospodářské družstvo skladištní a výrobní, Karlín, filiálka Počernice Horní Hospodářské družstvo skladištní a výrobní, Karlín, filiálka Odolená Voda 45. Hospodářské družstvo skladištní a výrobní Klatovy Klatovy Hospodářské družstvo skladištní a výrobní, Klatovy, filiálka Běšiny Hospodářské družstvo skladištní a výrobní, Klatovy, filiálka Janovice n. Úhl. Hospodářské družstvo skladištní a výrobní, Klatovy, filiálka Kolínec Hospodářské družstvo skladištní a výrobní, Klatovy, filiálka Nalžovy Hospodářské družstvo skladištní a výrobní, Klatovy, filiálka Nýrsko Hospodářské družstvo skladištní a výrobní, Klatovy, filiálka Olšany Hospodářské družstvo skladištní a výrobní, Klatovy, filiálka Plánice Hospodářské družstvo skladištní a výrobní, Klatovy, filiálka Švihov Hospodářské družstvo skladištní a výrobní, Klatovy, filiálka Točník 46. Hospodářské družstvo skladištní a výrobní Kolín Kolín 47. Rolnické družstevní podniky Kostelec n. Orl. 48. Hospodářské družstvo skladištní a výrobní Kouřim Hospodářské družstvo skladištní a výrobní, Kouřim, filiálka Pečky Hospodářské družstvo skladištní a výrobní, Kouřim, filiálka Zásmuky 49. Hospodářské družstvo skladištní a výrobní Kralovice u Plzně Kralovice u Plzně 50. Hospodářské družstvo skladištní a výrobní Krumlov Český Český Krumlov 51. Hospodářské družstvo skladištní a výrobní Lanškroun Lanškroun 52. Hospodářské družstvo skladištní a výrobní Liberec Frýdlant, Liberec-město, Liberec-venkov 53. Hospodářské družstvo skladištní a výrobní Libochovice Hospodářské družstvo skladištní a výrobní, Libochovice, filiálka Mšené lázně Hospodářské družstvo skladištní a výrobní, Libochovice, filiálka Lovosice 54. Hospodářské družstvo skladištní a výrobní Lípa Česká Česká Lípa 55. Hospodářské družstvo skladištní a výrobní Litoměřice Litoměřice 56. Hospodářské družstvo skladištní a výrobní Litomyšl Litomyšl 57. Hospodářské družstvo skladištní a výrobní Louny Louny Hospodářské družstvo skladištní a výrobní, Louny, filiálka Postoloprty 58. Hospodářské družstvo skladištní a výrobní Mělník Mělník Hospodářské družstvo skladištní a výrobní, Mělník, filiálka Mšeno Hospodářské družstvo skladištní a výrobní, Mělník, filiálka Vraňany Hospodářské družstvo skladištní a výrobní, Mělník, filiálka Obříství 59. Hospodářské družstvo skladištní a výrobní Městec Králové 60. Hospodářské družstvo skladištní a výrobní Milevsko Milevsko 61. Hospodářské družstvo skladištní a výrobní Mimoň Jablonné pod Ještědem 62. Hospodářské družstvo skladištní a výrobní Mirovice 63. Hospodářské družstvo skladištní a výrobní Most Most Hospodářské družstvo skladištní a výrobní, Most, filiálka Počerady 64. Hospodářské družstvo skladištní a výrobní Mýto Vysoké Vysoké Mýto 65. Hospodářské družstvo skladištní a výrobní Nasavrky 66. Hospodářské družstvo skladištní a výrobní Netolice 67. Hospodářské družstvo skladištní a výrobní Nymburk Nymburk 68. Hospodářské družstvo skladištní a výrobní Pacov 69. Zemědělské družstevní podniky Paka Nová Jilemnice, Nová Paka, Vrchlabí 70. Rolnické družstvo skladištní a výrobní Pardubice Pardubice 71. Hospodářské družstvo skladištní a výrobní Pelhřimov Pelhřimov 72. Hospodářské družstvo skladištní a výrobní Písek Písek 73. Hospodářské družstvo skladištní a výrobní Planá u Mar. Lázní Planá u Mar. Lázní Hospodářské družstvo skladištní a výrobní, Planá u Mar. Lázní, filiálka Bezdružice 74. Hospodářské družstvo Plzeň Plzeň-město, Plzeň-venkov Hospodářské družstvo, Plzeň, filiálka Blovice Hospodářské družstvo, Plzeň, filiálka Dobřany Hospodářské družstvo, Plzeň, filiálka Kaznějov Hospodářské družstvo, Plzeň, filiálka Nepomuk Hospodářské družstvo, Plzeň, filiálka Nýřany Hospodářské družstvo, Plzeň, filiálka Plasy 75. Hospodářské družstvo skladištní a výrobní Počátky 76. Hospodářské družstvo skladištní a výrobní Podbořany Podbořany Hospodářské družstvo skladištní a výrobní, Podbořany, filiálka Jesenice 77. Hospodářské družstvo skladištní a výrobní Poděbrady Poděbrady 78. Hospodářské družstvo skladištní a výrobní Polička Polička 79. Hospodářské družstvo skladištní a výrobní Přelouč 80. Hospodářské družstvo skladištní a výrobní Přeštice Přeštice 81. Hospodářské družstvo skladištní a výrobní Příbram Příbram 82. Hospodářské družstvo skladištní a výrobní Přibyslav Hospodářské družstvo skladištní a výrobní, Přibyslav, filiálka Sázava 83. Hospodářské družstvo skladištní a výrobní Rakovník Rakovník 84. Hospodářské družstvo skladištní a výrobní Rokycany Rokycany Hospodářské družstvo skladištní a výrobní, Rokycany, filiálka Hořovice Hořovice Hospodářské družstvo skladištní a výrobní, Rokycany, filiálka Hostomice pod Brdy Hospodářské družstvo skladištní a výrobní, Rokycany, filiálka Lipnice Hospodářské družstvo skladištní a výrobní, Rokycany, filiálka Mlečice Hospodářské družstvo skladištní a výrobní Rokycany, filiálka Nové Mitrovice Hospodářské družstvo skladištní a výrobní, Rokycany, filiálka Příkosice Hospodářské družstvo skladištní a výrobní, Rokycany, filiálka Radnice Hospodářské družstvo skladištní a výrobní, Rokycany, filiálka Strašice Hospodářské družstvo skladištní a výrobní, Rokycany, filiálka Zbiroh Hospodářské družstvo skladištní a výrobní, Rokycany, filiálka Zdice 85. Hospodářské družstvo skladištní a výrobní Roudnice n. L. Roudnice n. L. Hospodářské družstvo skladištní a výrobní, Roudnice n. L., filiálka Terezín Hospodářské družstvo skladištní a výrobní, Roudnice n. L., filiálka Kostomlaty Hospodářské družstvo skladištní a výrobní, Roudnice n. L., filiálka Straškov 86. Hospodářské družstvo skladištní a výrobní Rumburk Rumburk, Šluknov, Varnsdorf 87. Hospodářské družstvo skladištní a výrobní Rychnov n. Kn. Rychnov n. Kn. Hospodářské družstvo skladištní a výrobní, Rychnov n. Kn., filiálka Kvasiny Hospodářské družstvo skladištní a výrobní, Rychnov n. Kn., filiálka Vamberk 88. Hospodářské družstvo skladištní a výrobní Říčany Říčany 89. Hospodářské družstvo skladištní a výrobní Sedlčany Sedlčany 90. Hospodářské družstvo skladištní a výrobní Sedlec 91. Hospodářské družstvo skladištní a výrobní Skalice Česká Náchod, Nové Město n. Met. Hospodářské družstvo skladištní a výrobní, Česká Skalice, filiálka Červený Kostelec Hospodářské družstvo skladištní a výrobní, Česká Skalice, filiálka Nové Město nad Metují Hospodářské družstvo skladištní a výrobní, Česká Skalice, filiálka Náchod 92. Hospodářské družstvo skladištní a výrobní Skuteč 93. Hospodářské družstvo skladištní a výrobní Slaný Slaný 94. Hospodářské družstvo skladištní a výrobní Smíchov Praha-město, Praha-venkov-jih 95. Hospodářské družstvo skladištní a výrobní Soběslav 96. Hospodářské družstvo skladištní a výrobní Sobotka 97. Hospodářské družstvo skladištní a výrobní Staňkov 98. Hospodářské družstvo skladištní a výrobní Strakonice Strakonice Hospodářské družstvo skladištní a výrobní, Strakonice, filiálka Čkyně Hospodářské družstvo skladištní a výrobní, Strakonice, filiálka Horažďovice Hospodářské družstvo skladištní a výrobní, Strakonice, filiálka Katovice Hospodářské družstvo skladištní a výrobní, Strakonice, filiálka Radomyšl Hospodářské družstvo skladištní a výrobní, Strakonice, filiálka Štěkeň Hospodářské družstvo skladištní a výrobní, Strakonice, filiálka Volyně 99. Hospodářské družstvo skladištní a výrobní Stříbro Stříbro Hospodářské družstvo skladištní a výrobní, Stříbro, filiálka Kladruby Hospodářské družstvo skladištní a výrobní, Stříbro, filiálka Svojšín Hospodářské družstvo skladištní a výrobní, Stříbro, filiálka Trpisty Hospodářské družstvo skladištní a výrobní, Stříbro, filiálka Heřmanova Huť Hospodářské družstvo skladištní a výrobní, Stříbro, filiálka Touškov Hospodářské družstvo skladištní a výrobní, Stříbro, filiálka Stod 100. Hospodářské družstvo skladištní a výrobní Sušice Sušice Hospodářské družstvo skladištní a výrobní, Sušice, filiálka Hartmanice Hospodářské družstvo skladištní a výrobní, Sušice, filiálka Hrádek u Suš. Hospodářské družstvo skladištní a výrobní, Sušice, filiálka Hory Kašperské Hospodářské družstvo skladištní a výrobní, Sušice, filiálka Žichovice 101. Rolnické družstvo skladištní a výrobní Světlá n. Sáz. Ledeč n. Sáz. 102. Hospodářské družstvo skladištní a výrobní Tábor Tábor Hospodářské družstvo skladištní a výrobní, Tábor, filiálka Chotoviny Hospodářské družstvo skladištní a výrobní, Tábor, filiálka Chýnov Hospodářské družstvo skladištní a výrobní, Tábor, filiálka Jistebnice Hospodářské družstvo skladištní a výrobní, Tábor, filiálka Malšice 103. Hospodářské družstvo skladištní a výrobní Tachov Tachov 104. Hospodářské družstvo skladištní a výrobní Teplá Mar. Lázně, Teplá 105. Hospodářské družstvo skladištní a výrobní Teplice Teplice 106. Hospodářské družstvo skladištní a výrobní Trutnov Trutnov Hospodářské družstvo skladištní a výrobní, Trutnov, filiálka Královec Hospodářské družstvo skladištní a výrobní, Trutnov, filiálka Svatoňovice- Úpice Hospodářské družstvo skladištní a výrobní, Trutnov, filiálka Pilníkov 107. Hospodářské družstvo skladištní a výrobní Třeboň Třeboň 108. Hospodářské družstvo skladištní a výrobní Tuchlovice 109. Hospodářské družstvo skladištní a výrobní, Tuchlovice, filiálka Mšec Hospodářské družstvo skladištní a výrobní, Tuchlovice, filiálka Nové Strašecí Hospodářské družstvo skladištní a výrobní Turnov Turnov 110. Hospodářské družstvo skladištní a výrobní Týn Horšovský Horšovský Týn Hospodářské družstvo skladištní a výrobní, Horšovský Týn, filiálka Hostouň Hospodářské družstvo skladištní a výrobní, Horšovský Týn, filiálka Poběžovice 111. Hospodářské družstvo skladištní a výrobní Týn nad Vlt. Týn nad Vlt. 112. Hospodářské družstvo skladištní a výrobní Unhošť Kladno 113. Hospodářské družstvo skladištní a výrobní Ústí n. L. Ústí n. L. 114. Hospodářské družstvo skladištní a výrobní Vary Karlovy Jáchymov, Karlovy Vary, Loket, Nejdek 115. Hospodářské družstvo skladištní a výrobní Velvary Kralupy n. Vlt. 116. Hospodářské družstvo skladištní a výrobní Veselí n. Luž. 117. Hospodářské družstvo skladištní a výrobní Vlašim Vlašim 118. Hospodářské družstvo skladištní a výrobní Vodňany 119. Hospodářské družstvo skladištní a výrobní Votice 120. Hospodářské družstvo skladištní a výrobní Vožice Mladá 121. Hospodářské družstvo skladištní a výrobní Vysoké n. Jiz. 122. Hospodářské družstvo skladištní a výrobní Žamberk Žamberk, Ústí n. Orl. 123. Hospodářské družstvo skladištní a výrobní Žatec Žatec 124. Hospodářské družstvo skladištní a výrobní Žlutice Žlutice 125. Agrasol, akciová zemědělská tržební a průmyslová společnost v Praze, filiálka Libuš, hlavní skladiště Písnice Jílové

B.

MORAVA.

(Hlavní komisionář: MORAGRO, jednota hospodářských družstev, z. s. s r. o., BRNO).

Firma: Sídlo: Evidenční místo pro správní okres 1. Moravské hospodářské družstvo, z. s. s r. o. Brno-Komárov Brno-město Moravské hospodářské družstvo, z. s. s r. o., Brno-Komárov, filiálka Modřice Moravské hospodářské družstvo, z. s. s r. o., Brno-Komárov, filiálka Střelice 2. Hospodářské družstvo pro okres břeclavský a okolí, z. s. s o. r. Břeclav Hospodářské družstvo pro okres břeclavský a okolí, z. s. s o. r., Břeclav, filiálka Moravská Nová Ves 3. Hospodářské družstvo, z. s. s o. r. Bučovice Hospodářské družstvo, z. s. s o. r., Bučovice, filiálka Brankovice Hospodářské družstvo, z. s. s o. r., Bučovice, filiálka Nesovice Hospodářské družstvo, z. s. s o. r., Bučovice, filiálka Bohdalice 4. Hospodářské družstvo, z. s. s o. r. Bystřice nad Perštýnem 5. Hospodářské družstvo, z. s. s o. r. Bystřice pod Hostýnem Hospodářské družstvo, z. s. s o. r., Bystřice pod Hostýnem, filiálka Dřevohostice 6. Hospodářské družstvo, z. s. s o. r. Dačice Dačice Hospodářské družstvo z. s. s o. r., Dačice, filiálka Slavonice 7. Hospodářské družstvo, z. s. s o. r. Frenštát pod Radhoštěm 8. Slovácké družstvo, z. s. s r. o. Hodonín Hodonín Slovácké družstvo, z. s. s r. o., Hodonín, filiálka Čejč Slovácké družstvo, z. s. s r. o., Hodonín, filiálka Lužice Slovácké družstvo, z. s. s r. o., Hodonín, filiálka Strážnice 9. Hospodářské družstvo, z. s. s o. r. Holešov Holešov 10. Hospodářské družstvo, z. s. s o. r. Hranice Hranice Hospodářské družstvo, z. s. s o. r., Hranice, filiálka Kelč Hospodářské družstvo, z. s. s o. r., Hranice, filiálka Bělotín Hospodářské družstvo, z. s. s o. r., Hranice, filiálka Potštát 11. Hospodářské družstvo, z. s. s o. r. Hustopeče Hospodářské družstvo, z. s. s o. r., Hustopeče, filiálka Klobouky u Brna 12. Hospodářské družstvo, z. s. s o. r. Ivančice Brno-venkov Hospodářské družstvo, z. s. s o. r., Ivančice, filiálka Rosice Moravská Třebová 13. Hospodářské družstvo, z. s. s o. r. Jaroměřice nad Rokytnou 14. Hospodářské družstvo pro malou Hanou, z. s. s r. o. Jevíčko Hospodářské družstvo pro malou Hanou, z. s. s r. o., Jevíčko, filiálka Boskovice Hospodářské družstvo pro malou Hanou, z. s. s r. o., Jevíčko, filiálka Městečko Trnávka Hospodářské družstvo pro malou Hanou, z. s. s r. o., Jevíčko, filiálka Moravská Třebová Hospodářské družstvo pro malou Hanou, z. s. s r. o., Jevíčko, filiálka Třebařov 15. Hospodářské družstvo skladištní a výrobní, z. s. s r. o. Jihlava Jihlava Hospodářské družstvo skladištní a výrobní, z. s. s r. o., Jihlava, filiálka Luka n. Jihl. 16. Hospodářské družstvo, z. s. s o. r. Kojetín Hospodářské družstvo, z. s. s o. r., Kojetín, filiálka Mořice Hospodářské družstvo, z. s. s o. r., Kojetín, filiálka Němčice n. H. Hospodářské družstvo, z. s. s o. r., Kojetín, filiálka Tovačov 17. Hospodářské družstvo, z. s. s o. r. Konice 18. Hospodářské družstvo, z. s. s o. r. Kroměříž Kroměříž Hospodářské družstvo, z. s. s o. r., Kroměříž, filiálka Morkovice Hospodářské družstvo, z. s. s o. r., Kroměříž, filiálka Zdounky Hospodářské družstvo, z. s. s o. r., Kroměříž, filiálka Prasklice Hospodářské družstvo, z. s. s o. r., Kroměříž, filiálka Chropyně Hospodářské družstvo, z. s. s o. r., Kroměříž, filiálka Hoštice 19. Hospodářské družstvo, z. s. s o. r. Kunštát na Moravě, Hospodářské družstvo, z. s. s o. r., Kunštát na Moravě, filiálka Skalice n. Svit. Hospodářské družstvo, z. s. s o. r., Kunštát na Moravě, filiálka Olešnice 20. Hospodářské družstvo pro okres kyjovský, z. s. s o. r. Kyjov Kyjov Hospodářské družstvo pro okres kyjovský, z. s. s o. r., Kyjov, filiálka Koryčany Hospodářské družstvo pro okres kyjovský, z. s. s o. r., Kyjov, filiálka Uhřice Hospodářské družstvo pro okres kyjovský, z. s. s o. r., Kyjov, filiálka Ždánice 21. Hospodářské družstvo, z. s. s o. r. Letovice Boskovice 22. Hospodářské družstvo, z. s. s o. r. Lipník n. Bečvou Hospodářské družstvo, z. s. s o. r., Lipník nad Bečvou, filiálka Osek n. Bečvou Hospodářské družstvo, z. s. s o. r., Lipník nad Bečvou, filiálka Prosenice-Radvanice Hospodářské družstvo, z. s. s o. r., Lipník nad Bečvou, filiálka Velký Újezd Hospodářské družstvo, z. s. s o. r., Lipník nad Bečvou, filiálka Soběchleby Hospodářské družstvo, z. s. s o. r., Lipník nad Bečvou, filiálka Lipník, Loučská ul. 23. Hospodářské družstvo, z. s. s o. r. Litovel Litovel Hospodářské družstvo, z. s. s o. r., Litovel, filiálka Náměšť na Hané 24. Hospodářské družstvo, z. s. s o. r. Mikulov Mikulov Hospodářské družstvo, z. s. s o. r., Mikulov, filiálka Dolní Dunajovice Hospodářské družstvo, z. s. s o. r., Mikulov, filiálka Pohořelice Hospodářské družstvo, z. s. s o. r., Mikulov, filiálka Novosedly 25. Hospodářské družstvo, z. s. s r. o. Mohelnice Hospodářské družstvo, z. s. s r. o., Mohelnice, filiálka Loštice 26. Hospodářské družstvo, z. s. s r. o. Moravský Beroun Moravský Beroun 27. Okresní hospodářské družstvo, z. s. s o. r. Moravské Budějovice Moravské Budějovice Okresní hospodářské družstvo, z. s. s o. r., Moravské Budějovice, filiálka Grešlovo Mýto Okresní hospodářské družstvo, z. s. s o. r., Moravské Budějovice, filiálka Jemnice Okresní hospodářské družstvo, z. s. s o. r., Moravské Budějovice, filiálka Třebelovice 28. Hospodářské družstvo, z. s. s r. o. Moravský Krumlov Moravský Krumlov Hospodářske družstvo, z. s. s r. o., Moravský Krumlov, filiálka Miroslav 29. Hospodářské družstvo, z. s. s o. r. Náměšť n. Oslavou Hospodářské družstvo, z. s. s o. r., Náměšť nad Oslavou, filiálka Mohelno 30. Hospodářské družstvo, z. s. s r. o. Nové Město na Moravě Nové Město na Moravě Hospodářské družstvo, z. s. s r. o., Nové Město na Moravě, filiálka Německé 31. Hospodářské družstvo, z. s. s o. r. Nový Jičín Nový Jičín Hospodářské družstvo, z. s. s o. r., Nový Jičín, filiálka Příbor Hospodářské družstvo, z. s. s o. r., Nový Jičín, filiálka Fulnek Hospodářské družstvo, z. s. s o. r., Nový Jičín, filiálka Suchdol n. O. 32. Hospodářské družstvo, z. s. s o. r. Olomouc Olomouc-město, Olomouc-venkov 33. Hospodářské družstvo, z. s. s o. r. Prostějov Prostějov 34. Hospodářské družstvo, z. s. s o. r. Přerov Přerov 35. Hospodářské družstvo, z. s. s o. r. Rájec n. Svit. 36. Hospodářské družstvo pro okres hrotovský a okolí, z. s. s r. o. Rouchovany 37. Hospodářské družstvo, z. s. s o. r. Rožná nad Pernštejnem 38. Hospodářské družstvo pro okres rožnovský pod Radhoštěm a okolí, z. s. s r. o. Rožnov pod Radhoštěm 39. Hospodářské družstvo, z. s. s r. o. Rýmařov Rýmařov Hospodářské družstvo, z. s. s r. o., Rýmařov, filiálka Frýdlant nad Moravicí Hospodářské družstvo, z. s. s r. o., Rýmařov, filiálka Valšov 40. Hospodářské družstvo, z. s. s o. r. Skalice 41. Hospodářské družstvo, z. s. s o. r. Slavkov u Brna Hospodářské družstvo, z. s. s o. r., Slavkov u Brna, filiálka Křenovice Hospodářské družstvo, z. s. s o. r., Slavkov u Brna, filiálka Pozořice Hospodářské družstvo, z. s. s o. r., Slavkov u Brna, filiálka Rousínov Hospodářské družstvo, z. s. s o. r., Slavkov u Brna, filiálka Sokolnice Hospodářské družstvo, z. s. s o. r., Slavkov u Brna, filiálka Šlapanice Hospodářské družstvo, z. s. s o. r., Slavkov u Brna, filiálka Tvarožná 42. Hospodářské družstvo, z. s. s r. o. Svitavy Hospodářské družstvo, z. s. s r. o., Svitavy, filiálka Březová 43. Hospodářské družstvo, z. s. s o. r. Šumperk Šumperk Hospodářské družstvo, z. s. s r. o., Šumperk, filiálka Ruda nad Moravou Hospodářské družstvo, z. s. s r. o., Šumperk, filiálka Hanušovice Hospodářské družstvo, z. s. s r. o., Šumperk, filiálka Maršíkov Hospodářské družstvo, z. s. s r. o., Šumperk, filiálka Horní Libina 44. Hospodářské družstvo, z. s. s o. r. Telč Hospodářské družstvo, z. s. s o. r., Telč, filiálka Jihlávka Hospodářské družstvo, z. s. s o. r., Telč, filiálka Krasonice Hospodářské družstvo, z. s. s o. r., Telč, filiálka Popelín Hospodářské družstvo, z. s. s o. r., Telč, filiálka Studená Hospodářské družstvo, z. s. s o. r., Telč, filiálka Želetava 45. Hospodářské družstvo, z. s. s o. r. Tišnov Hospodářské družstvo, z. s. s o. r., Tišnov, filiálka Doubravník Hospodářské družstvo, z. s. s o. r., Tišnov, filiálka Kuřim 46. Hospodářsko - chmelařské družstvo z. s. s r. o. Tršice 47. Hospodářské družstvo a mlýn, z. s. s o. r. Třebíč — Podklášteří Třebíč 48. Hospodářské družstvo, z. s. s o. r. Třešť Hospodářské družstvo, z. s. s o. r., Třešť, filiálka Batelov Hospodářské družstvo z. s. s o. r., Třešť, filiálka Cejle 49. Hospodářské družstvo, z. s. s r. o. Uherský Brod Uherský Brod Hospodářské družstvo, z. s. s r. o., Uherský Brod, filiálka Bojkovice Hospodářské družstvo, z. s. s r. o., Uherský Brod, filiálka Bylnice Hospodářské družstvo, z. s. s r. o., Uherský Brod, filiálka Slavičín — Mladonice Hospodářské družstvo, z. s. s r. o., Uherský Brod, filiálka Valašské Klobouky 50. Slovácké družstvo hospodářské, z. s. s o. r. Uherské Hradiště Uherské Hradiště Slovácké družstvo hospodářské, z. s. s o. r., Uherské Hradiště, filiálka Napajedla Slovácké družstvo hospodářské, z. s. s o. r., Uherské Hradiště, filiálka Ostrožské Předměstí Slovácké družstvo hospodářské, z. s. s o. r., Uherské Hradiště, filiálka Veselí nad Moravou Slovácké družstvo hospodářské, z. s. s o. r., Uherské Hradiště, filiálka Bzenec Slovácké družstvo hospodářské, z. s. s o. r., Uherské Hradiště, filiálka Hluk 51. Hospodářské družstvo, z. s. s o. r. Uničov Hospodářské družstvo, z. s. s o. r. Uničov, filiálka Šternberk Šternberk 52. Hospodářské družstvo, z. s. s o. r. Valašské Mezíříčí Valašské Mezíříčí 53. Hospodářské družstvo, z. s. s o. r. Velká Bíteš 54. Hospodářské družstvo, z. s. s o. r. Velké Meziříčí Velké Meziříčí Hospodářské družstvo, z. s. s o Velké Meziříčí, filiálka Rudíkov 55. Moravské hospodářské družstvo, z. s. s o. r., Brno, filiálka Vsetín Vsetín 56. Hospodářské družstvo, z. s. s o. r. Vyškov Vyškov Hospodářské družstvo, z. s. s o. r., Vyškov, filiálka Ivanovice na Hané Hospodářské družstvo, z. s. s o. r., Vyškov, filiálka Hlubočany 57. Hospodářské družstvo pro severní Moravu, z. s. s r. o. Zábřeh Zábřeh 58. Hospodářské družstvo, z. s. s o. r. Zlín Zlín Hospodářské družstvo, z. s. s r. o., Zlín, filiálka Otrokovice Hospodářské družstvo, z. s. s r. o., Zlín, filiálka Sazovice Hospodářské družstvo, z. s. s r. o., Zlín, filiálka Vizovice Hospodářské družstvo, z. s. s r. o., Zlín, filiálka Slušovice 59. Hospodářské družstvo, z. s. s o. r. Znojmo Znojmo 60. Hospodářské družstvo a mlýn, z. s. s o. r. Město Žďár 61. Hospodářské družstvo, z. s. s o. r. Židlochovice Hospodářské družstvo, z. s. s o. r., Židlochovice, filiálka Rajhrad Hospodářské družstvo, z. s. s o. r., Židlochovice, filiálka Těšany Hospodářské družstvo, z. s. s o. r., Židlochovice, filiálka Vranovice Hustopeče

C.

SLEZSKO.

(Hlavní komisionář: CENTRÁLNÍ HOSPODÁŘSKÉ SKLADIŠTĚ V OPAVĚ, obchodní ústředí slezských zemědělských družstev, z. s. s r. o., OPAVA).

Firma: Sídlo: Evidenční místo pro správní okres: 1. Hospodářské družstvo, z. s. s o. r. Bílovec Bílovec Hospodářské družstvo z. s. s o. r., Bílovec, filiálka Svinov 2. Hospodářské družstvo, z. s. s o. r. Bruntál Bruntál Hospodářské družstvo, z. s. s o. r., Bruntál, filiálka Jakartovice Hospodářské družstvo, z. s. s o. r., Bruntál, filiálka Rázová Hospodářské družstvo, z. s. s o. r., Bruntál, filiálka Sv. Heřmanice 3. Hospodářské družstvo, z. s. s o. r. Český Těšín Český Těšín 4. Hospodářské družstvo, z. s. s o. r. Frýdek Místek 5. Hospodářské družstvo, z. s. s o. r., Fryštát Nový Bohumín Fryštát 6. Hospodářské družstvo, z. s. s o. r. Hlučín Hlučín 7. Hospodářské družstvo skladištní a výrobní v Javorníku, z. s. s r. o. Jeseník Jeseník Hospodářské družstvo skladištní a výrobní v Javorníku, z. s. s r. o., filiálka Javorník Hospodářské družstvo skladištní a výrobní v Javorníku, z. s. s r. o., filiálka Cukmantl 8. Hospodářské družstvo, z. s. s r. o. Krnov Krnov Hospodářské družstvo, z. s. s r. o., Krnov, filiálka M. Albrechtice Hospodářské družstvo, z. s. s r. o., Krnov, filiálka Jindřichov Hospodářské družstvo, z. s. s r. o., Krnov, filiálka Osoblaha Hospodářské družstvo, z. s. s r. o., Krnov, filiálka Rudoltice 9. Hospodářské družstvo, z. s. s r. o. Opava Opava-město, Opava-venkov Hospodářské družstvo, z. s. s r. o., Opava, filiálka Opava Hospodářské družstvo, z. s. s r. o., Opava, filiálka Kobeřice Hospodářské družstvo, z. s. s r. o., Opava, filiálka Odry Hospodářské družstvo, z. s. s r. o., Opava, filiálka Skrochovice Hospodářské družstvo, z. s. s r. o., Opava, filiálka Vítkov 10. Hospodářské družstvo, z. s. s r. o. Ostrava Ostrava

Příloha č. 3.

(K druhé části, § 37. )

Odměny a náhrady pro vykupovače a hlavní komisionáře.

A.

Obchodní rozpětí vykupovačů.

Obchodní rozpětí vykupovačů činí včetně daně z obratu u 100 kg:

Kčs a) obilí 10.—, b) jedlých luštěnin (u jedlého hrachu, čočky a jedlých fazolí) 20.—, c) krmných luštěnin (u krmného hrachu, krmných fazolí, vikve, pelušky, lupiny, koňského bobu a u směsi těchto luštěnin) 17.—, d) směsky řídí se rozpětí podle plodin obsažených ve směsce, e) máku 27.—, f) ostatních olejnin 28.—.

V uvedených rozpětích je zahrnuta náhrada za veškeré výlohy a výkony spojené s výkupem a převzetím, prodejem a dodávkou odběrateli (na odlehčovací sklad), zprostředkování výkupu a prodeje a náhrada za výlohy a výkony spojené s vyskladněním plodin, jich dopravou ze skladu do nakládací stanice a jich uložením do vagonu v částce Kčs 4.— za 100 kg; tuto částku zúčtuje Svaz s hlavními komisionáři, kteří z tohoto příjmu uhradí svým vykupovačům vyskladnění plodin, jich dopravu ze skladu do nakládací stanice a jich uložení do vagonu částkami úměrnými skutečným vyskladňovacím nákladům jednotlivých vykupovačů.

V uvedených částkách je dále zahrnuta náhrada za skladování a opatrování včetně úroků a manka (v dalším skladovací náhrady), a to:

a) u pšenice, žita, ječmene, ovsa, kukuřice a u luštěnin za měsíc, ve kterém byly tyto plodiny vykoupeny,

b) u ostatních plodin za celou dobu od převzetí až do dodávky, při čemž rozdíl mezi skladovacími příplatky zaplacenými při výkupu olejnin a skladovacími příplatky přijatými při dodávce u těchto plodin jde ve prospěch skladujícího vykupovače nebo skladujícího hlavního komisionáře.

B.

Odměna hlavních komisionářů.

Odměna hlavních komisionářů činí u plodin uvedených v odd. A , které hlavní komisionář se Svazem zúčtoval, za každých 100 kg Kčs 1.50.

C.

Náhrada za vedení evidence.

1. Paušální náhrada za vedení evidence dodávkových povinností a jejich plnění v hospodářském roce 1948/1949 včetně spolupůsobení při rozvrhu dodávkových povinností činí Kčs 0.40 za každých vykoupených 100 kg obilí, luštěnin a olejnin ze sklizně 1948.

2. Svaz vyplatí paušální náhradu podle odstavce 1 hlavnímu komisionáři z toho množství obilí, luštěnin a olejnin ze sklizně 1948, které byly vykázány jeho prostřednictvím jako komisionářsky vykoupené na předepsaných tiskopisech; hlavní komisionář je povinen uspokojiti z vyplacené náhrady spravedlivě všechny své vykupovače a evidenční místa zapojená do vedení evidence dodávkových povinností a jejich plnění v hospodářském roce 1948/1949.

D.

Skladovací náhrady.

1. Skladovací náhrady u obilí:

a) U obilí skladovaného na vykupovačských skladech mimo pohanku a proso hradí Svaz vykupovačům skladovací náhrady ve výši Kčs 4.— za každý započatý měsíc a každých 100 kg, za dobu počínající prvním dnem měsíce následujícího po měsíci, v němž bylo obilí vykoupeno.

b) U obilí skladovaného na odlehčovacích skladech mimo pohanku a proso hradí Svaz hlavním komisionářům skladovací náhrady ve výši Kčs 4.— za každý započatý měsíc a každých 100 kg včetně měsíce, v němž bylo obilí převzato na odlehčovací sklad, a to z množství obilí v tom kterém měsíci v odlehčovacím skladě celkem uskladněného.

Ve skladovacích náhradách u obilí uskladněného na odlehčovacích skladech je zahrnuta odměna hlavního komisionáře za převzetí obilí co do množství a jakosti, za pojištění proti požáru a jiným risikům, transportní manko, za ošetřování nutné k udržení dobré jakosti obilí volně sypaného a občasné překládání zboží pytlovaného, po případě za přemístění obilí v témže odlehčovacím skladu za účelem získání prostoru a veškeré jiné práce, úkony a výlohy potřebné k tomu, aby obilí v žádném směru co do množství a jakosti neutrpělo.

c) Zúčtování skladovacích náhrad u obilí skladovaného na vykupovačských skladech provádějí hlavní komisionáři z příslušné počáteční zásoby toho kterého měsíce. Vyúčtování doručí hlavní komisionáři Svazu do 25. dne měsíce, za který se zúčtování skladovacích náhrad provádí. Částky vyplývající z vyúčtování jsou splatny podle deváté části tržního řádu, § 225, odst. 1 .

Vyúčtování skladovacích náhrad u obilí skladovaného na odlehčovacích skladech se provádí na účtovací tabulce; vzor této tabulky je uveden na konci této přílohy. Toto vyúčtování jest doručiti Svazu nejdéle do 25. dne měsíce následujícího po měsíci, za který se vyúčtování podává. Skladovací náhrady jsou splatny podle deváté části tržního řádu, § 225, odst. 1 .

Vyúčtování skladovacích náhrad u obilí skladovaného na vykupovačských i odlehčovacích skladech se provádí zvlášť pro každý druh obilí a zvlášť pro každou sklizeň.

2. Skladovací náhrady u luštěnin:

a) U luštěnin skladovaných na vykupovačských skladech hradí Svaz vykupovačům skladovací náhrady za každý započatý měsíc a každých 100 kg za dobu počínající prvním dnem měsíce následujícího po měsíci, v němž luštěniny byly vykoupeny, a to:

Kčs u jedlých luštěnin (jedlý hrách, čočka a jedlé fazole) v částce 5.—, u krmných luštěnin (krmný hrách, krmné fazole, vikev, peluška, lupina, koňský bob a směsi těchto luštěnin) v částce 4.—.

b) Ustanovení v čísle 1, písm. c) platí obdobně.

3. Náhrada za uskladnění a vyskladnění obilí na odlehčovacích skladech:

Náhrada za uskladnění obilí na odlehčovacích skladech mimo pohanku a proso a za vyskladnění tohoto obilí z odlehčovacích skladů činí za 100 kg obilí dodaného z odlehčovacího skladu Kčs 10.—.

V této částce jsou obsaženy: náhrada za veškeré úkony a výlohy spojené s převzetím a uskladněním, jakož i s dodávkou obilí z odlehčovacího skladu, zvláště také náhrada za odvoz z nádraží nebo na nádraží (vlečné), poplatky za zjištění váhy obilí, dovozné prázdných pytlů, dodání pytlů nebo záhražek na nádraží, půjčovné z pytlů, půjčovné ze záhražek, poselné, výlohy uskladnění a vyskladnění, prodejní odměny, jakož i všechny ostatní výlohy vznikající při vyložení z vagonu a uskladnění nebo při naložení do vagonu a vyskladnění, při podání nebo odeslání zásilky.

4. Náhrada za mimořádné ošetřování obilí:

Společnost může ve zvláště odůvodněných případech naříditi mimořádné fukarování nebo mimořádné přehazování obilí. V takových případech určí Společnost všechny bližší podmínky k provedení těchto mimořádných opatření, zvláště způsob použití odpadu. Svaz poskytne v takových případech vykupovači nebo hlavnímu komisionáři náhradu za provedení nařízených mimořádných opatření, která smí činiti za 100 q obilí nejvýše při fukarování Kčs 200.— a při přehazování Kčs 80.— s výjimkou případů, kdy mimořádné ošetření obilí muselo býti nařízeno pro zavinění vykupovače nebo hlavního komisionáře.

E.

Daň z obratu.

Veškeré odměny a náhrady uvedené v této příloze se rozumějí včetně daně z obratu.

Příloha č. 4.

(K druhé části, § 46. )

Prodejní ceny a prodejní podmínky pro obilí, luštěniny a olejniny ze sklizně 1948.

A.

Obilí.

1.

Pšenice a žito.

(1) Prodejní ceny pšenice činí při dodávkách mlýnským podnikům za 100 kg:

při jakostní váze 83 kg a vyšší Kčs 370.36, při jakostní váze 82 kg Kčs 367.36, při jakostní váze 81 kg Kčs 364.36, při jakostní váze 80 kg Kčs 361.36, při jakostní váze 79 kg Kčs 358.36, při jakostní váze 76 kg až 78 kg Kčs 353.36, při jakostní váze 75 kg a nižší Kčs 348.36.

Při náhradní dodávce pěstiteli uznaného osiva jsou prodejními cenami pšenice výkupní ceny pšenice zvýšené o Kčs 16.— při 100 kg.

(2) Prodejní ceny žita činí za 100 kg:

a) při dodávkách mlýnským podnikům při jakostní váze 69 kg a vyšší Kčs 281.04, při jakostní váze 68 kg a nižší Kčs 276.04, b) při dodávkách ke zpracování na jiné výrobky než mlýnské výrobky při jakostní váze 69 kg a vyšší Kčs 410.—, při jakostní váze 68 kg a nižší Kčs 405.—.

Při náhradní dodávce pěstiteli uznaného osiva jsou prodejními cenami žita výkupní ceny žita zvýšené o Kčs 16.— při 100 kg a o mimořádný příplatek Kčs 20.— za 100 kg, který pěstitel obdržel při dodávce uznaného osiva.

(3) Pšenice může míti 3%, žito 2% zrůstu, přísad, zlomků, slabých a nevyvinutých zrn (včetně snětivosti). Jestliže méněcennost způsobená uvedenými vadami převyšuje u pšenice 3%, u žita 2%, smí se sraziti za každé další procento méněcennosti 1 Kčs za 100 kg. Nezávisle na tom smí množství poškozených a nahlodaných zrn u pšenice a žita činiti nejvýše 3%. Zjištění zrůstu, přísady, zlomků a slabých zrn děje se způsobem předepsaným bursovními zvyklostmi. Procenta se zjišťují u zrůstu podle počtu zrn, jinak vážením. Jakost sklizeného obilí nesmí býti měněna přimícháváním jiného druhu.

2.

Ječmen.

(1) Prodejní ceny krmného ječmene při jakostní váze 61 kg a nižší činí za 100 kg:

a) ke krmným účelům Kčs 285.—, b) k výrobě zeleného sladu Kčs 305.—.

(2) Prodejní ceny průmyslového ječmene činí za 100 kg:

a) při dodávkách k výrobě krup při jakostní váze 65 kg a vyšší Kčs 298.68, při jakostní váze 62—64 kg Kčs 292.68; b) při dodávkách k výrobě kávovin při jakostní váze 65 kg a vyšší Kčs 410.—, při jakostní váze 62—64 kg Kčs 404.—; c) při dodávkách k jiným průmyslovým účelům při jakostní váze 65 kg a vyšší Kčs 340.—, při jakostní váze 62—64 kg Kčs 334.—.

(3) Prodejní ceny sladařského ječmene činí za 100 kg:

a) u středního sladařského ječmene o jakostní váze alespoň 66 kg s normální klíčivostí ročníku, ne více než s 1% nečistot a 2% zlomků a poškozených zrn a ½ % zrostlých zrn a s celkovým odpadem pod sítem 2.2 mm nejvýše 5% aa) při dodávkách k výrobě pro pivovarské účely, k výrobě zeleného sladu a k jiným průmyslovým účelům s výjimkou krup a kávovin Kčs 351.—, bb) při dodávkách k výrobě krup Kčs 301.68, cc) při dodávkách k výrobě kávovin Kčs 410.—; b) u prima sladařského ječmene o jakostní váze alespoň 67 kg s normální klíčivostí ročníku, bez zrostlosti a pachu, nevykazujícího více než ½% nečistot a 1% zlomků a poškozených zrn a s celkovým odpadem pod sítem 2.2 mm, nejvýše 3% aa) při dodávkách k výrobě pro pivovarské účely, k výrobě zeleného sladu a k jiným průmyslovým účelům s výjimkou krup a kávovin Kčs 371.20, bb) při dodávkách k výrobě krup Kčs 301.68, cc) při dodávkách k výrobě kávovin Kčs 410.—; c) u výběrového sladařského ječmene o jakostní váze alespoň 68 kg, s normální klíčivostí ročníku, bez zrostlosti a pachu, který nesmí obsahovati více než ½% nečistot a ½% zlomků a poškozených zrn a ne s větším odpadem pod sítem 2.2 mm než 1%, vyhovuje-li zvýšeným požadavkům na třídění, barvu a jemnost pluch, při dodávkách k výrobě pro pivovarské účely Kčs 390.40.

(4) Při náhradní dodávce pěstiteli uznaného osiva jsou prodejními cenami ječmene výkupní ceny ječmene té které kategorie zvýšené o Kčs 16.— při 100 kg.

3.

Oves.

Prodejní ceny ovsa činí za 100 kg:

a) při dodávkách ke krmným účelům při jakostní váze 50 kg a vyšší Kčs 298.—, při jakostní váze 49 kg a nižší Kčs 291.—, b) při dodávkách mlýnským podnikům pří jakostní váze 50 kg a vyšší Kčs 289.12, při jakostní váze 49 kg a nižší Kčs 282.12.

Prodejní ceny se rozumějí za oves zdravý, suchý, nikoliv silně pomoklý, ne s větším množstvím přísad než 3% podle váhy (včetně znečištěnin), neobsahuje-li dále buď více než 2% ječmene nebo vikve podle váhy nebo 4% zrostlých zrn podle počtu, při čemž 2% zrostlých zrn se rovnají 1% ječmene nebo vikve. Prodejní ceny ovsa podle tohoto popisu, je-li silně pomoklý a tmavý, se slabým pachem a ne s větším množstvím spařených zrn než 1% podle počtu, jsou proti uvedeným výkupním cenám ovsa o 2 Kčs nižší. Převyšuje-li zrůst u ovsa 4% podle počtu zrn, smí se sraziti za každé další procento zrůstu Kčs 0.80 za každých 100 kg.

Při náhradní dodávce pěstiteli uznaného osiva jsou prodejními cenami ovsa výkupní ceny ovsa zvýšené o Kčs 16.— při 100 kg.

4.

Kukuřice.

(1) Prodejní ceny kukuřice vyluštěné (v zrně) činí za 100 kg:

a) žlutá velkozrnná, kulatá a Florentinka Kčs 368.—, b) bílá a koňský zub Kčs 358.—, c) Cinquantino, Pignoletto a Putyi Kčs 378.—.

(2) Prodejní ceny se rozumějí za zboží zdravé, čisté, dobré jakosti, s obsahem vody 26%. Za každé procento vody pod 26% zvyšuje se cena kukuřice o Kčs 3.— za 100 kg a za každé procento vody nad 26% snižuje se cena o Kčs 3.— za 100 kg.

(3) Pří náhradní dodávce pěstiteli uznaného osiva jsou prodejními cenami kukuřice výkupní ceny kukuřice zvýšené o Kčs 16.— při 100 kg.

5.

Pohanka a proso.

(1) Prodejní cena pohanky zdravé, suché, čištěné, vyzrálé a nezrostlé činí za 100 kg Kčs 318.60. (2) Prodejní cena prosa zdravého, suchého, čištěného, vyzrálého a bez snětivých zrn činí za 100 kg Kčs 344.60.

6.

Obilní směsi a směsky.

Prodejní ceny směsí různých druhů obilí se řídí podle poměru jednotlivých druhů obilí obsažených ve směsi nebo směsce. Prodejní ceny jednotlivých druhů obilí, obsažených v obilní směsi nebo ve směsce, se stanoví bez ohledu na skutečnou jakostní váhu dodávané plodiny na základě těchto jakostních vah:

u pšenice 76/78 kg, u žita 69 kg, u ječmene 61 kg, u ovsa 50 kg,

při čemž ječmen v obilní směsi nebo ve směsce se hodnotí jako ječmen krmný.

7.

Prodejní podmínky.

(1) Pokud není jinak stanoveno, rozumějí se prodejní ceny za obilí vymlácené, zdravé, suché, pročištěné a dobré jakosti.

(2) Při stanovení cen se nepřihlíží ke kilogramovým zlomkům jakostní váhy.

(3) Prodejní ceny jsou pevné, ve všech stanicích stejné a rozumějí se včetně daně z obratu za zboží volně sypané, bez záhražek nebo za zboží pytlované bez pytlů, při celovagonových dodávkách naložené do vagonu v nejbližší železniční (lodní) stanici prodávajícího.

(4) Prodejní ceny pšenice, žita, ječmene, ovsa, kukuřice, pohanky a prosa ke zpracování v mlýnských podnicích na jedlé mlýnské výrobky a prodejní ceny žita a ječmene k výrobě kávovin se rozumějí: při dodávkách drahou franko vagon nakládací stanice prodávajícího, při dodávkách člunem franko člun překladiště prodávajícího.

Kupující zúčtuje zaplacené dovozné u pšenice, žita, ječmene, ovsa a kukuřice s Československými mlýny, národní podnik, podle ustanovení přílohy č. 14, odd. A, čís. 2 , u pohanky a prosa se Svazem podle zvláštních pokynů Svazu.

(5) Při dodávkách pšenice, žita, ječmene, ovsa, kukuřice, pohanky a prosa ke zpracování v mlýnských podnicích na jedlé mlýnské výrobky a při dodávkách žita a ječmene k výrobě kávovin, které se provádějí povozem (autem a pod.), platí tato ustanovení:

a) Jestliže nakládací stanice kupujícího je totožná s nakládací stanici skladu, z něhož se dodávka provádí, je kupující povinen obstarati dopravu obilí, nesjednal-li a prodávajícím, že prodávající obstará dopravu sám.

b) Jestliže nakládací stanice kupujícího není totožná s nakládací stanicí skladu, z něhož se dodávka provádí, je prodávající povinen obstarati dopravu obilí, nesjednal-li s kupujícím, že si kupující obstará dopravu sám; na žádost kupujícího je prodávající povinen přistoupiti na to, že si kupující obstará dopravu sám.

c) V případech uvedených pod písm. a) jdou výlohy převozu obilí na útraty kupujícího, jestliže sklad, z něhož se obilí odebírá, neleží ve větší vzdálenosti od kupujícího než nakládací stanice kupujícího. Při převozech na větší vzdálenost obdrží kupující za tuto větší vzdálenost náhradu na dovozném Kčs 0.60 za kilometr a 100 kg; tato náhrada jde při dodávkách ze skladu vykupovače k tíži vykupovače, při dodávkách z odlehčovacího skladu k tíži hlavního komisionáře.

d) V případech uvedených pod písm. b) je kupující povinen nahraditi prodávajícímu, který obstaral dopravu, částku rovnající se drážnímu dovoznému pro 10 tunové zásilky vypočtenému podle vzdálenosti mezi kupujícím a skladem, z něhož se obilí odebírá, nejvýše však podle vzdálenosti mezi nakládací stanicí kupujícího a nakládací stanicí skladu, z něhož se obilí odebírá. Kupující súčtuje dopravní výlohy zaplacené podle předchozí věty s Československými mlýny, národní podnik, podle ustanovení přílohy č. 14, odd. A, čís. 2 a u pohanky a prosa se Svazem.

e) V případech uvedených pod písm. b) , kdy dopravu obilí obstaral kupující, zúčtuje kupující dopravní výlohy, nejvýše však částkou podle písm. d) s Československými mlýny, národní podnik, podle ustanovení přílohy č. 14, odd. A, čís. 2 a u pohanky a prosa se Svazem.

(6) Prodejní ceny ječmene, ovsa a kukuřice při dodávce ke krmným účelům se rozumějí:

při dodávkách drahou franko vagon stanice kupujícího,

při dodávkách člunem franko člun překladiště kupujícího,

při dodávkách povozem (autem a pod.) franko sklad kupujícího.

Svaz nahradí prodávajícímu dopravní výlohy, a to:

při dodávkách provedených drahou nebo člunem skutečně zaplacené dovozné,

při dodávkách provedených povozem (autem a pod.) částku rovnající se drážnímu dovoznému pro 10tunové zásilky vypočtenému podle vzdálenosti mezi kupujícím a skladem, z něhož se obilí odebírá, nejvýše však podle vzdálenosti mezi nakládací stanicí kupujícího a nakládací stanicí skladu, z něhož se obilí odebírá.

Bližší pokyny pro zúčtování dopravních výloh se Svazem vydá Svaz.

(7) Pokud se při dodávkách obilí hradí dovozné podle odstavců 4 až 6 , nahradí se též příslušná část dovozného připadající na taru pytlů, v nichž bylo obilí kupujícímu dodáno, při dodávkách povozem (autem a pod.) příslušné dovozné za skutečnou váhu pytlů, v nichž bylo obilí kupujícímu dodáno, nejvýše však

u pšenice 1%, u žita 1.10%, u ječmene 1.10%, u ovsa 1.50%, u kukuřice 1%, u pohanky a prosa 1.50%, u směsi 1.10%

dovozného čisté váhy dodávaného obilí. Dovozné z prázdných pytlů zaslaných k provedení dodávky nebo vrácených po provedené dodávce se podle předchozí věty nehradí.

(8) Prodejní ceny obilí dodávaného k jiným účelům než je uvedeno v odstavcích 4 a 6 se rozumějí franko vagon nakládací stanice prodávajícího.

B.

Luštěniny.

8.

Prodejní ceny jedlých luštěnin.

(1) Nejvyšší prodejní ceny jedlých luštěnin činí:

a) při dodávce (odběru) v celku nejméně 100 q za 100 kg Kčs b) cena pro spotřebitele za 1 kg Kčs 1. Hrách jedlý: a) velkozrnný (Viktoria) žlutý 720.— 9.— velkozrnný (Viktoria) zelený 740.— 9.20 b) drobnozrnný žlutý 640.— 8.20 drobnozrnný zelený 680.— 8.60. 2. Čočka: a) b) velkozrnná 820.— 10.— drobnozrnná 760.— 9.40. 3. Fazole: a) b) jedlé 660.— 8.40 druh Flagiolette 720.— 9.—.

(2) Prodejní ceny se rozumějí za tyto jakosti:

hrách jedlý, žlutý a zelený:

vyzrálý, zdravý, suchý, pročištěný, jednotný, vařivý a bez mušek. Za muškovitost do 3% podle počtu zrn se sráží nejvýše Kčs 45.— za 100 kg. Hrách velkozrnný je ten, jehož zrno je kulaté a z něhož propadá sítem s kruhovitými otvory o průměru 5 mm nejvýše 20% podle váhy. Hrách, z něhož uvedeným sítem propadá více než 20% podle váhy, se považuje za drobnozrnný;

čočka:

vyzrálá, netříděná (přírodní), zdravá, suchá, pročištěná, jednotná a bez mušek. Za muškovitost do 3% podle počtu zrn se sráží nejvýše Kčs 47.— za 100 kg. Čočka velkozrnná je ta, z níž propadá sítem s kruhovitými otvory o průměru 6 mm nejvýše 20% podle váhy. Čočka, z níž uvedeným sítem propadá více než 20% podle váhy, se považuje za drobnozrnnou;

fazole jedlé a fazole druhu Flagiolette:

zdravé, suché a pročištěné.

9.

Prodejní ceny krmných luštěnin.

(1) Nejvyšší prodejní ceny krmných luštěnin činí za 100 kg:

krmný hrách Kčs 522.—, krmné fazole Kčs 343.—, krmná vikev Kčs 522.—, peluška Kčs 522.—, lupina: a) sladká Kčs 382.—, b) hořká Kčs 331.—, koňský bob Kčs 343.—.

(2) Prodejní ceny se rozumějí za tyto jakosti:

krmný hrách:

zdravý, suchý, jenž nesmí míti větší znečištění než 6% podle váhy, z toho minerální znečištění nejvýše 1% podle váhy, při čemž poškozená zrna (zlomky) a zrna hrachu jiné barvy se nepočítají do znečištění;

krmné fazole:

zdravé, suché, jež nesmějí míti větší znečištění než 6% podle váhy, z toho minerální znečištění nejvýše 2% podle váhy, při čemž poškozená zrna (zlomky) a zrna jiné barvy se nepočítají do znečištění;

krmná vikev:

netříděná (přírodní), zdravá, suchá, jež nesmí míti větší znečištění než 6% podle váhy, z toho znečištění minerální nejvýše 1% podle váhy;

peluška:

netříděná (přírodní), zdravá, suchá, jež nesmí míti větší znečištění než 6% podle váhy, z toho znečištění minerální nejvýše 1% podle váhy. Do znečištění se nepočítají semena kulturních plodin do 10% podle váhy;

lupina:

netříděná (přírodní), zdravá, suchá, jež nesmí míti větší znečištění než 6% podle váhy, z toho znečištění minerální nejvýše 2% podle váhy; koňský bob:

netříděný (přírodní), zdravý, suchý, jenž nesmí míti větší znečištění než 6% podle váhy, z toho znečištění minerální nejvýše 1% podle váhy.

10.

Prodejní podmínky pro jedlé luštěniny.

(1) Prodejní ceny jedlých luštěnin při dodávce (odběru) v celku nejméně 100 q stanovené v čís. 8, odst. 1 , písm. a) se rozumějí za vyluštěné zboží, čistou váhu, s daní z obratu, bez pytlů a bez záhražek, franko přijímací stanice, při dodávce povozem (autem a pod.) franko sklad kupujícího.

(2) a) Prodejní ceny jedlých luštěnin stanovené v čís. 8, odst. 1 , písm. a) se zvyšují o tyto nejvyšší přirážky, jestliže se dodává (odebírá) najednou v celku jedlých luštěnin dohromady:

méně než 100 q, avšak alespoň 50 q Kčs 20.—, méně než 50 q, avšak alespoň 10 q Kčs 35.—, méně než 10 q, avšak alespoň 1 q Kčs 50.—, méně než 1 q Kčs 60.—.

b) Prodejní ceny při dodávce (odběru) v celku menšího množství než 100 q se rozumějí franko sklad kupujícího.

(3) Bylo-li smluvními stranami dohodnuto, že si kupující sám obstará odvoz zboží, musí mu prodávající poskytnouti se stanovených cen tyto srážky za každých 100 kg:

a) jde-li o odvoz v téže obci Kčs 4.—, b) jde-li o odvoz do jiné obce, činí srážka 100% železničního dopravného pro kryté vozy, vypočítaného podle nejkratší vzdálenosti po silnici od prodávajícího ke kupujícímu, při čemž třeba bráti za základ dopravní sazby za 10tunový náklad, nejméně však Kčs 4.—.

(4) Dodávkou (odběrem) v celku se rozumí dodávka (odběr):

a) při nichž zboží objednané najednou je v jednom kalendářním dnu odebráno kupujícím v jednom místě převzetí nebo dodáno do jednoho místa převzetí;

b) při nichž je zboží objednané najednou dodáno povozem nebo autem v jednom kalendářním dnu. Jestliže je dodávka prováděna těmito dopravními prostředky bez viny smluvních stran ve více dnech, jest ji pokládati přesto za dodávku v celku;

c) při nichž dodávající dodá najednou méně než množství uvedená v odstavci 1 a 2 , ačkoliv měl podle uzávěrky mezi ním a kupujícím a podle disposice kupujícího na odevzdané odběrní doklady dodati nejméně minimální množství uvedená v odstavci 1 a 2 . Kupující je však povinen podati důkaz, že cena byla oprávněná, a to tím, že uschová při účtu závěrečný list a propis dopisu, kterým byla disposice potvrzena.

(5) Prodejní ceny pro spotřebitele se rozumějí brutto za netto s daní z obratu a s papírovým sáčkem.

(6) Srážky učiněné při výkupu (nákupu) za horší jakost nutno poskytnouti v plném rozsahu při dalším prodeji, pokud se zboží téže horší jakosti dodává dále.

(7) Na účtech, cenících a pod. musí být vyznačen vždy také druh jedlých luštěnin [na př. velkozrnný (Viktoria) žlutý hrách].

11.

Prodejní podmínky pro krmné luštěniny.

(1) Prodejní ceny krmných luštěnin stanovené v čís. 9 se rozumějí za vyluštěné zboží, čistou váhu, bez pytlů a záhražek, s naložením do vagonu v kterékoliv nakládací stanici.

(2) Při prodeji krmných luštěnin spotřebiteli platí ustanovení přílohy č. 12 .

C.

Olejniny.

12.

Prodejní ceny.

(1) Prodejní ceny olejnin činí za 100 kg:

řepka a řepice Kčs 890.—, hořčice Kčs 811.—, lněné semeno Kčs 681.—, mák Kčs 1551.—, semeno slunečnice Kčs 551.—, konopné semeno Kčs 681.—, soja Kčs 941.—, ohnice Kčs 351.—, světlice Kčs 546.—, lnička Kčs 546.—,

(2) Ceny stanovené v odstavci 1 se zvyšují o příplatek za skladování, který činí za každých dodaných 100 kg:

a) za řepku a řepici dodanou v době od 16. srpna do 30. června Kčs 2.50 za každý započatý půlměsíc (počínajíc vždy od 16. srpna do dne dodávky),

b) za hořčici dodanou v době od 1. října do 30. června Kčs 2.50 za každý započatý půlměsíc (počínajíc vždy od 1. října až do dne dodávky),

c) za lněné semeno dodané v době od 1. prosince do 30. června Kčs 2.50 za každý započatý půlměsíc (počínajíc vždy od 1. prosince až do dne dodávky),

d) za mák dodaný v době od 1. října do 30. června Kčs 4.— za každý započatý půlměsíc (počínajíc vždy od 1. října až do dne dodávky),

e) za semeno slunečnice dodané v době od 16. září do 30. června Kčs 2.50 za každý započatý půlměsíc (počínajíc vždy od 16. září až do dne dodávky).

(3) Příplatek za skladování nahrazuje ztrátu na úrocích a výdaje za skladování a udržování zboží v dobré jakosti. Při dodávkách provedených před dobou nebo po době uvedené v odstavci 2, písm. a) až e) příplatek za skladování nepřísluší.

(4) Prodejní ceny se rozumějí vždy za tyto jakosti:

řepka a řepice:

zdravá, suchá, s obsahem vlhkosti nejvýše 12.5%, pročištěná, bez plísně a pachu, neobsahující více než 3% přísad (cizích semen, plodin a pod.). Je-li obsah vlhkosti vyšší nebo nižší než je stanoveno, učiní se s ceny srážka, po případě se poskytne k ceně příplatek. Tato srážka, po případě tento příplatek činí za každé ¼% obsahu vlhkosti Kčs 2.— za 100 kg. Ke zlomkům obsahu vlhkosti až do ¼% se nepřihlíží;

hořčice:

zdravá, suchá, s obsahem vlhkosti nejvýše 10.5%. Smí míti nejvýše 4% znečištění podle váhy, z toho ¼ % podle váhy zemin. Je-li obsah vlhkosti vyšší nebo nižší než je stanoveno, učiní se s ceny srážka, po případě se poskytne k ceně příplatek. Tato srážka, po případě tento příplatek činí za každé ¼ % obsahu vlhkosti Kčs 2.— za 100 kg. Ke zlomkům obsahu vlhkosti až do ¼ % se nepřihlíží;

lněné semeno:

zdravé, suché, s obsahem vlhkosti nejvýše 10.5%, pročištěné. Smí míti nejvýše 5% znečištění podle váhy a mimo to nejvýše 5% podle váhy mechanicky poškozených zrn a zlomků. Je-li však obsah vlhkosti vyšší nebo nižší než je stanoveno, učiní se s ceny srážka, po případě se poskytne k ceně příplatek. Tato srážka, po případě příplatek činí za každé ¼ % obsahu vlhkosti Kčs 2.— za 100 kg. Ke zlomkům obsahu vlhkosti až do ¼ % se nepřihlíží;

mák:

zdravý, suchý, pročištěný, s obsahem vlhkosti nejvýše 10.5%. Je-li obsah vlhkosti vyšší nebo nižší než je stanoveno, učiní se s ceny srážka, po případě se poskytne k ceně příplatek. Tato srážka, po případě tento příplatek činí za každé ¼ % obsahu vlhkosti Kčs 3.— za 100 kg. Ke zlomkům obsahu vlhkosti až do ¼ % se nepřihlíží;

semeno slunečnice:

zdravé, suché, pročištěné, které smí obsahovati nejvýše 5% znečištnin podle váhy, včetně hluchých zrn;

konopné semeno:

zdravé, suché, pročištěné, které smí obsahovati nejvýše 5% znečištěnin podle váhy a mimo to nejvýše 5% podle váhy mechanicky poškozených zrn a zlomků;

soja:

zdravá, suchá, pročištěná, která smí obsahovati nejvýše 3 % znečištěnin podle váhy a mimo to nejvýše 10% podle váhy mechanicky poškozených zrn a zlomků. Je-li obsah vlhkosti vyšší nebo nižší než 14 %, je nutno učiniti s ceny srážku, po případě poskytnouti k ceně příplatek. Tato srážka, po případě tento příplatek činí za každé ¼ % obsahu vlhkosti Kčs 2.— za 100 kg. Ke zlomkům obsahu vlhkosti až do ¼ % se nepřihlíží;

ohnice a světlice:

zdravá, suchá, pročištěná, která smí obsahovati nejvýše 5% znečištěnin podle váhy a mimo to nejvýše 10% podle váhy mechanicky poškozených zrn a zlomků;

lnička:

zdravá, suchá, pročištěná, která smí obsahovati nejvýše 5% znečištěnin podle váhy a mimo to nejvýše 5% podle váhy mechanicky poškozených zrn a zlomků.

(5) Vlhkost při prodeji vykupovače olejárně určí Ústav pro zkoušení semen při Jednotném svazu českých zemědělců, Praha X., Sokolovská tř. č. 1, pokud místo, v němž byly vzaty vzorky, je v Čechách, aneb Oddělení pro zkoušení semen Zemských výzkumných ústavů zemědělských, Brno, Květná ul. č. 19, pokud místo, v němž byly vzaty vzorky, je v zemi moravskoslezské, nedohodnou-li se strany o jiném způsobu zjištění vlhkosti.

Pokud nebylo nic jiného ujednáno, jest vzíti vzorky při místních obchodech v místě převzetí, při distančních obchodech ve stanici přijímací. Výlohy spojené se vzetím vzorků a se zjištěním vlhkosti platí strany na polovic.

13.

Prodejní podmínky.

Prodejní ceny stanovené v čís. 12 jsou cenami nejvyššími a rozumějí se za zboží vymlácené, způsobilé k dopravě, jakosti popsané v čís. 12 , za čistou váhu, včetně daně z obratu, bez pytlů a bez záhražek, naložené do vagonu ve stanici vykupovače.

14.

Účet a závěrečný list.

Na každou dodávku podnikům zpracujícím toto zboží je vykupovač povinen vydati účet obsahující údaje o jménu a bydlišti kupujícího a o dodaném množství zboží, prodejní cenu za 100 kg a za celé dodané množství, jakož i den dodávky. Zboží s různou vlhkostí je nutno účtovat zvláštními položkami. Závěrečný list jest vyhotoviti a podepsati jen tehdy, jestliže si to některá ze smluvních stran přeje.

Příloha č. 5.

(K třetí části, § 68, odst. 5. )

Příloha č. 6.

(K třetí části, § 74. )

Prodejní ceny a prodejní podmínky pro jedlé mlýnské výrobky.

1.

Základní ceny.

(1) Základní ceny jedlých mlýnských výrobků při dodávkách rozdělovačům, velkospotřebitelům (t. j. hostincům, restauracím, uznaným závodním kuchyním, nemocnicím, zaopatřovacím ústavům a pod.) a podnikům tyto výrobky zpracujícím činí za 100 kg:

a) pšeničná krupice (typ 550) Kčs 600.—, b) pšeničná mouka hrubá (typ 550) Kčs 590.—, pšeničná mouka polohrubá Kčs 550.—, c) pšeničná mouka hladká (typ 1050) Kčs 480.—, d) žitná mouka (typ 1150) Kčs 393.—, e) kroupy č. 10 Kčs 480.—, f) kroupy č. 7 a krupky Kčs 500.—, g) ovesné vločky (volně sypané) Kčs 680.—, h) jáhly k jídlu Kčs 610.—, i) pohanková krupice Kčs 610.—, j) loupaný hrách (zrna celá i zlomky) Kčs 980.—.

(2) Ceny stanovené v odstavci 1 platí, bude-li objednáno a odebráno najednou v celku nejméně:

a) krup a krupek dohromady, ovesných vloček, jahel, pohankové krupice nebo loupaného hrachu 50 q, b) jiných jedlých mlýnských výrobků dohromady 100 q.

(3) Dodávkou v celku nebo odběrem v celku se rozumí dodávka nebo odběr:

a) při nichž zboží objednané najednou je v jednom kalendářním dnu odebráno kupujícím v jednom místě převzetí nebo dodáno do jednoho místa převzetí;

b) při nichž je zboží objednané najednou dodáno povozem nebo autem v jednom kalendářním dnu. Jestliže je dodávka prováděna těmito dopravními prostředky bez viny smluvních stran ve více dnech, jest ji pokládati přesto za dodávku v celku;

c) při nichž dodávající dodá najednou méně než množství uvedená v odstavci 2 , ačkoliv měl podle uzávěrky mezi ním a kupujícím a podle disposice kupujícího na odevzdané odběrní doklady dodati nejméně minimální množství uvedená v odstavci 2 . Kupující je však povinen podati důkaz, že cena byla oprávněna, a to tím, že uschová při účtu závěrečný list a propis dopisu, kterým byla disposice potvrzena.

(4) Ceny stanovené v odstavci 1 se rozumějí za 100 kg netto i s daní z obratu, bez pytlů, při dodávce drahou franko přijímací stanice, při dodávce povozem (autem a pod.) franko sklad kupujícího.

(5) Při dodávce franko sklad kupujícího nesmí mlýn účtovati za dovoz mlýnských výrobků k cenám stanoveným v odstavci 1 žádnou přirážku, je-li mlýn nebo sklad mlýna v témže místě, ve kterém je sklad kupujícího. Dodá-li mlýn mlýnské výrobky franko sklad kupujícího, který je mimo sídlo mlýna nebo mimo sklad mlýna, může mlýn účtovati k cenám stanoveným odstavci 1 sjednanou přirážku za dovoz, nejvýše však Kčs 4.— za 100 kg mlýnských výrobků.

(6) Ceny stanovené v odstavci 1 , písm. a)—g) jsou ceny pevné. Ceny stanovené v odstavci 1 , písm. h)—j) jsou ceny nejvyšší.

2.

Přirážky při odběru menších množství.

(1) Ceny stanovené v čís. 1 se zvyšují při dodávkách rozdělovačům a podnikům zpracujícím mlýnské výrobky při každých 100 kg o tyto přirážky, jestliže se dodává (odebírá) najednou v celku ( čís. 1, odst. 3 ):

a) ovesných vloček, jahel, pohankové krupice nebo loupaného hrachu méně než 50 q až alespoň 10 q Kčs 10.—, méně než 10 q až alespoň 1 q Kčs 40.—, méně než 1 q Kčs 60.—, b) krup a rupek dohromady méně než 50 q až alespoň 10 q Kčs 10.—, méně než 10 q až alespoň 1 q Kčs 40.—, méně než 1 q Kčs 50.—, c) žitné mouky méně než 100 q Kčs 20.—; d) pšeničné krupice, pšeničné mouky hrubé, pšeničné mouky polohrubé a pšeničné mouky hladké dohromady méně než 100 q Kčs 25.—.

S výjimkou jahel, pohankové krupice a loupaného hrachu jsou stanovené přirážky pevné, u jahel, pohankové krupice a loupaného hrachu jsou nejvyšší.

(2) Ceny stanovené v čís. 1 se zvyšují při dodávkách velkospotřebitelům (t. j. hostincům, restauracím, uznaným závodním kuchyním, nemocnicím, zaopatřovacím ústavům a pod.) při každých 100 kg o tyto nejvyšší přirážky:

a) je-li dodavatelem rozdělovač, o přirážky uvedené v odstavci 1 ;

b) je-li dodavatelem mlýn a velkospotřebitel odebírá mlýnské výrobky ze mlýna vlastním povozem, o přirážku Kčs 10.— bez ohledu na odebírané množství;

c) je-li dodavatelem mlýn a nejde o případy uvedené pod písm. b) , jestliže se dodává (odebírá) najednou v celku ( čís. 1, odst. 3 ):

aa) ovesných vloček, jahel, pohankové krupice nebo loupaného hrachu méně než 50 q až alespoň 10 q Kčs 10.—, méně než 10 q Kčs 20.—, bb) krup a krupek dohromady méně než 50 q až alespoň 10 q Kčs 10.—, méně než 10 q Kčs 20.—, cc) žitné mouky méně než 100 q Kčs 20.—, dd) pšeničné krupice, pšeničné mouky hrubé, pšeničné mouky polohrubé a pšeničné mouky hladké dohromady méně než 100 q až alespoň 50 q Kčs 15.—, méně než 50 q Kčs 20.—.

(3) Ceny jedlých mlýnských výrobků při dodávce množství uvedených v odstavcích 1 a 2 se rozumějí franko sklad kupujícího kromě případů uvedených v odstavci 2, písm. b) . Jinak platí ustanovení v čís. 1, odst. 4 .

3.

Snížení přirážek.

Mlýn nebo rozdělovač, který třebas v jediném případě odmítne dodati mlýnské výrobky v množství pod 100 q bez důvodu uznávaného v řádném obchodním styku do místa, kam pravidelně dodával, je povinen odváděti Svazu bez újmy případného trestního stíhání z přirážek uvedených v čís. 2 částku nejméně Kčs 5.— za každých 100 kg mlýnských výrobků dodaných po doručení příslušného výměru Svazu. V tomto výměru stanoví Svaz výši částky a bližší podmínky pro její odvádění.

4.

Srážky za obstarávání dopravy kupujícím.

(1) Bylo-li smluvními stranami dohodnuto, že si kupující sám obstará odvoz zboží, musí mu prodávající poskytnouti se stanovených cen tyto srážky za každých 100 kg:

a) jde-li o odvoz v téže obci, Kčs 4.—,

b) jde-li o odvoz do jiné obce, činí srážka 100% železničního dopravného pro kryté vozy, vypočítaného podle nejkratší vzdálenosti po silnici od prodávajícího ke kupujícímu, při čemž třeba bráti za základ dopravní sazby za 10tunový náklad, nejméně však Kčs 4.—.

(2) Ustanovení odstavce 1 neplatí v případech uvedených v čís. 2, odst. 2, písm. b) .

5.

Provise za zprostředkování.

Zprostředkovací výlohy (provise nebo jiné náhrady) platí výhradně prodávající. Zprostředkovateli se zakazuje přijímati od kupujícího jakékoliv odměny. Prodejní cena nesmí býti zvýšena o zprostředkovací výlohy.

6.

Platební podmínky.

Zaplacení dodaných jedlých mlýnských výrobků se má státi zásadně v hotovosti ihned při převzetí zboží a účtu; platí-li se peněžním ústavem nebo poštovní spořitelnou, musí býti celá částka složena u peněžního ústavu nebo u poštovního úřadu nejpozději pátého všedního dne po převzetí zboží a účtu. Jestliže kupující nezaplatí zboží ve lhůtě stanovené v předchozí větě, je prodávající povinen účtovati pevnou náhradu úroků v částce Kčs 0.80 za každých započatých 14 dnů a za 100 kg dodaných mlýnských výrobků. Požadovati placení předem je přípustné, jestliže je oprávněná pochybnost o platební schopnosti odběratelově. Platí-li se předem, musí býti zboží odesláno do 4 všedních dnů po dni, kdy se prodávající o zaplacení dozvěděl nebo dozvěděti musel.

7.

Cenové výhody.

Je zakázáno slibovati, poskytovati, žádati nebo přijímati při prodeji a dodávkách mlýnských výrobků cenové výhody odporující tržnímu řádu nebo jiné výhody jakéhokoliv druhu.

8.

Účet.

(1) Na každou dodávku s výjimkou prodeje v drobném spotřebitelům musí býti vydán účet s označením dne a způsobu dodávky. Účet může býti nahrazen dodacím lístkem. V tom případě musí dodací lístek obsahovati údaje uvedené v odstavci 3 .

(2) Pokud účet za zboží dodávané prodávajícím má náležitosti dodacího lístku předepsaného v § 71 , nahrazuje tento účet dodací lístek.

(3) Děje-li se prodej a dodávka téhož dne nebo ve dvou všedních dnech následujících po sjednání prodeje v menších množstvích, nahrazuje účet závěrečný list předepsaný v § 68, odst. 5 , obsahuje-li alespoň tyto údaje:

a) jméno a bydliště kupujícího a prodávajícího,

b) den uzávěrky a dodávky,

c) druh a množství prodaných a dodaných mlýnských výrobků,

d) prodejní cenu za 100 kg a úhrnnou částku,

e) způsob dodávky.

9.

Ceny pro spotřebitele.

(1) Prodejní ceny pro spotřebitele činí za 1 kg:

a) pšeničné krupice (typ 550) Kčs 7.20, b) pšeničné mouky hrubé (typ 550) Kčs 7.—, pšeničné mouky polohrubé Kčs 6.50, c) pšeničné mouky hladké (typ 1050) Kčs 5.80, d) žitné mouky (typ 1150) Kčs 5.10, e) krup č. 10 Kčs 6.—, f) krup č. 7 a krupek Kčs 6.20, g) ovesných vloček (volně sypaných) Kčs 8.40, h) jahel k jídlu Kčs 7.50, i) pohankové krupice Kčs 7.50, j) loupaného hrachu (zrna celá i zlomky) Kčs 11.60.

(2) Ceny pro spotřebitele se rozumějí brutto za netto s papírovým sáčkem a s daní z obratu.

(3) Ceny pro spotřebitele jsou ceny nejvyšší.

Příloha č. 6a).

(K třetí části, § 74. )

Přehled prodejních cen jedlých mlýnských výrobků.

(Tučněji tištěné ceny jsou pevné, ostatní ceny jsou nejvyšší.)

Při dodávce (odběru) najednou v celku Běžné číslo Druh mlýnských výrobků nejméně 100 q pod 100 q až alespoň 50 q pod 50 q až alespoň 10 q pod 10 q až alespoň 1 q pod 1 q Celkové distribuční rozpětí Nejvyšší cena pro spotřebitele za 1 kg 1. pšeničná krupice (typ 550) A* Kčs 600.— 625.— 625.— 625.— 625.— 120.— 7.20 B* Kčs 600.— 615.— 620.— 620.— 620.— 2. pšeničná mouka hrubá (typ 550) A Kčs 590.— 615.— 615.— 615.— 615.— 110.— 7.— B Kčs 590.— 605.— 610.— 610.— 610.— 2 a) pšeničná mouka polohrubá A Kčs 550.— 575.— 575.— 575.— 575.— 100.— 6.50 B Kčs 550.— 565.— 570.— 570.— 570.— 3. pšeničná mouka hladká (typ 1050) A Kčs 480.— 505.— 505.— 505.— 505.— 100.— 5.80 B Kčs 480.— 495.— 500.— 500.— 500.— 4. žitná mouka (typ 1150) A Kčs 393.— 413.— 413.— 413.— 413.— 117.— 5.10 B Kčs 393.— 413.— 413.— 413.— 413.— 5. kroupy č. 10 A Kčs 480.— 480.— 490.— 520.— 530.— 120.— 6.— B Kčs 480.— 480.— 490.— 500.— 500.— 6. kroupy č. 7 a krupky A Kčs 500.— 500.— 510.— 540.— 550.— 120.— 6.20 B Kčs 500.— 500.— 510.— 520.— 520.— 7. ovesné vločky (volně sypané) A Kčs 680.— 680.— 690.— 720.— 740.— 160.— 8.40 B Kčs 680.— 680.— 690.— 700.— 700.— 8. jáhly k jídlu A Kčs 610.— 610.— 620.— 650.— 670.— 140.— 7.50 B Kčs 610.— 610.— 620.— 630.— 630.— 9. pohanková krupice A Kčs 610.— 610.— 620.— 650.— 670.— 140.— 7.50 B Kčs 610.— 610.— 620.— 630.— 630.— 10. loupaný hrách (zrna celá i zlomky) A Kčs 980.— 980.— 990.— 1020.— 1040.— 180.— 11.60 B Kčs 980.— 980.— 990.— 1000.— 1000.—

Příloha č. 7.

(K třetí části, § 54, odst. 1. )

Jakostní ustanovení pro jedlé mlýnské výrobky.

1.

Definice pšeničné krupice a pšeničné mouky hrubé.

(1) Za typy pro výrobu pšeničných krupic a pšeničné mouky hrubé se pokládají tyto výrobky:

1. pšeničná krupice polévková, jestliže

a) plně propadá mlýnským hedvábím na krupici č. 24,

b) zbytek (přepad) na mlýnském hedvábí na krupici č. 40 činí více než 50% celkového množství a

c) mlýnským hedvábím na mouku č. 7 +++ propadne nejvýše 10% celkového množství;

2. pšeničná krupice dětská, jestliže

a) plně propadá mlýnským hedvábím na krupici č. 40,

b) zbytek (přepad) na mlýnském hedvábí na krupici č. 54 činí více než 50% celkového množství a

c) mlýnským hedvábím na mouku č. 7 +++ propadne nejvýše 10% celkového množství;

3. pšeničná mouka hrubá, jestliže

a) plně propadá mlýnským hedvábím na krupici č. 40,

b) zbytek (přepad) na mlýnském hedvábí na krupici č. 54 je menší než 25% celkového množství,

c) mlýnským hedvábím na mouku č. 10 +++ propadne nejvýše 10% celkového množství.

(2) Prosívání se má díti jednoduchými pravoúhlými ručními síty, jejichž dřevěný rám má rozměry 22 cm délky, 15 cm šířky a 5 cm výšky a který je potažen mlýnským hedvábím na krupici nebo na mouku potřebným ke zkoušce. K zachycení přepadu při prosívání se použije podložky připevněné pod sítem.

(3) Při prosívání se uchopí síto zároveň s podložkou jednou rukou a po dobu 1 ½ minuty za stálého oklepávání o dlaň druhé ruky se jednak sítem vodorovně krouží, jednak natřásá, a to stále stejnoměrně několika zkouškami za sebou provedenými. Prosívání se provede s 50 g výrobku určeného k prozkoumání. Ke zjištění výsledku je vždy třeba zvážiti zbytek, který zůstal na zkušebním sítu.

(4) Zkouška má v každém případě začíti na sítu, které jest opatřeno nejjemnějším hedvábím, určeným pro příslušnou hrubost (zrnění). Jestliže toto prosívání souhlasí s předpisem, budiž zkoušen získaný zbytek sítem určeným pro největší hrubost (zrnění) a potom středním sítem.

(5) Údaje stanovené v definici buďtež pokládány za nejvyšší a nejnižší číselné hodnoty. Odchylky vyskytující se při každém jednotlivém prosívání jsou však jako možná chyba ještě přípustné do 1 g (= 2%).

2.

Definice žitné mouky typ 1150.

(1) Za žitnou mouku typu 1150 jest pokládati výrobek, který pokud možno plně propadá mlýnským hedvábím na krupici č. 46 a jehož propadne mlýnským hedvábím na mouku č. 5 +++ nejméně 60 %, nejvýše však 80 % celkového množství.

(2) Prosívání se má díti jednoduchými pravoúhlými ručními síty, jejichž dřevěný rám má rozměry 22 cm délky, 15 cm šířky a 5 cm výšky a jež jsou potažena mlýnským hedvábím na krupici a mouku potřebným ke zkoušce. K zachycení přepadu při prosívání se použije podložky připevněné pod sítem.

(3) Při prosívání se uchopí síto zároveň s podložkou jednou rukou a po dobu 1 ½ minuty za stálého oklepávání o dlaň druhé ruky se jednak sítem vodorovně krouží, jednak natřásá, a to stále stejnoměrně několika zkouškami za sebou provedenými. Prosívání se provede s 50 g výrobku určeného k prozkoumání. Ke zjištění výsledku je vždy třeba zvážiti zbytek, který zůstal na zkušebním sítu.

(4) Zkouška má v každém případě začíti na sítu opatřeném mlýnském hedvábím na mouku č. 5 +++. Jestliže toto prosívání souhlasí s předpisem, budiž zkoušen získaný zbytek sítem opatřeným mlýnským hedvábím na krupici č. 46.

(5) Údaje stanovené v definici buďtež pokládány za nejvyšší a nejnižší číselné hodnoty. Odchylky vyskytující se při každém jednotlivém prosívání jsou však jako možná chyba ještě přípustné do 1 g (= 2%), případně se nepokládá za závadu zbytek na zkušebním sítě opatřeném mlýnským hedvábím na krupici č. 46 až do 5 %.

3.

Jakostní podmínky pro zpracování ječmene na kroupy a krupky.

Ječmen určený k výrobě krup a krupek musí býti zdravý, suchý a prostý pachu.

Na kroupy a krupky se ječmen o hektolitrové váze 68 kg zpracuje tak, aby úhrnný měsíční podíl vedlejších výrobků (t. j. ječných otrub, které musí obsahovati všechny vedlejší výrobky vznikající při výrobě krup a krupek) činil nejméně 34%, nejvýše 38% podle váhy včetně promelku na váhu zpracovaného ječmene. Při zpracování ječmene o vyšší hektolitrové váze než 68 kg může býti výtěžek krup a krupek zvýšen o 2% za každý 1 kg, resp. může býti o 2% podíl vedlejších výrobků snížen.

4.

Vymezení pojmu krup a krupek.

(1) Kroupy jsou výrobky z ječných obilek zbavených všech znečištěnin, velmi pečlivě oloupaných a obroušených na tvar co možná zaoblený.

(2) Krupky (trhané krupky, lámanka) jsou rozřezané kroupy.

(3) Kroupy a krupky smějí obsahovati nejvýše 2% znečištěnin (příměsí) podle váhy, z čehož smí býti nejvýše 0.1% volných pluch a slupek, dále musí býti stejnoměrně dobře oloupané (nejvyšší přípustné množství nedostatečně oloupaných ječných obilek smí činiti 0.2% podle váhy) a prakticky mouky prosté, zdravé, nezávadného pachu a chuti a nesmí býti ani mastkované ani sířené nebo jinak upravené (krášlené a pod.).

5.

Velikost a číslování krup.

(1) Kroupy č. 10 nesmějí při prosévací zkoušce podle čís. 8 propadnouti síty z děrovaného plechu o průměru otvoru 3.50 mm.

(2) Kroupy č. 7 musí při prosévací zkoušce podle čís. 8 propadnouti beze zbytku síty z děrovaného plechu o průměru otvoru 3.50 mm; nesmějí naproti tomu propadnouti síty z děrovaného plechu o průměru otvoru 3.25 mm.

6.

Velikost krupek.

U krupek nesmí býti při prosévací zkoušce podle čís. 8 žádný přepad (zbytek) na sítě z děrovaného plechu o průměru otvoru 3.25 mm a obsah propadu na sítě z děrovaného plechu o průměru otvoru 2 mm smí činiti nejvýše 10% podle váhy.

7.

Znečištěniny.

Znečištěniny se stanoví jako aritmetický průměr z výsledku tří zkoušek; ke každé zkoušce se naváží 50 g krup nebo krupek. Výsledek se vyjádří v procentech váhových.

K znečištěninám (příměsím) se počítají:

a) cizí obilky,

b) plevely, luštěniny a pod.,

c) vlastní (ječné) i cizí pluchy a volné slupky, klasová vřeténka, úlomky stébel a pod.,

d) hrudky hlíny, kaménky, kovové částice a pod.

Neoloupaná (případně jen obroušená) celá zrna ječmene se k znečištěninám nepočítají a zjišťují se zvlášť. Za „nedostatečně oloupané“ ječné obilky se pokládají obilky oloupané méně než z poloviny.

8.

Prosévací zkouška.

K zjištění, zda zrnitost krup nebo krupek odpovídá předpisům, se použije prosévací zkoušky, jak je uvedeno dále pod písm. a) až c) .

a) Prosévá se jednoduchými pravoúhlými síty z děrovaného plechu, jejichž dřevěný rám jest dlouhý 22 cm, 15 cm široký a 5 cm vysoký. Na tento rám jest připevněn děrovaný plech, nejlépe ocelový (na obou stranách hlazený), tloušťky 1 mm, se stejnoměrnými kruhovými otvory velikosti předepsané pro kroupy nebo krupky. K zachycení propadu při prosévání se použije podložky připevněné pod plechem.

b) Při prosévání se uchopí plechové síto zároveň s podložkou jednou rukou a po dobu 1 ½ minuty se jím za stálého oklepávání o dlaň druhé ruky jednak vodorovně krouží, jednak natřásá, a to stále stejnoměrně několika zkouškami za sebou provedenými. Prosévání se provede dvakrát s 50 g výrobku určeného k prozkoumání. K zjištění výsledku jest vždy třeba zvážiti jak zbytek (přepad), který zůstal na zkušebním sítě, tak i propad; z hodnoty takto zjištěné se potom vypočte aritmetický průměr a vyjádří se v procentech podle váhy.

c) Hodnoty v definici stanovené jest pokládati za nejvyšší a nejnižší číselné hodnoty. Při každém jednotlivém stanovení (prosévání) jsou přípustné odchylky do 2 g (4%) jako možná chyba.

9.

Ovesné vločky.

Při zachování výrobního postupu obvyklého v tomto průmyslovém odvětví, t. j. mimo jiné co nejpečlivějšího čištění, loupání, paření a sušení, musí býti ovesné vločky vyráběny a dodávány v bezvadné jakosti. Ovesné vločky musí býti prosty pluch až na nejnižší přípustné množství, jehož se při této výrobě technicky nelze vyvarovati. Nejvyšší přípustný obsah pluch smí činiti u ovesných vloček k lidské výživě 0.1 %.

10.

Jáhly.

(1) Proso, určené k výrobě jahel k lidské výživě, musí býti suché, zdravé, čisté, náležitě vyzrálé a bez snětivých zrn.

(2) Jáhly určené k lidské výživě nesmějí míti po uvaření cizí (zejména stuchlý) pach ani cizí (půdní, skladištní, zatuchlou, hořkou, palčivou a pod.) chuť. Množství znečištěnin nemá u dobrého zboží přesahovati 0.6% podle váhy a nesmí v žádném případě činiti více než 1.5% podle váhy.

Příloha č. 8.

(K páté části, § 152, odst. 1. )

Ceny čekanky a řepy.

1.

Zelená čekanka.

(1) Pevná výkupní cena zelené čekanky při prodeji pěstitelem jest Kčs 120.— za 100 kg čisté váhy, i s daní z obratu, včetně pěstitelské prémie (vyhláška nejvyššího úřadu cenového ze dne 4. června 1946, č. 1411 Ú. l. I , ve znění vyhlášky nejvyššího úřadu cenového ze dne 12. dubna 1947, č. 376 Ú. l. I ).

(2) Kromě výkupní ceny podle odstavce 1 zaplatí sušárna pěstiteli ještě za dovoz čekanky k váze sušárny nebo ke skládce sušárny nebo k nakládací stanici pěstitele částku Kčs 0.60 za každých 100 kg a 1 kilometr. Pro výpočet kilometrů se vzdálenost měří od středu obce pěstitele. Přesahuje-li započatý kilometr 500 m, počítá se za celý kilometr.

(3) Pěstiteli v místě sušárny nahrazuje sušárna dovoz částkou Kčs 0.60 za 100 kg čisté váhy.

(4) Náklady dopravného zelené čekanky po železnici nese sušárna. Náklady spojené s naložením do vagonu nese sušárna v místech, kde má vlastní váhu nebo skládku. V jiných místech tyto náklady hradí pěstitel. Za tuto činnost náleží pěstiteli náhrada 0.20 Kčs za 100 kg čekanky.

2.

Sušená čekanka.

Prodejní cena sušené čekanky činí Kčs 610.— za 100 kg. Tato cena je pevná a rozumí se s daní z obratu, franko vagon nakládací stanice sušárny.

3.

Sušená řepa cukrovka.

Prodejní cena sušené řepy cukrovky činí Kčs 426.— za 100 kg. Tato cena je pevná a rozumí se s daní z obratu, franko vagon nakládací stanice sušárny.

4.

Drť.

Cena za čekankovou drť a za drť řepy cukrovky činí ⅔ ceny sušené čekanky, po případě sušené řepy cukrovky.

Příloha č. 9.

(K páté části, § 152, odst. 2. )

Ceny kávovin.

1.

Základní ceny.

(1) Základní ceny kávovin činí za 100 kg:

při balení do balíčků o čisté váze 500 g 250 g 200 g Kčs Kčs Kčs a) kávovinová směs 1.280.— 1.300.— —.— b) obilná káva 1.185.— 1.185.— —.— c) lisovaná kávová přísada 1.540.— 1.540.— —.— d) zrnitá kávová přísada 1.500.— 1.500.— —.— e) zrnitá cikorka —.— 1.810.— —.— f) lisovaná cikorka —.— 1.850.— —.— g) lisovaná cikorka v kartonovém obalu —.— —.— 1.930.— h) cikorka s přísadou fíků s nejmenším obsahem fíků 10% 1.960.— 1.960.— —.— i) fíkovka —.— 3.180.— —.— j) kávovinová směs s nejmenším obsahem 10% fíků neb jiných ovocných plodů (plodová káva) a nejmenším obsahem 25% čekanky v kartonovém obalu 1.700.— —.— —.—

(2) Ceny stanovené v odstavci 1 platí, dodává-li se najednou v celku ( čís. 3 ) nejvýše 100 kg kávovin bez ohledu na to, z jakých druhů kávovin byla zásilka sestavena.

(3) Ceny stanovené v odstavci 1 se rozumějí za čistou váhu zboží i s daní z obratu, s obalem, franko přijímací stanice, při dodávce povozem (autem a pod.) franko sklad kupujícího. Ceny stanovené v odstavci 1 jsou ceny nejvyšší.

2.

Slevy při odběru větších množství.

(1) Dodává-li se najednou v celku ( čís. 3 ) větší množství kávovin než 100 kg bez ohledu na to, z jakých druhů kávovin byla zásilka sestavena, jest poskytnouti se stanovených cen slevy, které činí u 100 kg při dodávce

obilné kávy kávovinové směsi, kávové přísady lisované nebo nelisované, cikorky lisované a zrnité, cikorky s přísadou fíků a plodové kávy fíkovky Kčs Kčs Kčs a) více než 1 q až do 4.99 q 10.— 10.— 20.— b) od 5 q až do 9.99 q 30.— 35.— 60.— c) od 10 q až do 24.99 q 60.— 70.— 120.— d) od 25 q až do 49.99 q 70.— 85.— 140.— e) od 50 q až do 99.99 q 90.— 110.— 180.— f) od 100 q 100.— 120.— 200.—

(2) Ustanovení v čís 1, odst. 3 platí obdobně.

3.

Dodávka v celku

(1) Dodávkou v celku se rozumí dodávka

a) při které zboží objednané najednou je v jednom kalendářním dnu odebráno kupujícím v jednom místě převzetí nebo dodáno do jednoho místa převzetí,

b) při které je zboží objednané najednou dodáno povozem nebo autem v jednom kalendářním dnu; jestliže je dodávka prováděna těmito dopravními prostředky bez viny smluvních stran ve více dnech, jest ji pokládati přesto za dodávku v celku.

(2) Jestliže prodávající dodal bez viny kupujícího najednou méně než množství, které měl dodati podle uzávěrky mezi ním a kupujícím a podle disposice kupujícího, nesmí býti poskytnuta menší sleva než je stanovena pro množství, které mělo býti dodáno.

4.

Ceny pro spotřebitele.

(1) Prodejní ceny pro spotřebitele činí za balíček o čisté váze:

500 g 250 g 200 g Kčs Kčs Kčs a) kávovinová směs 7.30 3.70 — b) obilná káva 6.80 3.40 — c) lisovaná kávová přísada 8.80 4.40 — d) zrnitá kávová přísada 8.60 4.30 — e) zrnitá cikorka — 5.20 — f) lisovaná cikorka — 5.30 — g) lisovaná cikorka v kartonovém obalu — — 4.40 h) cikorka s přísadou fíků s nejmenším obsahem fíků 10% 11.20 5.60 — i) fíkovka — 9,— — j) kávovinová směs s nejmenším obsahem 10% fíků neb jiných ovocných plodů (plodová káva) a nejmenším obsahem 25% čekanky v kartonovém obalu 9.50 — —

(2) Prodejní ceny pro spotřebitele jsou ceny nejvyšší a rozumějí se i s daní z obratu.

Příloha č. 10.

(K šesté části, § 163. odst. 3. )

Směrnice pro stanovení prodejních podmínek a cen krmivových směsí.

1.

(1) Prodejní cena krmivových směsí se počítá na základě těchto položek:

a) pořizovací cena surovin,

b) výrobní rozpětí,

c) u krmivových směsí dodávaných franko vagon stanice příjemce skutečné dopravní náklady.

Pořizovací cena surovin se skládá:

a) z nákupní ceny jednotlivých krmiv, z nichž je krmivová směs vyrobena. Nákupní cenou se rozumí:

aa) u zboží (surovin) domácího původu cena účtovaná dodavatelem, která byla stanovena nebo schválena nejvyšším úřadem cenovým,

bb) u dovezeného zboží (surovin) účtovaná prodejní cena, která musí býti schválena nejvyšším úřadem cenovým nebo úřadem jím pověřeným, pokud nebylo ustanoveno, že pro dovezené zboží má platiti táž cena jako pro zboží domácí;

b) ze cla, z daně z obratu, z poplatku za úřední vážení a jiných prokazatelných skutečných a nutných výloh, pokud tyto položky nejsou již obsaženy v nákupní ceně podle písm. a) ;

c) z povinně zaplaceného dovozného při dodávkách drahou, při dodávkách povozem (autem a pod.) z povinně zaplaceného dovozného, nejvýše však do výše dovozného stanoveného železničním nákladním tarifem pro celovagonové zásilky 10 tunové.

(3) Výrobní rozpětí nesmí přesáhnouti za 100 kg:

a) u melasové pokrutinové směsi Kčs 40.— i s daní z obratu, b) u ostatních melasových směsí při obsahu nejvýše 30% obilovin ve směsi Kčs 42.— i s daní z obratu, při obsahu nad 30% obilovin ve směsi Kčs 45.— i s daní z obratu, c) u bílkovitých směsí a krmivových směsí pro drůbež Kčs 62.— bez daně z obratu, d) u minerálních dietetických krmných směsí Kčs 62.— bez daně z obratu, e) u ostatních krmivových směsí vždy sazbu stanovenou nejvyšším úřadem cenovým.

Ve výrobním rozpětí je zahrnuta zejména náhrada za veškeré výkony a výlohy spojené s převzetím suroviny, s dopravou z přijímací stanice do výrobny, s vyložením a uskladněním suroviny, s jejím skladováním a opatrováním za celou dobu od převzetí až do zpracování, s opotřebováním obalů, s opracováním a zpracováním jednotlivých součástí (šrotování, mletí, míchání, loupání, klasňování, prosívání, pražení, pečení, lisováni atd.), případně vzniklý výtrat při opracování a zpracování a při výrobě, výlohy za míchání, plombování (návěsky v to), vážení a uzavírání obalů, výlohy za skladování hotové krmivové směsi včetně úroků a manka, dále výkony a výlohy spojené s prodejem a dodávkou, zprostředkováním prodeje, s vyklizením z výrobny, s odvozem zboží z výrobny ke dráze, s naložením do vagonu nebo na povoz.

2.

Výsledná cena vypočtená podle čís. 1 je prodejní cenou krmivové směsi za 100 kg čisté váhy bez pytlů. Jestliže však byla stanovena pro krmivovou směs jednotná cena, platí cena vypočtená podle čís. 1 jako základ pro zúčtování cenového rozdílu prostřednictvím Svazu.

3.

Použije-li se při výrobě krmivových směsí surovin různých pořizovacích cen, je dovoleno utvořiti průměrnou cenu. Tato průměrná cena musí býti zjištěna se zřetelem na množství, tedy váženým průměrem. Výpočet průměrné ceny musí býti připojen jako příloha k příslušné položce vyúčtování prodejní ceny ( čís. 4 ).

4.

(1) Výrobci melasových směsí a bílkovitých směsí jsou povinni poříditi vyúčtování prodejní ceny podle ustanovení v čís. 1 až 3 ve trojím vyhotovení a zaslati je Svazu vždy do 15. dne každého měsíce za měsíc předchozí.

(2) Výrobci ostatních krmivových směsí jsou povinni poříditi kalkulaci prodejní ceny podle ustanovení v čís. 1 až 3 ve trojím vyhotovení za účelem schválení nebo stanovení prodejní ceny a zaslati je Svazu.

(3) Veškeré údaje ve vyúčtování a kalkulacích prodejní ceny musí býti uvedeny přesně a pravdivě a musí býti doloženy nákupními účty a jinými doklady, které je výrobce povinen uschovávati. Není dovoleno předkládati vyúčtování odhadnuté nebo nedostatečně doložené.

Výrobce ručí jak za správnost vypočtené prodejní ceny tak i za složení směsi vyráběné podle schválení Svazu.

5.

Prodejní cena krmivových směsí platí při dodávce (odběru) 100 q bez pytlů a rozumí se u melasových směsí a bílkovitých směsí franko vagon stanice příjemce, při dodávkách povozem (autem a pod.) franko sklad příjemce, u ostatních krmivových směsí franko vagon nakládací stanice výrobny, při dodávkách povozem (autem a pod.) z výrobny, pokud nejvyšší úřad cenový neurčí jiné podmínky při stanovení ceny.

Příloha č. 11.

(K šesté části, § 185, odst. 1. )

Základní ceny některých krmiv

A.

Vedlejší mlýnské výrobky.

1.

(1) Základní mlýnské ceny vedlejších mlýnských výrobků činí za 100 kg i s daní z obratu nejvýše:

a) pšeničné otruby Kčs 127.—, b) pšeničná mouka krmná Kčs 240.—, žitná mouka krmná (typ 4800) Kčs 240.—, c) žitné otruby Kčs 122.—, d) ječné otruby Kčs 152.—, e) ovesné otruby Kčs 142.—, f) ovesné slupky Kčs 40.—, g) kukuřičné otruby Kčs 127.—, h) krmné jáhly Kčs 340.—, ch) zadní proso Kčs 200.—, i) prosné omelky Kčs 70.—, j) pohanková krmná mouka Kčs 105.—, k) pohankové otruby Kčs 70.—, l) šrotovaný hrachový odpad Kčs 250.—, m) sojové otruby Kčs 160.—, n) sojové slupky Kčs 50.—.

(2) Ceny stanovené v odstavci 1 se rozumějí při dodávce (odběru) nejméně 100 q, netto bez pytle, a to u pšeničných otrub, žitné mouky krmné (typ 4800), žitných, ječných, ovesných, kukuřičných a sojových otrub franko vagon stanice příjemce, při dodávce povozem (autem a pod.) franko sklad kupujícího, u ostatních vedlejších mlýnských výrobků ze mlýna včetně výloh naložení ve mlýně.

(3) Při dodávce v lepených papírových pytlích smí mlýn účtovati za dodané papírové pytle nejvýše jejich nákupní cenu v továrně stanovenou nejvyšším úřadem cenovým.

2.

(1) Pro klíčky, které nejsou určeny ke krmným účelům, platí tyto směrné ceny:

pšeničné, žitné a kukuřičné klíčky s nejvyšší vlhkostí 15%

s obsahem otrub nejvýše 10% Kčs 550.—, s obsahem otrub nejvýše 25% Kčs 500.—.

(2) Prodejní ceny stanovené v odstavci 1 se rozumějí za 100 kg čisté váhy, i s daní z obratu, bez pytle, ze mlýna včetně výloh naložení ve mlýně.

(3) Klíčky, které jsou určeny k získání oleje, se smějí prodávati a dodávati jen bezprostředně mezi mlýnem a olejnou zpracující klíčky; zapojení rozdělovače nebo zprostředkovatele není přípustné.

3.

(1) Nejvyšší prodejní cena pro smetenou a vyklepanou mouku činí Kčs 120.—.

(2) Prodejní cena stanovená v odstavci 1 se rozumí za 100 kg čisté váhy, i s daní z obratu, bez pytle, z domu prodávajícího.

4.

(1) Nejvyšší prodejní cena pro mouku, která se podle nálezu Zdravotního ústavu nehodí k lidskému požívání a dodává se k technickým a krmným účelům, činí:

a) u typů s předepsaným obsahem popela do 2,000 Kčs 280.—, b) u typů s předepsaným obsahem popela přes 2,000 Kčs 240.—.

(2) Prodejní ceny stanovené v odstavci 1 se rozumějí za 100 kg čisté váhy, i s daní z obratu, bez pytle, z domu prodávajícího.

B.

Pokrutiny a extrahované šroty.

1.

(1) Základní prodejní ceny pokrutin a extrahovaných šrotů vyrobených v tuzemsku nebo dovážených z celní ciziny činí za 100 kg:

Kčs 1. babasové pokrutiny a extrahovaný šrot s obsahem nejméně 25% hrubého proteinu a tuku 190.—, 2. bavlníkové pokrutiny a extrahovaný šrot z loupaných semen, s obsahem nejméně 46% hrubého proteinu a tuku 230.—, 3. bavlníkové pokrutiny a extrahovaný šrot z neloupaných semen, s obsahem nejméně 29% hrubého proteinu a tuku 150.—, 4. hořčičné pokrutiny a extrahovaný šrot, s obsahem nejméně 35% hrubého proteinu a tuku 130.—, 5. kokosové (koprové) pokrutiny a extrahovaný šrot, s obsahem nejméně 21% hrubého proteinu a tuku 190.—, 6. konopné pokrutiny a extrahovaný šrot, s obsahem nejméně 34% hrubého proteinu a tuku 150.—, 7. lněné pokrutiny a extrahovaný šrot, s obsahem nejméně 37% hrubého proteinu a tuku 230.—, 8 lnicové pokrutiny a extrahovaný šrot, s obsahem nejméně 36% hrubého proteinu a tuku 190.—, 9. makové pokrutiny a extrahovaný šrot, s obsahem nejméně 36% hrubého proteinu a tuku 190.—, 10. mandlové pokrutiny a extrahovaný šrot, s obsahem nejméně 40% hrubého proteinu a tuku 190.—, 11. palmojádrové pokrutiny a extrahovaný šrot, s obsahem nejméně 25% hrubého proteinu a tuku 190.—, 12. podzemnicové (arachidové) pokrutiny a extrahovaný šrot, s obsahem nejméně 54% hrubého proteinu a tuku 260.—, 13. řepkové a řepicové pokrutiny a extrahovaný šrot, s obsahem nejméně 34% hrubého proteinu a tuku a nejvýše 0.4% hořčičné silice 190.—, 14. sezamové pokrutiny a extrahovaný šrot, s obsahem nejméně 45% hrubého proteinu a tuku 230.—, 15. slunečnicové pokrutiny a extrahovaný šrot z loupaných jader, s obsahem nejméně 38% hrubého proteinu a tuku 230.—, 16. slunečnicové pokrutiny a extrahovaný šrot z neloupených jader, s obsahem nejméně 22% hrubého proteinu a tuku 150.—, 17. sojové pokrutiny a extrahovaný šrot, s obsahem nejméně 41% hrubého proteinu a tuku 230.—, 18. tukumové pokrutiny a extrahovaný šrot, s obsahem nejméně 16% hrubého proteinu a tuku 150.—, 19. tykvové pokrutiny a extrahovaný šrot z loupaných semen, s obsahem nejméně 50% hrubého proteinu a tuku. 230.—, 20. tykvové pokrutiny a extrahovaný šrot z neloupaných semen, s obsahem nejméně 34% hrubého proteinu a tuku 190.—.

(2) Prodejní ceny stanovené v odstavci 1 se rozumějí za zboží o jakosti tam popsané, jinak podle zvyklostí Pražské plodinové bursy, i s daní z obratu, franko stanice rozdělovače, po případě při dalším zpracování franko stanice příjemce, bez pytlů, za 100 kg čisté váhy.

(3) Ceny mletých pokrutin se zvyšují o přirážku Kčs 8.— za 100 kg.

(4) Při dodávce v lepených papírových pytlích smí prodávající účtovati za dodané lepené papírové pytle nejvýše jejich nákupní cenu v továrně, stanovenou nejvyšším úřadem cenovým.

2.

(1) V prodejních cenách stanovených v čís. 1 je zahrnuta paušální náhrada dopravních výloh v částce Kčs 30.— u 100 kg. Výrobci pokrutin a extrahovaných šrotů odvedou tuto částku z každých dodaných 100 kg pokrutin a extrahovaných šrotů Svazu. Svaz nahradí výrobcům dopravní výlohy u dodávek pokrutin a extrahovaných šrotů provedených se souhlasem nebo na příkaz Svazu, a to při dodávkách provedených drahou nebo člunem skutečně zaplacené dovozné, při dodávkách provedených povozem (autem a pod.) částku rovnající se drážnímu dovoznému pro 10tunové zásilky, vypočtenému podle vzdáleností mezi výrobnou a skladem kupujícího, nejvýše však podle vzdálenosti mezi nakládací stanicí výrobny a nakládací stanicí skladu kupujícího.

3.

(1) Prodejní ceny stanovené v čís. 1 platí též pro pokrutiny a extrahované šroty vydávané pěstitelům olejnin na jejich nárok na zpětnou dodávku pokrutin a extrahovaných šrotů.

(2) Použije-li pěstitel olejnin při zpětné dodávce pokrutin a extrahovaných šrotů rozdělovače při odběru pokrutin nebo extrahovaných šrotů z výrobny, smí rozdělovač požadovati za takovou službu nejvýše obchodní rozpětí stanovené v příloze č. 12 .

C.

Krmiva získaná při výrobě sladu a piva.

1.

(1) Základní prodejní ceny krmiv získaných při výrobě sladu a piva činí nejvýše:

a) sladový květ Kčs 137.50, b) odpadky sladového květu Kčs 75.—, c) zadní a zlomkový ječmen Kčs 193.—, d) mokré mláto Kčs 25.—, e) sušené mláto Kčs 150.—, f) mokré splavky Kčs 50.—, g) sušené splavky Kčs 90.—, h) plevy Kčs 18.—, ch) lisované pivovarské kvasnice s obsahem sušiny 25% Kčs 60.—, i) sušené kvasnice Kčs 550.—.

(2) Ceny stanovené v odstavci 1 se rozumějí za 100 kg čisté váhy, bez obalu, i s daní z obratu, a to při zásilce nebo odběru najednou nejméně 30 q podle volby kupujícího buď franko vagon nakládací stanice výrobny nebo z výrobny, při menší zásilce nebo při menším odběru než 30 q najednou z výrobny.

(3) a) Cena zadního a zlomkového ječmene uvedená v odstavci 1 , písm. c) se rozumí za zboží zdravé, suché, nikoliv pod 59 kg jakostní váhy, ne s větším množstvím znečištěnin než 6% podle váhy a ne s větším množstvím porostlých zrn než 2½% podle počtu.

b) U zboží o jakostní váze pod 59 kg a při znečištění nad přípustné množství se sníží cena podle ustanovení zvyklostí té plodinové bursy, v jejímž obvodě má býti zboží dodáno. Nedocílí-li se mezi stranami dohody o výši srážky, rozhodne o ní znalecká komise plodinové bursy, v jejímž obvodě byl zadní nebo zlomkový ječmen dodán. V tomto případě je nutno postupovati podle všeobecných bursovních ustanovení o vzorkování při jakostních námitkách. Rozhodnutí znalecké komise je konečné a pro obě strany závazné.

(4) Pokud se zboží dodává v pytlích, je povinen pytle opatřiti kupující, na jehož vrub jde též dovozné za pytle, jež zaslal prodávajícímu. Pokud dodává prodávající zboží ve svých pytlích, je kupující povinen pytle neprodleně prodávajícímu vyplaceně vrátiti, nejpozději však do 30 dnů po převzetí zboží.

2.

K prodejním cenám stanoveným v čís. 1 nesmějí výrobci účtovat obchodní rozpětí stanovená v příloze č. 12 , a to ani tehdy, dodávají-li zboží přímo spotřebiteli.

D.

Krmiva získaná při výrobě cukru.

1.

(1) Základní prodejní ceny krmiv získaných při výrobě cukru činí nejvýše:

a) vyloužené řízky sušené Kčs 115.—, b) melasované řízky sušené Kčs 92.—, c) melasované řízky sušené, lisované v drátě Kčs 105.—.

(2) Ceny stanovené v odstavci 1 se rozumějí za 100 kg čisté váhy, bez pytlů, i s daní z obratu a platí pro zboží jakosti podle zvyklostí tuzemské plodinové bursy, v jejímž obvodě bylo zboží dodáno, pokud se strany nepodrobily zvyklostem jiné plodinové bursy, a to při zásilkách nejméně 50 q franko vagon nakládací stanice výrobny, při prodeji v množství pod 50 q z výrobny.

2.

(1) Základní prodejní cena melasy ke krmení činí pro prvého odběratele Kčs 80.— za 100 kg čisté váhy.

(2) Cena stanovená v odstavci 1 je pevná a platí pro zboží v jakosti podle zvyklostí Pražské plodinové bursy, franko vagon nakládací stanice cukrovaru, s daní z obratu a s plněním do sudů nebo kesonů; opatření těchto nádob v upotřebitelném stavu náleží kupujícímu.

E.

Krmiva získaná při výrobě škrobu.

Základní prodejní cena kukuřičných sušených výpalků vyrobených na Slovensku činí nejvýše Kčs 250.— za 100 kg čisté váhy, bez pytlů, i s daní z obratu, franko vagon nakládací stanice výrobce.

F.

Koňské kaštany a krmné žaludy.

Nejvyšší ceny za 100 kg čisté váhy bez obalů činí při prodeji:

koňské kaštany krmné žaludy Kčs Kčs a) sběračem vykupovači nebo spotřebiteli v místě sběru 60.— 120.— b) vykupovačem velkoobchodníkovi nebo spotřebiteli franko vagon nejbližší stanice vykupovače 75.— 135.— c) velkoobchodníkem spotřebiteli franko vagon nakládací stanice 90.— 150.—

G.

Krmná řepa a krmná mrkev.

1.

(1) Nejvyšší výkupní ceny u pěstitele za 100 kg jsou tyto:

krmná řepa Kčs 45.—, krmná mrkev bílá Kčs 65.—, krmná mrkev žlutá Kčs 70.—.

(2) Výkupní ceny se rozumějí za zdravé a nenahnilé zboží, ne s větším množstvím hlíny než 3%, franko vagon nejbližší nakládací stanice výrobcova.

2.

(1) Při prodeji zboží uvedeného v čís. 1 smí se k pořizovací ceně, t. j. k výkupní ceně zvýšené o skutečné výlohy dopravní, které nesmí přesahovati železniční dopravní sazby, ještě účtovati toto obchodní rozpětí:

a) rozdělovač, který zboží vykoupil:

aa) prodává-li jinému rozdělovači, nejvýše Kčs 4.50 za 100 kg, bb) prodává-li přímo spotřebiteli: do 100 kg nejvýše Kčs 9.— za 100 kg, přes 100 kg nejvýše Kčs 6.— za 100 kg,

b) další rozdělovač:

částky jako za bb).

(2) Obchodní rozpětí uvedená v předchozím odstavci smějí se v prodejní ceně vyskytnouti toliko jednou.

(3) Při prodeji krmné řepy nebo krmné mrkve přímo spotřebiteli smí pěstitel požadovati jen stanovenou cenu výkupní ( čís. 1, odst. 1 ).

(4) Nemá-li rozdělovač ve své nejbližší přijímací stanici skladiště nebo vlečku, smí připočísti k prodejní ceně jako náhradu za skutečné dovozné z této přijímací stanice do svého skladiště nejvýše částku Kčs 0.60 za 100 kg a 1 km.

Příloha č. 12.

(K šesté části, § 185, odst. 2. )

Nejvyšší obchodní rozpětí a náhrady pro rozdělovače krmiv.

1.

Podle této přílohy jsou:

A. Jadrnými krmivy:

a) krmné obilí (kukuřice v to), krmné luštěniny, krmné mouky, šroty, otruby a jiné vedlejší mlýnské výrobky,

b) pokrutiny, pokrutinové šroty, sušené výpalky všeho druhu, bramborové zdrtky a vločky a bramborová válcová mouka,

c) sladový květ, odpadky sladového květu, sušené mláto a splavky,

d) sušená řepa a vyloužené řepné řízky sušené.

e) melasa ke krmení,

f) melasová krmiva všeho druhu,

g) směsi výše uvedených druhů krmiv.

B. Jinými krmivy:

a) sušené pivovarské kvasnice,

b) směsi bílkovinných a minerálních krmiv,

c) minerální krmiva,

d) krmiva živočišného původu.

2.

Při prodeji krmiv rozdělovačům, podnikům zpracujícím krmiva (výrobcům krmivových směsí), vojenským a jiným jim na roveň postaveným útvarům smí účtovati:

a) vykupovač za krmné obilí a krmné luštěniny, které vykoupil, prodejní ceny stanovené v příloze č. 4 ,

b) výrobce za vyrobená krmiva základná prodejní ceny stanovené v příloze č. 11 ,

c) dovozce za dovezená krmiva prodejní ceny uvedené pod písm. a) a b) .

3.

Rozdělovač smí při prodeji krmiv spotřebitelům (držitelům hospodářského zvířectva) připočítati k prodejní ceně podle čís. 2 nejvýše:

a) u krmiv, která se podle platných cenových ustanovení nedodávají franko vagon stanice příjemce (franko sklad příjemce), nutné dopravní výlohy při dopravě drahou nebo silničními vozidly ve skutečné výši, nikoliv však vyšší částkou než by činily při dopravě drahou,

b) u všech krmiv:

obchodní rozpětí podle čís. 4 ,

paušální dopravní přirážku podle čís. 5 ,

daň z obratu z prodejní ceny.

4.

(1) Nejvyšší obchodní rozpětí činí za 100 kg:

a) u jadrných krmiv Kčs 14.—, b) u jiných krmiv Kčs 20.—.

(2) V městech s počtem obyvatel nad 10.000 smějí rozdělovači krmiv při výdeji krmiv nezemědělským držitelům zvířat účtovati k obchodnímu rozpětí podle odstavce 1 přirážku v nejvyšší částce Kčs 5.— za 100 kg.

(3) Neprošlo-li zboží dodané spotřebiteli skladem rozdělovače, snižuje se obchodní rozpětí podle odstavce 1 o částku Kčs 2.— za každých 100 kg.

(4) Stanovená obchodní rozpětí jsou nejvyšší a je proto nutné postupovati podle příslušných ustanovení vyhlášky nejvyššího úřadu cenového ze dne 1. října 1946, č. 1832 Ú. l. I , o některých opatřeních k zajištění cen hospodářsky odůvodněných, ve znění vyhlášky z 15. března 1947, č. 251 Ú. l. I .

5.

(1) Paušální dopravní přirážka za dopravní výlohy spojené s dopravou krmiv z přijímací stanice nebo ústředního skladu rozdělovače do místa výdeje činí Kčs 4.— za 100 kg.

(2) Hlavní komisionáři mohou vybrati od rozdělovačů krmiv, kteří jsou u nich sdruženi, paušální dopravní přirážku podle odstavci 1 z množství jimi dodaných krmiv a uhraditi rozdělovačům z výnosu této přirážky dopravní náklady uvedené v odstavci 1 podle skutečných poměrů.

6.

(1) Výrobci krmiv smějí účtovati při prodeji jimi vyrobených krmiv přímo spotřebitelům (držitelům hospodářského zvířectva) nejvýše prodejní ceny přípustné podle čís. 3 při prodeji rozdělovačem.

(2) Výrobci jsou povinni odvésti Svazu z každých 100 kg krmiv dodaných přímo spotřebitelům (držitelům hospodářského zvířectva) polovinu obchodního rozpětí stanoveného v čís. 4 a paušální dopravní přirážku podle čís. 5 , a to podle bližších pokynů vydaných Svazem.

7.

Je-li v případě hospodářsky odůvodněné nutnosti v zájmu řádného zásobování žádoucí, aby byl zapojen další rozdělovač, musí se účastníci dohodnouti o rozdělení obchodního rozpětí; stanovené obchodní rozpětí se smí v prodejní ceně projeviti toliko jednou.

8.

Prodejní ceny krmiv utvořené podle čís. 3 až 7 se rozumějí ze skladu rozdělovače (výrobce).

9.

Bylo-li zboží určené k rozdělení dodáno za různé nákupní ceny, jsou rozdělovači povinni vypočísti vážený průměr ceny a zboží prodávati spotřebitelům za tuto cenu. Dotčený výpočet ceny, který musí býti prokazatelný záznamy povinně vedenými (osmá část), třeba zaslati ke kontrolním účelům příslušnému okresnímu národnímu výboru a příslušné úřadovně cenové kontroly.

10.

Ustanovení této přílohy neplatí pro seno, slámu, koňské kaštany, krmné žaludy, krmnou řepu a krmnou mrkev.

Příloha č. 13.

(K sedmé části, § 198. )

Ceny sena a slámy domácího původu ze sklizně 1948.

1.

Výkupní ceny a výkupní podmínky.

(1) Nejvyšší výkupní ceny za 100 kg nelisovaného sena zdravého, suchého, čistého, nikoliv podkaleného a prašného, nezapařeného, sklizni přiměřené barvy, které musí míti vůni dobrého, zdravého sena a smí obsahovati nejvýše 3% senných strusek, jsou tyto:

a) seno luční sladké Kčs 150.—, b) seno luční polosladké Kčs 140.—, c) seno luční kyselé a seno lesní Kčs 130.—, d) seno jetelové a vojtěškové Kčs 172.—.

Ceny uvedené pod písm. a) až c) platí též pro otavu. Sláma z vymláceného jetele a vojtěšky se nepokládá za seno jetelové a vojtěškové.

(2) Nejvyšší výkupní ceny za 100 kg nelisované slámy zdravé, suché, čisté a nezaprášené, ročníku a původu přiměřené barvy, bez zápachu a neobsahující dohromady více než 3% koukolu a jiných plevelů v obilí vyrostlých a nepromíšené plevami a ouhrabky jsou tyto:

a) sláma pšeničná a žitná strojem mlácená Kčs 60.—, b) sláma ječná a ovesná strojem mlácená Kčs 70.—, c) žitná dlouhá sláma strojem na široko mlácená Kčs 100.—, d) sláma žitná, otýpková (cepem mlácená) Kčs 120.—, c) sláma řepková Kčs 50.—.

(3) Výkupní ceny sena stanovené v odstavci 1 a výkupní ceny slámy stanovené v odstavci 2 , písm. a), b) a e) se zvyšují, dodává-li se zboží lisované v drátě za 100 kg

a) u ručně lisovaného zboží v drátě nejvýše o Kčs 25.—, b) u strojem lisovaného zboží v drátě nejvýše o Kčs 20.—.

(4) Ceny uvedené v odstavci 1 až 3 se rozumějí s daní z obratu, franko obec pěstitelova na tom přejímacím místě, které určí místní národní výbor. Za odvoz sena a slámy do nejbližší nakládací stanice anebo do sběrny, pokud není tato od obce pěstitelovy dále než jeho nejbližší nakládací stanice, může být účtováno dovozné, a to:

při vzdálenosti do 5 km Kčs 10.—, při vzdálenosti přes 5 km do 10 km Kčs 15.—, při vzdálenosti přes 10 km Kčs 20.—

za 100 kg sena nebo slámy.

Tyto náhrady dovozného se nesmějí účtovati, je-li nakládací stanice nebo sběrna v místě (obci) dodávajícího pěstitele.

(5) Jestliže vykupovač vykoupí prokazatelně čerstvé (nevypařené) seno, je povinen po předchozím upozornění výrobce snížit výkupní cenu a srážku za vypaření, přiměřenou době sklizně a výkupu, nejvýše však o 15%.

2.

Prodej sena a slámy na povinné dodávky.

(1) Při prodeji sena a slámy vykupovačem možno k výkupní ceně podle čís. 1 za 100 kg zboží připočísti tyto nejvyšší přirážky:

seno sláma lisované nelisované lisovaná nelisovaná Kčs Kčs Kčs Kčs 23.— 21.— 21.— 19.—

(2) Při prodeji sena a slámy rozdělovačem možno k výkupní ceně podle čís. 1 za 100 kg zboží připočísti tyto nejvyšší přirážky:

seno sláma lisované nelisované lisovaná nelisovaná Kčs Kčs Kčs Kčs 42.— 40.— 39.— 37.—

(3) V přirážkách podle odstavce 1 a 2 je obsažena náhrada za veškeré výlohy a výkony spojené s výkupem a převzetím, prodejem a dodávkou odběrateli, s dopravou ze skladu do nakládací stanice včetně naložení do vagonů nebo na povozy, náhrada za provázky k upevnění plachet, zprostředkování výkupu a prodeje, za skladování a opatrování včetně úroků a manka do doby řádného převzetí odběratelem, s daní z obratu a odměna pro hlavního komisionáře v částce Kčs 3.50 u sena, Kčs 2.50 u slámy.

3.

Prodej sena a slámy mimo povinnou dodávku.

Pro seno a slámu dodávané mimo povinnou dodávku platí tyto prodejní ceny za 100 kg:

a) odebírá-li vykupovač, rozdělovač nebo spotřebitel zboží přímo od výrobce, platí ceny stanovené v čís. 1 ,

b) odebírá-li zboží rozdělovač nebo spotřebitel od vykupovače, platí ceny uvedené v čís. 1 zvýšené o tyto nejvyšší přirážky:

seno sláma lisované nelisované lisovaná nelisovaná Kčs Kčs Kčs Kčs při odebraném množství pod 2500 kg 21.— 22.— 20.— 21.— při odebraném množství od 2500 kg výše 17.— 18.— 16.— 17.—

c) odebírá-li zboží spotřebitel od rozdělovače, platí ceny uvedené v čís. 1 zvýšené o tyto nejvyšší přirážky:

seno sláma lisované nelisované lisovaná nelisovaná Kčs Kčs Kčs Kčs při odebraném množství pod 2500 kg 40.— 41.— 39.— 40.— při odebraném množství od 2500 kg výše 36.— 37.— 35.— 36.—

4.

Všeobecná ustanovení.

(1) Ceny prodejní utvořené podle čís. 2 a 3 s výjimkou ceny uvedené v čís. 3, písm. a) se rozumějí při dodávce drahou franko vagon naložený v nakládací stanici vykupovače (rozdělovače), jinak ze skladu vykupovače (rozdělovače).

(2) Rozdělovač si smí zaúčtovati k prodejní ceně utvořené podle čís. 2 a 3 skutečné, prokazatelné a hospodářsky odůvodněné dopravní výlohy, nejvýše však sazby platné pro železniční dopravu.

(3) Svaz učiní opatření k vybrání cenových rozdílů u zásob sena a slámy z dřívějších sklizní domácího původu, pokud jsou určeny k prodeji a převyšují množství 500 q.

Příloha č. 14.

(K deváté části, §§ 222 a 223 .)

Výrobní rozpětí a členské příspěvky.

A.

Výrobní rozpětí mlýnů a úhrada dopravních nákladů.

1.

(1) Výrobní rozpětí mlýnů ( § 50) činí u 100 kg zboží zpracovaného na mlýnské výrobky k obchodním účelům:

a) za mletí pšenice Kčs 70.—, b) za mletí žita Kčs 60.—, c) výrobní rozpětí při semílání soureže se vypočítá poměrně z výrobního rozpětí u pšenice a žita, d) za zpracování ječmene na kroupy a krupky Kčs 60.—, e) za zpracování ovsa na ovesné vločky Kčs 84.—, f) za zpracování kukuřice na mouku Kčs 70.—, g) za zpracování prosa a pohanky Kčs 64.—, h) za šrotování obilí s výjimkou pšenice, žita a soureže Kčs 16.—, ch) za mačkání obilí s výjimkou pšenice, žita a soureže Kčs 12.—, i) za loupání hrachu Kčs 67.60.

(2) Ve výrobním rozpětí mlýnů je zahrnuta zejména náhrada za tyto výkony a výlohy:

a) výkony a výlohy spojené s převzetím suroviny od Společnosti, jejích hlavních komisionářů nebo vykupovačů,

b) výkony a výlohy spojené se skladováním a opatrováním suroviny za celou dobu od převzetí suroviny až do doby, kdy mlýnu vzniká podle tržního řádu nárok na zvláštní skladovací náhrady (u pšenice, žita, ječmene) nebo až do zpracování (u ostatních plodin),

c) výkony a výlohy spojené s opracováním a zpracováním suroviny, a to pohon, mzdy, služné, sociální náklady, technické potřeby, udržování zemních staveb, budov, strojů a jiného zařízení, udržování a provoz pytlů mimo výlohy, za které mlýn dostává zvláštní náhrady podle tržního řádu, úroky z kapitálu, věcná pojištění, daň z obratu, ostatní daně, dávky a poplatky, správní výlohy, amortisace, dopravní výlohy mimo výlohy, které se hradí mlýnům podle čís. 2, ztráty na pohledávkách a na zboží,

d) výkony a výlohy spojené s prodejem a dodávkou výrobků a zprostředkováním prodeje mimo zvláštní výkony a výlohy spojené s prodejem a dodávkou menších množství, které se uhrazují z přirážek k základním cenám,

e) výkony a výlohy spojené se skladováním a opatrováním výrobků až do jejich vyklizení z výrobny nebo ze skladu výrobny.

2.

(1) a) Dopravní výlohy vzniklé při dodávkách plodin uvedených v čís. 1 , jedlých mlýnských výrobků a vedlejších mlýnských výrobků, které se dodávají franko vagon stanice příjemce, se uhrazují mlýnům podle odstavce 2 mimo dopravní výlohy uvedené pod písm. b) .

b) Podle odstavce 2 se mlýnům neuhrazují dopravní výlohy vzniklé

aa) u plodin dovezených z ciziny, pokud se dodávají mlýnu franko přijímací stanice,

bb) u plodin, které mlýn převzal pro obchodní mletí přímo od zemědělců,

cc) u plodin, které byly mlýnu dodány ze skladu vykupovače Společnosti nebo z odlehčovacího skladu, jehož nakládací stanice je táž jako nakládací stanice mlýna,

dd) u plodin, které byly dodány mlýnu bez příkazu nebo bez souhlasu Svazu nebo Společnosti nebo oblastní úřadovny Svazu a Společnosti,

ee) u jedlých mlýnských výrobků a vedlejších mlýnských výrobků dodaných bez příkazu nebo bez souhlasu Svazu nebo oblastní úřadovny Svazu a Společnosti,

ff) u obilí převzatého ke zpracování nebo opracování ve mzdě a u mlýnských výrobků získaných tímto zpracováním nebo opracováním.

(2) a) Úhradu dopravních výloh uvedených v odstavci 1, písm. a) , mimo dopravní výlohy u pohanky, prosa, hrachu a jedlých výrobků z nich, provádějí Československé mlýny, národní podnik, které k tomu účelu zřizují a spravují zvláštní účty, a to

účet „A - dopravní výlohy u obilí“ a

účet „B - dopravní výlohy u mlýnských výrobků“.

Podrobnosti o zřízení a spravování těchto účtů jsou upraveny ve zvláštním ujednání mezi Svazem a Československými mlýny, národní podnik. Prostředky potřebné k úhradě dopravních výloh zúčtovávaných na uvedených účtech poskytuje Československým mlýnům, národní podnik, Svaz z výnosu částek, které jsou pro tento účel započteny do prodejních cen plodin uvedených v čís. 1 .

b) Úhradu dopravních výloh uvedených v odstavci 1, písm. a) při dodávkách pohanky, prosa, hrachu a jedlých výrobků z nich provádí Svaz.

c) Při dodávkách provedených drahou nebo člunem se hradí mlýnu skutečně zaplacené dovozné, při dodávkách provedených povozem (autem a pod.) se hradí mlýnům částka rovnající se drážnímu dovoznému pro 10tunové zásilky vypočtenému podle vzdálenosti mezi mlýnem a skladem, z něhož mlýn plodiny odebírá, u mlýnských výrobků podle vzdálenosti mezi mlýnem a skladem, do kterého mlýn mlýnské výrobky dodává, nejvýše však podle vzdálenosti mezi nakládací stanicí mlýna a nakládací stanicí skladu, z něhož mlýn plodiny odebírá nebo do kterého mlýnské výrobky dodává.

d) Mlýnům, kterým oblastní úřadovna určila podle § 67, odst. 4 odbytovou oblast, ve které mohou dodávati jedlé mlýnské výrobky na převzaté odběrní listy bez zvláštního příkazu oblastní úřadovny, ustanoví oblastní úřadovna podle usnesení poradního sboru při ní zřízeného ( § 64, odst. 4 ) přiměřené paušální náhrady za dopravní výlohy u dodávek mlýnských výrobků uvnitř odbytové oblasti, nejvýše však částkou Kčs 4.— na 100 kg mlýnských výrobků. Těmto mlýnům se uhrazují dopravní výlohy u dodávek mlýnských výrobků stanovenými paušálními částkami.

(3) a) Mlýny účtují dopravní výlohy, na jejichž úhradu mají nárok podle odstavců 1 a 2 , Československým mlýnům, národní podnik a Svazu, na vzoru předepsaném Svazem, a to vždy do 10. dne každého měsíce za měsíc předchozí.

b) Bližší směrnice pro vyúčtování dopravních výloh vydá Svaz; v těchto směrnicích bude zejména určeno, jaké doklady musejí býti přiloženy k vyúčtování.

c) Částky náležející mlýnům na dopravních výlohách jsou splatné posledního dne měsíce následujícího po měsíci, za který se vyúčtování provádí.

B.

Výrobní rozpětí dalších výrobců.

(1) Výrobní rozpětí činí u 100 kg zboží zpracovaného nebo vyrobeného k obchodním účelům:

a) za výrobu pšeničného lidového pečiva (na 100 kg mouky) Kčs 795.—, b) za výrobu pšeničného běžného pečiva (na 100 kg mouky) Kčs 990.—, c) za výrobu žitného chleba (na 100 kg mouky) Kčs 272.—, d) za výrobu těstovin vyráběných jen z pšeničné mouky hrubé nebo polohrubé podle určení Svazu na 100 kg těstovin nejvýše u makaronů a spaghettů nebalených Kčs 533.60, u makaronů a spaghettů balených Kčs 613.60, u polévkových nudlí v závitcích a noků Kčs 483.60, u ostatních těstovin Kčs 383.60, za výrobu těstovin vyráběných ze směsi pšeničné mouky hrubé a pšeničné mouky hladké na 100 kg těstovin nejvýše u makaronů a spaghettů nebalených Kčs 523.50, u makaronů a spaghettů balených Kčs 603.50, u polévkových nudlí v závitcích a noků Kčs 473.50, u ostatních těstovin Kčs 373.50, e) za výrobu obilné kávy (na 100 kg výrobku) nejvýše Kčs 612.50, f) za výrobu kávové přísady (na 100 kg výrobku) nejvýše Kčs 815.74, g) za výrobu kávovinové směsi (na 100 kg výrobku) nejvýše při balení à 500 g Kčs 649.97. při balení à 250 g Kčs 669.97.

(2) Ve výrobním rozpětí je zahrnuta zejména náhrada veškeré výkony a výlohy spojené s převzetím suroviny, s jejím skladováním a opatrováním za celou dobu od převzetí až do zpracování, s jejím opracováním a zpracováním, s prodejem a dodávkou výrobků, zprostředkováním prodeje, opatřením obalů, se skladováním a opatrováním výrobků až do jejich vyklizení z výrobny a za daň z obratu.

(3) Ve výrobním rozpětí výrobců těstovin [ odst. 1 , písm. d)] je zahrnuta též paušální náhrada za dopravní výlohy ve výši Kčs 12.—.

(4) a) Ve výrobním rozpětí výrobců kávovin [ odst. 1 , písm. e), f), g)] jsou zahrnuty též slevy poskytované při odběru od 25 q kávovin výše podle přílohy č. 9, čís. 2 .

b) O náhradě dopravních výloh při dodávkách obilí výrobcům kávovin platí obdobně ustanovení odd. A, čís. 2 , o náhradě dopravních výloh při dodávkách obilí mlýnům; úhradu těchto výloh provádějí Československé mlýny, národní podnik.

C.

Členské příspěvky.

Členské příspěvky činí:

a) u sušáren čekanky a řepy z každých 100 kg dodané sušené čekanky a řepy Kčs 0.50, b) u opracovatelů a zpracovatelů sušené čekanky, sušené řepy, sušených fíků, carobe a směsí těchto plodin, jakož i jiných surovin zpracovávaných na kávoviny z každých převzatých 100 kg uvedeného zboží Kčs 2.—.

Svaz pro hospodaření obilím.

Předseda:

Ing. Velkoborský v. r.